Neznalost přináší újmu

04. února 2008, 16:20 - Jan Procházka
04. února 2008, 16:20

Insolvenční rejstřík

Insolvenční zákon, který nabyl účinnosti 1. ledna 2008, přichází se zásadní proměnou koncepce řízení o úpadku. Vychází přitom jednak ze zkušeností s dosavadním zákonem o konkurzu a vyrovnání, jednak z principů a zásad, které jsou nové nejen v rámci úpadkového, ale i soudního řízení vůbec.
Insolvenční zákon má zásadní dopad na postavení věřitelů potenciálních úpadců - tedy prakticky na kohokoli, kdo s nimi uzavírá smlouvy jakéhokoli druhu. Tuto zásadní změnu ztělesňuje mimo jiné nově zřízený, takzvaný insolvenční rejstřík.

Nová databáze.

Insolvenční rejstřík je nově vytvořená databáze, která je přístupná z internetových stránek ministerstva spravedlnosti bezplatně komukoli v jakoukoli denní dobu, a to bez nutnosti předchozí registrace. Z pohledu nejširší veřejnosti je zejména podstatné, že insolvenční rejstřík má v insolvenčním řízení sloužit (naplno od ledna příštího roku) jakožto de facto elektronický soudní spis týkající se konkrétní insolvenční kauzy. Tento insolvenční spis je zcela přístupný komukoli. Uživatelé mohou ve vyhledávací masce insolvenčního rejstříku vyhledávat dlužníky či úpadce například podle firmy, jména či příjmení nebo IČ, případně též dle spisové značky konkrétního řízení. Databáze jim následně poskytne odpověď na otázku, zda je proti konkrétnímu subjektu - například potenciálnímu obchodnímu partnerovi - vedené insolvenční řízení, případně v jaké fázi se nachází.

Význam pro uživatele.

Uživatel v insolvenčním rejstříku dále nalezne v digitalizované podobě veškeré procesní úkony soudu, dlužníka, případně jeho věřitelů - zejména insolvenční návrh (tedy na zahájení insolvenčního řízení), usnesení soudu, doplnění návrhu či soupisy majetku a věřitelů. I to má pro uživatele - potenciálního obchodního partnera osoby uvedené v insolvenčním rejstříku - svůj význam. Může si totiž na základě dokumentů, které má k dispozici prakticky od stejného okamžiku jako soud či jakýkoli jiný účastník řízení, sám provést úsudek o tom, nakolik je insolvenční návrh proti jeho potenciálnímu obchodnímu partnerovi opodstatněný. Tedy, zda například nejde o šikanózní podání či to, jež sleduje jiný úmysl.

Výhoda pro dlužníky.

Má to výhodu i pro dlužníky. Skutečnost, že jsou uvedení v insolvenčním rejstříku jako potenciální úpadci, je sama o sobě nediskvalifikuje jakožto věrohodné obchodní partnery. Mohou totiž vždy odkázat na neopodstatněnost insolvenčního návrhu na základě tvrzení a listin zveřejněných v insolvenčním rejstříku. Jak je možné si v současné době ověřit i v praxi, soudy neváhají zveřejňovat v insolvenčním rejstříku skutečně veškeré dokumenty, které jim jsou v rámci insolvenčního řízení předložené.

Zahájení insolvenčního řízení.

Dopad existence insolvenčního rejstříku na věřitele potenciálního úpadce je však mincí o dvou stranách. Na podání insolvenčního návrhu je soud povinen reagovat vydáním vyhlášky, kterou se zahajuje insolvenční řízení. Tato vyhláška musí být vydaná do dvou hodin od okamžiku, kdy byl insolvenční návrh podán (až do konce roku 2008 platí v tomto ohledu určitá omezení, pokud jde o návrhy, které by soudu došly mimo pracovní dobu jeho podatelny). Vyhláška se zveřejňuje kromě jiného právě v insolvenčním rejstříku, a to včetně časového údaje v hodinách a minutách, kdy toto zveřejnění proběhlo. Tímto okamžikem je zahájené insolvenční řízení se všemi příslušnými následky.

Důsledky.

A jaké následky jsou s okamžikem zveřejnění insolvenční vyhlášky spojené? Především nelze pohledávky proti dlužníkovi uplatnit žalobou, mají-li být uplatněné přihláškou v insolvenčním řízení. Dále není možné se uspokojit ze zajištění. Ani nelze nové zajištění zřídit jinak než za podmínek stanovených insolvenčním zákonem. V neposlední řadě pak není možné provést exekuci či výkon rozhodnutí postihující majetek, který by spadal do majetkové podstaty.
Podstatné riziko představuje zejména druhý z uvedených důsledků - otázka zřízení zajištění. V praxi totiž znamená, že po zahájení insolvenčního řízení není možné například zřídit zástavu či jiné smluvní zajištění. Taková smlouva by byla neúčinná.
Přesto i po zahájení insolvenčního řízení dlužník zůstává takzvanou osobou s dispozičním právem, tedy oprávněnou nakládat s majetkem spadajícím do majetkové podstaty (s určitými omezeními, která se podobají těm v dosavadní úpravě). Soud by však mohl toto právo dlužníka omezit například tím, že by jmenoval předběžného správce.

Praktické dopady.

Pro praxi vyplývají z uvedených novinek zaváděných insolvenčním zákonem některé podstatné závěry. Především je nutné před podpisem jakékoli smlouvy, zejména však té, kterou se zřizuje zajištění, zkontrolovat stav insolvenčního rejstříku v okamžiku podpisu a ujistit se, že ani jedna ze smluvních stran v něm nefiguruje. Smlouvy by se tedy měly podepisovat s časovým určením na hodiny a minuty, aby bylo zřejmé, zda byly podepsané před zahájením insolvenčního řízení, nebo až po něm. Podobný význam má při zřizování zajištění ohledně nemovitostí kontrola stavu insolvenčního rejstříku v okamžiku podání návrhu na vklad příslušného práva do katastru nemovitostí.
Zákon vychází z předpokladu, že všichni bez výjimky mají možnost se seznámit se skutečnostmi zapsanými v insolvenčním rejstříku. Se zveřejněním jednotlivých skutečností v insolvenčním rejstříku se proto spojují poměrně závažné následky, jež mohou těm, kteří by stav zápisu v rejstříku neznali, přivodit značnou újmu na jejich právech.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče