Norové jsou pracanti

02. května 2006, 00:00 - PETR GOLA
02. května 2006, 00:00

PRODUKTIVITA PRÁCENěkolik evropských států se může pochlubit vyšší produktivitou práce, než jakou vykazuje velmi vyspělá ekonomika USA. Američané jsou však na rozdíl od Evropanů zvyklí v práci trávit více času.

PRODUKTIVITA PRÁCE

Několik evropských států se může pochlubit vyšší produktivitou práce, než jakou vykazuje velmi vyspělá ekonomika USA. Američané jsou však na rozdíl od Evropanů zvyklí v práci trávit více času. Produktivita práce je jedním z nejdůležitějších ekonomických ukazatelů. Nejvyšší produktivitu mají tradičně nejvyspělejší země světa s nejvyšší životní úrovní obyvatel. V zemích s vysokou výkonností zaměstnanců jsou i vysoké mzdy. Pro porovnání hodinové produktivity práce mezi jednotlivými členskými zeměmi OECD byla jako výchozí hodnota použita výkonnost nejvyspělejší země světa - Spojených států amerických (USA = 100). Vyšší průměrnou hodinovou produktivitou se může pochlubit celkem pět evropských zemí - Norsko, Lucembursko, Francie, Belgie a Irsko. Ovšem občané Spojených států odpracují za rok více hodin. Obecně zaměstnanci v Evropě pracují mnohem méně než v ostatních vyspělých zemích světa. V asijských státech odpracují lidé více než 2000 hodin za rok. Naopak ve většině členských zemí Evropské unie se během posledních několika let pracovní doba zkrátila. V průměru nejméně hodin v práci stráví Nizozemci (113 hodin za měsíc), Francouzi (120 hodin) a Dánové (123 hodin). Ve více než dvou třetinách členských zemí pracují občané v průměru méně než 40 hodin týdně (počítá se pouze pracovní doba - mimo přestávek na oběd). Ve Francii je zákonem stanovená týdenní pracovní doba dokonce 35 hodin. Naopak nejvíce času v práci stráví Východoevropané. Delší pracovní doba je tak jednou z konkurenčních výhod těchto zemí. Ovšem produktivita je výrazně podprůměrná a například v porovnání s Norskem je zhruba třetinová až čtvrtinová. Na druhou stranu ale vykazuje poměrně slušný meziroční růst. NIZOZEMSKÉ VČELIČKY Poměrně zajímavá je situace v Nizozemsku, kde více než 40 procent občanů pracuje na zkrácené úvazky, ženy dokonce z téměř 80 procent. Zaměstnanci na zkrácený úvazek sice pracují denně pouze přibližně čtyři hodiny, ale zato jsou velmi efektivní a rychlí. Produktivita práce je tak u zaměstnance s částečným pracovním poměrem mnohem vyšší než u zaměstnance na plný úvazek. Zkrácené úvazky také umožňují podnikatelům vyšší flexibilitu v přijímání zakázek, současně mohou lépe optimalizovat počet zaměstnanců, čímž si snižují mzdové náklady. ZLATÉ ČESKÉ RUČIČKY? Meziroční průměrný nárůst produktivity práce v České republice je vyšší než v mnoha členských zemích OECD - od roku 2000 do roku 2004 se výkonnost zaměstnanců zvýšila o 13,1 procenta. Jedná se však o relativní výhodu, a ta nedokáže vyrovnat nižší ekonomickou úroveň. Produktivita práce v českých firmách je srovnatelná s ostatními středoevropskými zeměmi - Maďarskem a Polskem. Tradičně nejvyšší produktivity práce v Česku vykazují společnosti pod zahraniční kontrolou či zahraniční účastí a firmy, které se orientují na vývoz. BUDOU EVROPANÉ VÍCE PRACOVAT? Protože v poslední době mají mnohé velké západoevropské firmy problémy s konkurencí na světových trzích především díky vysokým mzdovým a daňovým nákladům, očekává se mírné zvyšování pracovní doby. Ve Francii a Německu již několik firem pohrozilo stěhováním do jiného státu, pokud zaměstnanci nebudou pracovat za stejnou mzdu každý týden o něco déle. Sociální vymoženosti a pracovní ochrana jsou v zemích Evropské unie na vysoké úrovni, což je pro všechny členské země finančně náročné. Pro udržení nastavených výhod je nezbytně nutné zvyšovat produktivitu práce, vzdělanost v zemi, podporovat evropské podnikatele a především investovat do výzkumu a vývoje. * PRODUKTIVITA PRÁCE V ČLENSKÝCH ZEMÍCH OECD**

Země Produktivita Zvýšení

práce produktivity

(USA = 100) práce*

Norsko 122 7,3 %

Lucembursko 121 12,0 %

Belgie 110 5,9 %

Francie 103 6,5 %

Irsko 102 22,3 %

USA 100 10,5 %

Nizozemí 95 2,6 %

Německo 91 2,9 %

Dánsko 87 5,0 %

Švédsko 86 6,3 %

Velká Británie 86 9,7 %

Finsko 85 9,6 %

Rakousko 83 4,9 %

Španělsko 79 12,8 %

Švýcarsko 79 2,7 %

Itálie 78 3,7 %

Kanada 76 10,5 %

Austrálie 75 14,6 %

Island 73 10,1 %

Japonsko 70 3,9 %

Řecko 62 17,9 %

Nový Zéland 57 17,0 %

Portugalsko 52 1,9 %

Slovensko 47 19,7 %

Maďarsko 46 15,3 %

Česko 45 13,1 %

Korea 40 19,8 %

Polsko 38 12,0 %

Mexiko 29 6,6 %

Turecko 28 15,1 %

* údaje jsou za období 2000 až 2004

Pramen: OECD

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče