Neznalost neomlouvá, ale...

20. února 2006, 00:00 - PETR KUČERA, KRISTÝNA DUŠKOVÁ, DUŠAN ŠRÁMEK
20. února 2006, 00:00

DOSTUPNOST ZÁKONŮ Podnikatelům vadí také časté přijímání důležitých zákonů na poslední chvíli. Firmy tedy nemají čas se s nimi ani včas seznámit. Natož se na ně pořádně připravit. Nový zákon o DPH, přijímaný v posledních dnech před vstupem do Evropské unie, je typickým příkladem normy, kde zvítězil účel nad kvalitou.

DOSTUPNOST ZÁKONŮ Podnikatelům vadí také časté přijímání důležitých zákonů na poslední chvíli. Firmy tedy nemají čas se s nimi ani včas seznámit. Natož se na ně pořádně připravit. Nový zákon o DPH, přijímaný v posledních dnech před vstupem do Evropské unie, je typickým příkladem normy, kde zvítězil účel nad kvalitou. Spěch při jeho příjímání způsobil hned několik nedostatků, které sněmovna musela okamžitě řešit další novelizací (během roku a půl byla tato norma změněna už osmkrát). Unií vyžadovaný termín sice parlament s odřenýma ušima stihl, ovšem za cenu obrovských problémů pro podnikatele. Ti vůbec neměli čas si nový zákon včas přečíst, natož se na něj pořádně připravit. „Krokem vpřed by bylo uzákonění povinné legisvakance, tedy období mezi tím, než zákon vyjde ve Sbírce zákonů a jeho vejitím v platnost. Minimálně šest měsíců by měl mít podnikatel na to, aby se stihl na novou legislativu připravit, ať už by šlo o změny technického rázu (úprava softwaru), nebo změny v podnikatelských plánech, na něž má nová legislativa vliv. Problém s okamžitým nabytím účinnosti vzniká především u daňových zákonů,“ říká šéf Hospodářské komory Jaromír Drábek. „Princip legisvakance prosazuje i Svaz průmyslu a dopravy,“ dodává jeho prezident Jaroslav Míl. PĚT DNŮ NESTAČÍ Neznalost zákona sice neomlouvá, i z této právní zásady ale existují výjimky. „Typicky v případě, že stát podnikatelům neumožnil odpovídajícím způsobem se včas se zákonem seznámit,“ říká Jaroslav Novotný, působící jako firemní právník ve středně velké společnosti. V případném sporu má pak podnikatel, kterému za včasné nesplnění povinnosti hrozí nějaká pokuta, velkou šanci přinejmenším na snížení trestu na minimum, případně na její prominutí. „Zejména evropské soudy uznávají princip, že adresát zákona musí mít přiměřený prostor nejen na seznámení se s jeho zněním, ale také na samotnou přípravu,“ dodává. Sám už úspěšně zastupoval firmu v odvolacím řízení, kde argumentoval právě pozdním zveřejněním zákona. „Úřednice zpočátku tvrdila, že předpis vyšel asi pět pracovních dnů před začátkem účinnosti, takže jsme si ho mohli přečíst ve Sbírce. To jsme sice udělali, ale na nějakou změnu uvnitř firmy jsme neměli čas. Úřednice neuspěla ani s tvrzením, že i když novela vyšla ve Sbírce až na poslední chvíli, tak se předtím o ní hodně mluvilo. Firma totiž není povinna sledovat nějaké diskuze v médiích - je pro ni závazné až konečné znění zákona tak, jak vyjde ve Sbírce,“ vysvětluje Novotný. CHYBÍ AKTUÁLNÍ ÚPLNÉ ZNĚNÍ

I kdyby běžný podnikatel dokázal pravidelně sledovat všechny novely důležitých zákonů, nemá způsob jak se s aktuálním zněním zákona seznámit.

Typická novela totiž obsahuje vlastně jen technický „návod“ jak upravit, doplnit nebo zkrátit původní znění zákona. Například: V § 21 odst. 3 se částka „10 000 korun“ nahrazuje částkou „12 000 korun“.

Nebo: V § 7 odst. 8 se slova „odstavce 7“ nahrazují slovy „odstavce 8“, na konci se tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojištění podle zvláštního předpisu.“

V novele tedy chybí znění zákona tak, jak bude vypadat po provedené změně. Pro běžného podnikatele je proto sledování novel nejen pracné (sám si musí provádět úpravy v původním textu), ale jako neodborník může snadno udělat chybu.

Řešením by bylo, kdyby ve Sbírce zákonů pravidelně vycházela úplná aktuální znění zákonů, alespoň po větších novelizacích. Dosud se tak děje jen občas a bez jasných pravidel. „O vydání úplného znění rozhoduje sněmovna, která zmocňuje premiéra k jeho vyhlášení,“ vysvětluje vedoucí oddělení Sbírky zákonů ministerstva vnitra JUDr. Bedřich Coufal.

„Ve světě se zákon schvaluje v úplném znění. U nás se novela zákona skládá z útržků. Předseda vlády má povinnost postarat se o úplné znění nového zákona a nedělá to. Svou povinnost neplní v 80 - 90 procentech případů. Přitom není zásadním problémem změnit stávající praxi, například publikovat spolu s novelou i nové znění daného paragrafu,“ kritizuje současnou praxi František Cvrček z Ústavu státu a práva.

INTERNET NEPOMŮŽE

Díky moderním technologiím by bylo snadné a levné zveřejňovat aktuální znění zákonů v elektronické podobě na internetu. Přestože na webu lze (poměrně složitě - viz text nazvaný Dokonale ukryté zákony, str. 14) najít hned dvě státem zpřístupněné databáze zákonů, ani jedna z nich nenabízí „garantované“ aktuální znění. „V systému to není vyřešeno,“ přiznává Coufal.

„Čekám, kdy se někdo odvážný obrátí na evropské soudy,“ říká Novotný. „Stát přece nemůže po drobném podnikateli vyžadovat, aby každý týden věnoval několik hodin hledání novel ukrytých ve Sbírce nebo aby vydával tisíce korun ročně za to, že si bude muset aktuální znění norem kupovat ve formě knížek vydávaných soukromými vydavatelstvími,“ domnívá se. Další tisíce korun navíc musejí firmy vydávat i za advokáty a další odborníky. „Zákony by přitom měly být srozumitelné pro průměrného středoškoláka,“ říká.

„Ani náhodou bych si netroufnul sám dělat účetnictví, daně a další specializované činnosti, abych byl v souladu se zákonem,“ potvrzuje Jiří Hejlek, šéf firmy Ligmet z Příbrami. „A to jsem byl počátkem devadesátých let náměstkem na dvou ministerstvech, takže o legislativě snad něco vím,“ dodává. „Legislativa je v současnosti pro obyčejného smrtelníka nepřehledná. Pro podnikatele je nevýhodou nestálost a časté změny daňových zákonů, a to i v průběhu zdaňovacího období. Celé daňové řízení by se mělo zefektivnit a jeho úprava ustálit,“ říká JUDr. Petra Jánošíková, specialistka na finanční právo a členka Společnosti pro etiku v ekonomice.

**UDĚLEJTE INVENTURU!

Koaliční vláda vedená sociální demokracií si sice do svého prohlášení dala jako úkol provést legislativní audit, ale místo větší střízlivosti nabralo před volbami přijímání dalších a dalších norem na obrátkách.

„Myslím si, že je třeba provést inventarizaci stávajících norem. Legislativa musí mít nějakou koncepci a být srozumitelná,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl.

„Současný stav legislativy v Česku je zoufalý. Lze pochopit přestavbu právního řádu v podmínkách vstupu do Evropské unie a s tím související implementaci řady právních norem do zdejšího právního řádu. Ale nelze již pochopit zmatečný přístup zákonodárců, kterým se to děje. Každopádně vidím východisko ve zmírnění legislativního šílenství, kdy není zapotřebí každý jev nebo problém řešit přijetím nového zákona. Ke změně zákonů přistupovat opatrně a zejména využívat praktických zkušeností z aplikace norem v soudní praxi,“ říká pražský advokát JUDr. Miloslav Peterka.

Podnikatel Hejlek si už vůbec nebere servítky. „Jednoduše řečeno, socialisté udělali z České republiky jeden velký legislativní bordel, v němž se vůbec nedá normálně podnikat,“ rozčiluje se. 

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče