Nikola Hořejš: Prosím zpanikařte!

18. dubna 2013, 10:38 - Nikola Hořejš
18. dubna 2013, 10:38

Není důvod k panice! Jedna z nejčastějších filmových vět, která zaznívá těsně před tím, než se dav s ječením rozprchne do všech stran a nejslabší jedince začne ušlapávat. Je to jeden z nejklasičtějších obrazů.

Přitom pondělní bombový útok v Bostonu vypadal úplně jinak. Po odeznění výbuchů lidé utíkali – ale směrem k obětem, aby jim pomohli. Kdyby autoři thrillerů někdy četli psychologické studie, věděli by, že se tak nechovají jen hrdinní američtí běžci, ale je to v krizových situacích časté.

Dokonce tak časté, že to vede k větším problémům než úprk. Při útoku na Světové obchodní centrum v roce 2001 překvapilo svědky, že se lidé evakuovali pomalu a vraceli se do kanceláří, aby nikoho vevnitř nezapomněli. Do mrakodrapů ihned přispěchali záchranáři-dobrovolníci, kteří následně zůstali pod troskami.

Kanadský specialista na katastrofy studoval požáry obytných domů a zjistil, že lidé většinou považují poplach za cvičení nebo si myslí, že se jich netýká, když jsou s blízkými lidmi ve známém prostředí.

Fenomén se nazývá „útěk k blízkému“ a často komplikuje záchranné práce. Hasiči a zdravotníci by někdy trochu více strachu vlastně uvítali.


Čtěte také:

Američané po útoku v Bostonu hledají dva podezřelé

Policie v USA má videa s možným pachatelem bostonského masakru

Policie kvůli útoku posiluje ostrahu ambasády USA v Praze


Autor je psycholog

Mohlo by vás zajímat

Další videa z Euro TV
  • Petr Čáp z GO parking: Jsme více než parkoviště

  • Krátké povídání s Dlouhým Vladimírem

  • Jiří Grund: Za předražené ceny mobilních tarifů mohou…

  • Firma s hypotékami za 22 miliard

  • Nejnadějnější český export: STRV vyvíjí z Prahy aplikace…

  • Petr Zahradník v Euro TV: Evropa se změní, brzo a hodně

  • Martin Komárek: Už nebudu klukem z plakátu

  • Jiří Strach: Nejsem kaskadér. Bál bych se vložit peníze…

  • Radomil Doležal z CzechTrade: Nejvíc náš těší, když…

Hry pro příležitostné hráče
Zavřít