Nízká rentabilita appeasementu

22. června 2010, 21:28 - Jefim Fištejn
22. června 2010, 21:28

Prezident USA Barack Obama bezradně sleduje vyhrocující se situaci na Blízkém východě

Nový směr, který prudce nabrala blízkovýchodní politika vlády amerického prezidenta Baracka Obamy, je založen na přesvědčení, že americko-izraelské spojenectví není nadále pro Bílý dům v regionu prioritní a že zájmy izraelské bezpečnosti lze obětovat jiným, perspektivnějším vztahům. Jeho důsledkem byl výrazný pokles popularity Obamovy vlády u izraelské veřejnosti – nyní jednociferné. A v podstatě se shoduje se silným rozčarováním amerických Židů, věrných voličů Demokratické strany. Ve volbách podpořilo Obamu 78 procent z celkového počtu židovských voličů. Dle posledních průzkumů ho však v současnosti podporuje pouze polovina z nich. Z jeho bývalých příznivců 46 procent zamýšlí v roce 2012 volit jiného kandidáta. Tento trend znepokojil šéfa prezidentského úřadu Rahma Emanuela. Proto svolal do Bílého domu lídry židovské komunity v USA, aby je přesvědčil, že prezident Obama zůstává věrným přítelem Izraele a v nejbližších dnech vyšle signály, které to jasně prokážou. Signály vyslané vzápětí Bílým domem však prokázaly pravý opak. Týden po zmíněném setkání USA porušily vlastní mnohaletou tradici a podpořily rezoluci OSN, jež se týkala vytvoření bezjaderného pásma na Blízkém východě. Ta za jeho jedinou překážku označuje Izrael, aniž by vůbec zmiňovala Írán. Byl to jeden z nejhorších podpásových úderů, jež USA uštědřily Izraeli. Pro mocenské vakuum, ve kterém se nyní ocitá americké vedení, je příznačná jeho neslaná nemastná reakce na pokus o prolomení blokády Gazy. Od Obamy nezaznělo žádné silné vyjádření ve prospěch izraelské bezpečnosti, žádná kritika tureckého spojence, žádná reakce na nedávné válečné výhrůžky z Damašku. Obama sleduje vyhrocující se situaci na Blízkém východě stejně bezradně jako šíření ropné skvrny v Mexickém zálivu. Dobrý matematik namítne, že jde o poměrně jednoduchou aritmetiku – celková politická a ekonomická váha muslimského světa je nesrovnatelně vyšší než strategický význam Izraele a všech jeho přátel. Tak jaképak cavyky. Někomu může takový kalkul připadat poněkud cynický, ale tak už to v politice bývá. USA mohou přízeň Izraele bez problémů oželet, získají-li za to výměnou na svou stranu velký počet nových vlivných přátel. Obliba Obamovy vlády v arabském světě přece nyní prudce stoupá. Nebo snad nestoupá? Právě že nestoupá. Navzdory všem snahám zalíbit se muslimskému světu propadá v něm popularita Obamových USA stále hlouběji. Průzkum veřejného mínění provedený Gallupovým ústavem koncem května v šesti zemích s muslimskou většinou odhalil ve všech pozoruhodný pokles americké oblíbenosti. Nejvyšší je v Egyptě, v němž zhruba před jeden a půl rokem Obama v mistrně komponovaném projevu na Káhirské univerzitě oznámil nový blízkovýchodní kurz USA. Připravenost omluvit se za spáchané i nespáchané hříchy a ochota uznat korán za zdroj veškeré lidské moudrosti zapůsobily tehdy na posluchače natolik, že v Egyptě narostla podpora USA na nevídaných 37 procent. Od loňského podzimu však tato podpora nepřetržitě a strmě klesá a nyní je na podprůměrných devatenácti procentech. V Libanonu se Obama zamlouvá asi čtvrtině obyvatel. To však znamená pětiprocentní pokles z vrcholu a návrat k podpoře USA za vlády prezidenta George W. Bushe. Dokonce na palestinském území, které z nové politiky protiizraelského mnichovanství nynějšího Bílého domu nejvíc těží, je jeho podpora okolo šestnácti procent. To je jen o trochu víc, než měla Bushova vláda. V roce 2008, kdy se Irák potácel na pokraji občanské války a obětí sektářského násilí bylo několik desítek tisíc, 35 ze sta Iráčanů podporovalo Bushovu vládu. Tu současnou jen 25 Iráčanů ze sta. Italský politický myslitel Niccolo Machiavelli, který žil na přelomu 15. a 16. století, doporučoval svému „vladaři“, že pro vůdce je lepší, vzbuzuje-li u lidí obavy, než když ho milují. Láska je totiž vrtkavá a snadno se proměňuje v opak, ale strach trvalý. Moderní vůdce se touto poučkou řídit nemusí, ale neměl by ji ani opomíjet. Při nástupu do funkce si Barack Obama předsevzal, že ho celý svět bude milovat, a chvíli se zdálo, že mnoho lidí je ochotných milostnému vzplanutí podlehnout. Láska se však proměnila v rozčarování a zhnusení stejně rychle, jak svět seznával, že okouzlení Obamou nespočívá v ničem jiném než v půvabu jeho dobře padnoucích, leč uvnitř prázdných obleků. Čím víc Obama odhaluje vlastní slabost, tím víc si nepřátelé USA uvědomují, že neexistuje důvod, proč ho milovat ani se ho bát.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče