Nízkoenergetické domy šetří peněženku

02. prosince 2002, 00:00 - Vít Smrčka
02. prosince 2002, 00:00

Nový trend ve stavebnictví respektuje ochranu životního prostředí Některé objekty dokáží vyprodukovat za rok již více energie než potřebují. Nejlevnější je energie, která se nemusela vyrobit. Toto známé pravidlo potvrzují zkušenosti z provozu nízkoenergetických domů, na jejichž výstavbu se začíná orientovat stavebnictví v Evropské unii.

Nový trend ve stavebnictví respektuje ochranu životního prostředí

Některé objekty dokáží vyprodukovat za rok již více energie než potřebují.

Nejlevnější je energie, která se nemusela vyrobit. Toto známé pravidlo potvrzují zkušenosti z provozu nízkoenergetických domů, na jejichž výstavbu se začíná orientovat stavebnictví v Evropské unii. Některé progresivní příklady se realizovaly i v České republice. Například nedávno převzal cenu sdružení Eurosolar starosta Josef Němček z městské části Ostrava-Proskovice za rekonstrukci mateřské školy stoprocentně zásobované teplem z obnovitelných zdrojů. Rekonstrukce byla vyhodnocena jako nejlepší solární projekt v roce 2002 Rekonstrukce školy, při níž vznikly navíc čtyři byty a užitná plocha se tím téměř zdvojnásobila, byla provedena v parametrech nízkoenergetického domu se zásobováním tepelnou energií ze slunce a biomasy.

Školu vytápí slunce

Z původně plánované opravy mateřské školy postavené na konci 70. let se podařilo přejít za podpory ministerstva životního prostředí k zajímavému pilotnímu projektu, který byl zahájen na jaře loňského roku a letos v září dokončen. Objekt mateřské školy byl především důkladně tepelně izolován. „Nikdo nechtěl udělat izolaci o tloušťce 300 mm,“ připomíná projektant Petr Kramoliš, že stavební firmy se většinou brání zavádění progresivních technologií. Přesto se pro novou část objektu, nástavbu na dosud rovné střeše, kde jsou nově postaveny čtyři byty, podařilo uplatnit konstrukci vazníků uzpůsobených pro izolaci 300 mm z minerální vlny Isover. Celková potřeba tepla pro vytápění představuje v celém objektu 46 kWh na metr čtvereční za rok, pro nástavbu na školce 31 kWh. Střecha nástavby byla navržena s úhlem sklonu 50 stupňů, aby mohly vzniknout plochy pro instalaci slunečních kolektorů. Mimo topnou sezonu je solární energie využívána přednostně pro přitápění. Solární tank, což je beztlaková nádoba o objemu 12 m3, je umístěn v kotelně. Solární systém zabezpečuje školce 36 procent potřeby tepelné energie. Zbývající část tepelné energie dodávají dva kotle spalující dřevní štěpku. T u vyrábějí zaměstnanci obce z ořezů a klestu. Náklady na výrobu tuny štěpky klesly na 300 až 400 korun. Provoz kotlů spalujících biomasu je automatický. „Jedná se o ojedinělý projekt,“ říká Miroslav Šafařík z Českého ekologického ústavu. Předpokládá možné rozšíření získaných zkušeností. V současnosti stojí totiž v České republice několik desítek tisíc mateřských školek, prodejen, jeslí, školních budov či domů služeb s plochou či sedlovou střechou, které bude nutné rekonstruovat. V rámci nutných oprav se nabízí možnost zvětšit obestavěný prostor a zároveň z nich vytvořit nízkoenergetické domy s využitím obnovitelných zdrojů energie pro vytápění. Tím se významně sníží provozní náklady objektů a zmenší zátěž životního prostředí.

Klasické kotle jsou zbytečné

Nezávislý na fosilních palivech je nízkoenergetický rodinný dům postavený na bázi dřeva v Koberovech. Pochází z autorské dílny Petra Morávka z Jablonce nad Nisou. Tepelnou energii domu poskytuje nekonvenční teplovzdušné vytápění s integrovaným větráním a rekuperací tepla i prvky solárních systémů, především na střeše domu instalované sluneční vakuové kolektory. Dům má i dřevokotel, ale jak připomíná Morávek, osm měsíců v roce dokáží solární kolektory u domu dodávat teplo pro užitkovou vodu. Podle odborníků nízkoenergetické domy nemusí mít klasické kotle, protože spotřeba energií u nich klesá na čtvrtinu běžných hodnot. Místo ročního množství energie 200 a více kWh na metr plochy potřebují pod 50 kWh. V případě tzv. pasivních domů klesá energetická potřeba až k 15 kWh, některé domy pak dokáží vyprodukovat více energie, než za rok spotřebují. „Když projektujeme nízkoenergetický dům, každý zdroj tepla je příliš velký,“ upozorňuje Jan T ywoniak z ČVUT Praha, že tato výstavba je reakcí architektů a projektantů na nutnost řešit problémy životního prostředí, klimatických změn, a proto nezbytného efektivnějšího nakládání s energií. Nainstalování klasických kotlů, včetně úsporných plynových nebo tepelných čerpadel, by znamenalo plýtvat prostředky, protože tato zařízení jsou dimenzovaná na klasické domy, ale pro nízkoenergetickou variantu objektu jsou příliš velká a nevyužijí se v provozu. Proto se u těchto progresivních staveb hojně využívá solární energie, kolektory, případně dřevokotly. Urychlit progresivní výstavbu by měla nová norma ČSN 73 0540 o tepelné ochraně budov, která začne platit od příštího roku. Vychází ze zkušeností nízkoenergetických budov stavěných dosud jako výzkumné a demonstrační projekty. Nízkoenergetické domy nejsou drahé, přestože v hojné míře využívají možnosti tepelných izolačních materiálů, zateplování budov a architektonických prvků, které vedou k úspoře spotřeby energií.

Projekty rodinných domů přibývají

Na konferenci pořádané počátkem listopadu společností Seven k efektivnímu nakládání s energiemi někteří projektanti představili rodinné domy, které jsou cenově srovnatelné s běžnými stavbami. Rodinný domek vychází asi na dva miliony korun. Napříkad Jan Tywoniak představil studii nízkoenergetického rodinného domu s přednostním využitím minerálněvláknitých tepelných izolací, který se hodí do příměstské oblasti. Jižní orientace s vhodně volenými okny a sluneční ochranou podle autora dovoluje slunci prostoupit celým domem v chladných měsících a v horkých dnech ho před ním naopak chrání. Stavební konstrukce kombinují tepelněakumulační hmoty s lehkým, velmi dobře izolujícím pláštěm. Obytné místnosti jsou orientovány na jižní stranu, do zelené části pozemku. Pasivní solární zisky okny a další vnitřní tepelné zisky znamenají, že roční potřeba energie dodávané do budovy je při předpokládané 90procentní účinnosti otopné soustavy pouze 7,1 MWh. Přijatelnost domu z hlediska ochrany životního prostředí zvyšuje vedle efektivního nakládání s energií také použití druhotných surovin, přírodních obnovitelných surovin a také recyklovatelnost materiálů. „Studie je zatím na papíře,“ přiznal autor, že do praxe se prosazují tyto stavby velice pomalu. Cena přitom vychází konkrétně u tohoto domu na 21 000 korun za m2. Každoročně dům ušetří majiteli mnoho tisíc na poplatcích za topení. Projektant Josef Smola nabídl studii nízkoenergetického domu, která vznikla z iniciativy a za podpory Sdružení zpracovatelů zpěňovatelného polystyrenu, které je volným seskupením právnických, fyzických osob i nadací. Cílem sdružení je postupně prosazovat nízkoenergetické domy jako běžné typy staveb. Hlavním argumentem vedoucím k prosazení těchto domů má být, že při stejných investičních nákladech budou nízkoenergetické domy potřebovat mnohem nižší náklady na vytápění. Podle autora bylo cílem studie, aby postavení domu zvládly i menší venkovské firmy. Cenový limit domů s variantou pultové a sedlové střechy byl dán dvěma miliony korun. Podle Smoly má dům o 40 procent nižší spotřebu energií, než požaduje současná norma. „Jednáme již s prvním klientem,“ řekl k uplatnění studie Smola, který je přesvědčen, že tento dům by mohl stát do dvou let. Pro stavební povolení má architekt Josef Horný připraven projekt čtyř řadových nízkoenergetických rodinných domů v Roztokách u Prahy. Jedná se o dřevostavbu, bez použití betonu, ale s izolací o síle 30 cm. Domy mají plochou střechu. Větší krajní řadové domky by měly stát 2,5 milionu korun, menší kolem dvou milionů korun. Autor studie chce v jednom z domů sám bydlet. Podle odborníků se řadové domy pro nízkoenergetickou variantu hodí lépe než solitery. Energetická potřeba domů v Roztokách by se podle Horného měla pohybovat kolem 36 kWh na metr čtvereční za rok.

Obec pomůže nové výstavbě

Zatím v plánu je výstavba 24 řadových rodinných domků v Nových Hradech, jimž má dodávat z podstatné části tepelnou energii rovněž slunce.V rodinném domku bude teplovzdušné vytápění a větrání, které využije vzduch předehřátý sluncem v zimní zahradě i teplý odpadní vzduch. Zimní zahrada tak bude sloužit mimo jiné jako zdroj tepla pro vytápění. V době, kdy nebude postačovat tepelná energie ze zimní zahrady nebo energie ze slunečních kolektorů Solarglas, bude teplo a teplou užitkovou vodu pro řadové domky dodávat centrální kotelna na biomasu. „Je to zajímavý projekt využití obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor,“ říká k připravované výstavbě starosta Nových Hradů František Štandl. Město chce projekt podpořit i prodejem pozemků za zvýhodněnou cenu.

Základní charakteristika nízkoenergetického domu:

* spotřeba energie na vytápění je zpravidla nižší než 60 kWh/m2 /rok

* dům je postaven s využitím běžně dostupných a používaných materiálů, respektuje vyzkoušená a osvědčená řešení

* nízká spotřeba energie není na úkor komfortu obyvatel domu a instalovaná zařízení budou pokud možno bezobslužná

Studie nízkoenergetického domu, která vznikla z iniciativy Sdružení zpracovatelů zpěňovatelného polystyrenu ČR, je součástí širšího programu nazvaného „Nízkoenergetický dům“.

REPRO: ARCHIV

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče