Normální je lhát

23. června 2009, 16:31 - Pavel Kopecký
23. června 2009, 16:31

Z architekta nové strany TOP 09 Miroslava Kalouska se stal řidič ze zadního sedadla

Jeden komentátor uvedl dva zajímavé problémy současné domácí politické scény. Prý mu „vrtá v hlavě“ frontální útok Jany Bobošíkové a vrchol odpadlictví Miroslava Kalouska.
Proč se ve volbách do Evropského parlamentu (EP) téměř prosadila dáma, jež určitě chce uspět v říjnovém sněmovním klání? Odpověď není těžká. Populistické, mediálně obratné kampani zaměřené proti sudetským Němcům podřídila i dvě další volební měření sil – loňský souboj o funkci prezidenta a současný konkurz na šéfa České televize. O druhém souboji určitě ví, že úspěch v něm vylučuje zkušenost s jepičím životem takzvané Bobovize – produktem opoziční smlouvy. Přesto se před kamerou neostýchala prohlásit, že bude do posledních sil bránit veřejnoprávní médium před lobbistickými tlaky.
Co si Miroslav Kalousek slibuje od strany TOP 09, jíž odvádí KDU-ČSL vrcholné lidovce stejně jako kdysi krysař městu Hameln dítka boží? Mladých pidistran máme mnoho a zpravidla je jedna bezvýznamnější než druhá – Strana svobodných občanů, Liberálové.cz, Věci veřejné a tak dále. Jen si vybrat.

Obstojný počtář

Exministr financí Kalousek je známý jako obstojný počtář. Proč se tedy pouští někdo natolik vypočítavý jako on do takového problematického podniku? Nástup mu sice trochu ztížil úspěch KDU-ČSL pod vedením Cyrila Svobody ve volbách do EP, který překonal očekávání, ale není to „sTOP stav“, protože Kalousek má nejspíš situaci pod kontrolou.
Z nové strany získal hodně, ještě než vznikla. Zastrašováním imaginární partají ovlivnil souboj o funkci předsedy KDU-ČSL, v němž byl jeho „koněm“ europoslanec Jan Březina. A v krátké době se tím hned dvakrát – ve vnitrostranických i evropských volbách – „nepomstil“ vítězným „socialistům chodícím do kostela“, kteří navíc jako vedlejší efekt získali kariérní saturaci pro staronového europoslance. Ten bude v Bruselu, kde může devět set kilometrů od Prahy a nevětraného českého prostředí bránit olomoucké syrečky. Palác Charitas zasáhl úpadek stranické morálky. To je skutečně nevšední, protože lidovci poslouchají ve stylu srovnatelném pouze s demokratickým centralismem KSČM. Celkově to však lidovce a jejich disciplínu spíše posílí na pozicích takzvaného rudého koutku, jak se říká levicovému okruhu okolo nového předsedy Svobody.

Využití situace

Bylo jasné, že klinickou smrt politických environmentalistů a pravidelnou dávku „pravdoláskových emocí“ někdo dříve či později využije. A stalo se. Exkomunikovaný a koncepčně poražený Kalousek míní nahradit Stranu zelených, jež ve volbách propadla a v Evropě je svou středopravicovou orientací ojedinělou formací. A navíc si po mnoha hrubkách předáků tragikomicky naříká, že jinde na starém kontinentu ekologické struktury v politice rostou jako pohádková fazole do nebe.
Kalouskova nová strana chce také získat maximální počet bývalých bratří a sester a díky přestupům poslanců má slušné parlamentní zastoupení ještě před tím, než ji uznalo ministerstvo vnitra. Toto podhoubí se pak snaží posílit sTOPovými prvky dalších živořících straniček či hnutím Starostové a nezávislí.
Co s hlasy pravicových religiózních konzervativců nebo relativně movitých městských liberálů, kteří postupně fandili Občanské demokratické alianci (ODA), Unii svobody (US) a Straně zelených (SZ)? Zakladatelům nové strany TOP 09 se pravděpodobně stále zamlouvá idea jakési permanentní koalice podobající se konzervativní dvojstraně CDU/CSU v Německu – toto srovnání je však jen přibližné. Nešlo by o první takový příklad. Před mnoha lety ODS nejprve objala a poté pohltila Křesťanskodemokratickou stranu, jejíž tehdejší předseda Ivan Pilip dlouho obletoval „železného vůdce“ Václava Klause. Než se odehrál „sarajevský atentát“ a byla ustavena – nyní již marginální – vzdorostrana.

Mocenský návrat

Exministr financí Kalousek se zřejmě zadními vrátky obezřetných investic a „restrikcí v sociální sféře“ vrací na politické výsluní. Je-li konstrukce chrámu jeho mocenského návratu správná, lze ho označit za nezeleného. Dobrého stratéga, jenž hodlá chytat „duše“ do sítě formální pravicové alternativy.
Ještě než špílec pronesl šéf sociální demokracie Jiří Paroubek, bylo zřejmé, že v obsahu TOP 09 se skrývá „TOPolánek letní formy 2009“. O sjednocení pravice totiž blouzní Kalouskův „modrý“ chlebodárce od chvíle, kdy mu Martin Bursík skočil do náruče. Či ještě dříve, když si zval předáky Národní strany. Nevede ji však stále tatáž doktorka politologie Petra Edelmannová hlásající také „konečné řešení cikánské otázky“? Na vrchol nové strany TOP 09 dosadil její hlavní architekt Kalousek namísto sebe jiného člověka, aby mu dělal bílého koně. Osedlal si váženého starce, marketingového Karla Schwarzenberga, který dříve bojoval za nejprve konzervativní a časem liberální ODA, US-DEU, koalici Unie liberálních demokratů a za Stranu zelených. Sobě pak Kalousek ponechal možnost včas sesednout. (Ne)lichotivou přezdívku „český Richelieu“ si tudíž právem zaslouží, neboť je mazanější než liška Bystrouška, nikoli Ondřej Liška, prodloužená ruka odstoupivšího Bursíka.
Politický zombie Bursík, ploužící se veřejným prostorem od Občanského hnutí (OH) přes dočasný kabinet až po překlenovací vládu, si na rozdíl od Miroslava Apostaty (odpadlíka od víry) Kalouska stále činí propagandistické násilí. Údajně se totiž angažuje výhradně z „morálních pohnutek“. Nejspíš proto je z něho politická mrtvola, které nepomůže ani to, že odmítla nabídku spolupráce od TOP 09.
Zato Kalousek se stal nefalšovaným „řidičem ze zadního sedadla“. Normální je evidentně lhát… Ale chytře.

Souvislosti

Novou stranu TOP 09 představil její přípravný výbor v čele s Karlem Schwarzenbergem a Miroslavem Kalouskem 11. června.
TOP je zkratka slov tradice, odpovědnost, prosperita, 09 označuje rok založení.
Ze známějších osobností se ke straně ještě hlásí například bývalý prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek či lidovecká exministryně obrany Vlasta Parkanová.
TOP 09 chce být důsledně konzervativní stranou, jaká podle zakladatelů Schwarzenberga a Kalouska zatím v Česku není.
Má to být strana, která sesbírá středové voliče, jejichž hlasy se v evropských volbách rozdrobily mezi menší strany a propadly.

Program

Konzervativní strana, která v politickém životě vychází z evropských tradic křesťansko-židovské kultury.
Dbá na morální hodnoty v duchovním odkazu a tradicích.
Demokratická strana na základě ideálů svobody a humanismu, které v naší zemi přežily i období totality.
Chce pro další generace zachovat a rozvíjet českou kulturu ve všech oblastech.
Nechce být populární za každou cenu, a už vůbec ne za cenu nereálných volebních slibů.
Upíná se ke svobodnému trhu vymezenému jasnými a přehlednými pravidly.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče