Nezapomeňte si spočítat zálohy na daně

19. března 2007, 00:00 - ING. IVAN MACHÁČEK
19. března 2007, 00:00

DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOBSpolu s termínem pro podání daňového přiznání se blíží i lhůta pro výpočet výše záloh na daň z příjmů pro příští období. Po odevzdání daňového přiznání zpravidla vyvstává otázka, v jaké výši a v jaké periodicitě bude fyzická osoba v následujícím období platit zálohu na daň.

DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB Spolu s termínem pro podání daňového přiznání se blíží i lhůta pro výpočet výše záloh na daň z příjmů pro příští období. Po odevzdání daňového přiznání zpravidla vyvstává otázka, v jaké výši a v jaké periodicitě bude fyzická osoba v následujícím období platit zálohu na daň. Poplatníci daně z příjmů fyzických osob platí tyto zálohy podle následujících ustanovení zákona o daních z příjmů: a) fyzické osoby s příjmy z podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku a s příjmy z pronájmu platí zálohy na daň ve výši a časové periodicitě podle § 38a zákona; b) fyzické osoby s příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků platí měsíční zálohy na daň podle § 38h zákona. ZÁLOHY PRO PODNIKATELE

Pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob s příjmy z podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku a s příjmy z pronájmu platí následující zásady placení záloh na daň z příjmů:

Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Po skončení zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, se zaplacené zálohy na daň, splatné v jeho průběhu, započítávají na úhradu skutečné výše daně. Ze záloh, u nichž došlo k prodlení s placením, se na úhradu skutečné výše daně započítají pouze zálohy zaplacené do lhůty pro podání daňového přiznání. Výše zálohy a její periodicita je vždy odvozena od poslední daňové povinnosti.

Takto stanovené zálohy neplatí poplatník, u něhož je základ daně tvořen součtem dílčích základů daně, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň, a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 procent z celkového základu daně.

Pokud činí dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků méně než 15 procent z celkového základu daně, platí se zálohy podle uvedené tabulky v plné výši. Když ovšem činí dílčí základ daně ze závislé činnosti 15 procent a více, ale méně než 50 procent z celkového základu daně, platí se zálohy vypočtené dle tabulky v poloviční výši.

Poplatník není povinen platit zálohy na daň z příjmů v případě, že ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy. Platit je nemusí, ani pokud zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností. Tyto skutečnosti je povinen daňový subjekt oznámit správci daně do patnácti dnů ode dne, kdy nastaly.

Pro správné stanovení záloh na daň se musíme seznámit se třemi pojmy: a) Zálohové období Toto je definováno jako období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období.

b) Zdaňovací období

U poplatníků daně z příjmů fyzických osob je tímto obdobím kalendářní rok. A to i v případě, že poplatník, který vede účetnictví, uplatní jako účetní období hospodářský rok.

c) Poslední známá daňová povinnost Od poslední známé daňové povinnosti se odvíjí periodicita i výše záloh na daň z příjmů. Touto daňovou povinností se rozumí částka, kterou si daňový subjekt sám vypočetl a uvedl v daňovém přiznání (řádném, opravném resp. dodatečném), a to za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období a s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového přiznání do účinnosti další změny poslední známé daňové povinnosti. Při změně poslední známé daňové povinnosti v průběhu zdaňovacího období se zálohy do té doby splatné nemění.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob vyloučí pro účely stanovení poslední známé daňové povinnosti příjmy a výdaje zdaňované jako takzvané ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů. Do poslední známé daňové povinnosti se nezahrnuje daň připadající na samostatný základ daně.

V odůvodněných případech je dána možnost správci daně stanovit zálohy jinak, popřípadě zrušit povinnost daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období. Správce daně tak učiní na základě podané žádosti daňového subjektu. Této možnosti může daňový subjekt využít zejména v případě, že v běžném zdaňovacím období se mu výrazně zhoršila ekonomická situace oproti předešlému zdaňovacímu období, přičemž na základě poslední známé daňové povinnosti mu vyplývá povinnost platit zálohy na daň z příjmů.

Příklad číslo 1

Fyzická osoba s příjmy z podnikání podala za zdaňovací období roku 2005 daňové přiznání dne 20. března 2006, daňové přiznání za zdaňovací období roku 2006 podává prostřednictvím daňového poradce dne 25. června 2007.

Pro poplatníka bude platit následující zdaňovací a zálohové období: Zdaňovací období za rok 2005 od 1. 1. 2005 do 31. 12. 2005.

Podání daňového přiznání za rok 2005 20. 3. 2006.

Začátek nového zálohového období 1. 4. 2006. Zdaňovací období za rok 2006 od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2006.

Podání daňového přiznání za rok 2006 25. 6. 2007.

Konec zálohového období 2. 7. 2007.

Začátek nového zálohového období 3. 7. 2007.

Zdaňovací období za rok 2007 od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2007.

Poplatník bude mít zálohové období od 1. dubna 2006 do 2. července 2007 a bude v něm platit zálohy na daň z příjmů vyplývající z poslední známé daňové povinnosti stanovené v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2005. Počínaje 3. červencem 2007 poběží nové zálohové období. V něm bude poplatník až do dne podání daňového přiznání za rok 2007 platit zálohy na daň ve výši a v periodicitě odvozené z poslední známé daňové povinnosti uvedené v daňovém přiznání podaném dne 25. června 2007.

Příklad číslo 2

V daňovém přiznání za rok 2006 uvedl poplatník s příjmy z podnikání a z pronájmu daňovou povinnost ve výši 45 tisíc korun. Daňové přiznání podal dne 15. března 2007. Uplatnil v něm slevu na dvě vyživované děti.

Poslední známou daňovou povinností, od které se odvíjí periodicita i výše záloh na daň z příjmů, je částka, kterou si daňový subjekt sám vypočetl a uvedl v daňovém přiznání. V našem případě je to výše vypočtené daně z příjmů po uplatnění slevy na dani na poplatníka a na vyživované děti žijící s ním v domácnosti. Daňová povinnost poplatníka činila za zdaňovací období roku 2006 částku:

45 000 Kč - 7200 Kč (sleva na poplatníka) - 2 x 6000 Kč (sleva na děti) = 25 800 Kč. Poplatník tedy nemusí platit zálohy na daň z příjmů v zálohovém období od 3. 4. 2007.

Příklad číslo 3

Fyzická osoba podniká ve stavební výrobě a v daňovém přiznání za zdaňovací období 2005 vyčíslila daň z příjmů fyzických osob, která nepřesáhla 30 tisíc korun. V zálohovém období od 1. 4. 2006 neplatil podnikatel žádnou zálohu na daň z příjmů. Za zdaňovací období roku 2006 činí daňová povinnost podnikatele 90 tisíc korun.

Pokud fyzická osoba odevzdá daňové přiznání za r. 2006 v zákonném termínu k 2. 4. 2007, zálohové období započne od 3. 4. 2007 s pololetní periodicitou záloh: Zálohové období: od 3. 4. 2007 do 31. 3. 2008. Záloha k 15. 6. 2007 činí 36 tis. Kč, 15. 12. 2007 pak 36 tis. Kč.

Pro poplatníka bude výhodnější využít možnosti podat daňové přiznání za zdaňovací období roku 2006 prostřednictvím daňového poradce k 2. červenci 2007. Tím se posune zálohové období s pololetní periodicitou placení záloh až od 3. 7. 2007 s termínem úhrady první pololetní zálohy k 15. prosinci 2007.

Zálohové období: od 3. 7. 2007 do 31. 3. 2008.

Záloha k 15. 12. 2007 představuje 36 tis. Kč.

Při tomto řešení ušetří poplatník na zálohách peněžní prostředky ve výši 36 tisíc korun v roce 2007, musí však zaplatit za služby daňového poradce spojené s podáním daňového přiznání.

Příklad číslo 4

Podnikatel hradil na základě podaných daňových přiznání následující zálohy na daň z příjmů:

* na základě daňového přiznání za rok 2004 platil pololetní zálohy na daň z příjmů v termínech 15. června a 15. prosince 2005 a 15. června 2006 ve výši 25 tisíc korun,

* na základě daňového přiznání za rok 2005, které podával daňový poradce k 30. červnu 2006, hradil čtvrtletní zálohy k 15. září a 15. prosinci 2006 a 15. březnu 2007 ve výši 45 tisíc korun,

* daňové přiznání za rok 2006 podává podnikatel k 2. dubnu 2007.

Vzniká otázka, které zálohy si může podnikatel započítat v daňovém přiznání za rok 2006 na vypočtenou daňovou povinnost.

Na úhradu výše daně vypočtené v daňovém přiznání za zdaňovací období se započítají zaplacené zálohy splatné v průběhu zdaňovacího období. V daňovém přiznání za rok 2006 poplatník započte na vypočtenou daňovou povinnost zálohy zaplacené dne 15. června 2006, 15. září 2006 a 15. prosince 2006, tedy částku 115 tisíc korun.

Příklad číslo 5

V daňovém přiznání za zdaňovací období rok 2006 podaném 15. března 2007 uvedl poplatník následující dílčí základy daně z příjmů:

Dílčí základ daně ze závislé činnosti činí 32,73 procenta z celkového základu daně za rok 2006. Fyzická osoba tak bude kromě měsíčních záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti srážené plátcem daně z příjmů (zaměstnavatel) povinna platit zálohy na daň vypočtené dle § 38a zákona v poloviční výši. Vzhledem k tomu, že tzv. „ostatní příjem“ se nezahrnuje do výše poslední známé daňové povinnosti, budou zálohy odvozeny z poslední známé daňové povinnosti ve výši 109 628 korun. Předpokládáme uplatnění slevy na dani na poplatníka ve výši 7200 korun a pro výpočet záloh odpočet ostatních příjmů od celkového základu daně. Z této výše poslední známé daňové povinnosti vyplývají pololetní zálohy na daň, ale v poloviční výši.

Platba záloh na daň z příjmů v zálohovém období od 3. 4. 2007 do 31. 3. 2008: záloha k 15. 6. 2007 je 22 000 Kč záloha k 15. 12. 2007 je 22 000 Kč

Příklad číslo 6

Fyzická osoba s příjmy z podnikání platí v zálohovém období od 1. dubna 2006 do 2. dubna 2007 čtvrtletní zálohy na daň. Zálohu splatnou ke dni 15. září 2006 zaplatí až dne 5. ledna 2007 a zálohu splatnou ke dni 15. prosince 2006 zaplatí až dne 15. března 2007 z důvodu nedostatku finančních prostředků. Vzniká otázka, jaké zálohy si může započítat poplatník v daňovém přiznání za rok 2006, které podává dne 19. března 2007.

Ze záloh, u nichž došlo k prodlení s placením, se na úhradu skutečné výše daně započítají pouze zálohy zaplacené do lhůty pro podání daňového přiznání. V našem případě si může poplatník započítat v daňovém přiznání za rok 2006 i obě pozdě zaplacené zálohy.

**ZÁLOHY PLATÍ I ZAMĚSTNANCI

Zálohy na daň se ovšem netýkají jen podnikatelů, ale i zaměstnanců. Plátce daně (v tomto případě zaměstnavatel) vypočte tuto měsíční zálohu ze základu pro výpočet zálohy. Tím je úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a příjmů, které nejsou předmětem daně.

Tato suma se snižuje jednak o částky, které jsou od daně osvobozeny, a jednak o částky sražené nebo zaměstnancem uhrazené na pojistné na sociální zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. Záloha ze základu pro výpočet zálohy, zaokrouhleného do 100 korun na celé koruny nahoru a nad 100 korun na celé stokoruny nahoru, za kalendářní měsíc činí:

Takto vypočtenou měsíční zálohu plátce daně, u kterého poplatník podepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení, sníží o prokázanou částku měsíční slevy na dani (sleva na poplatníka, na invaliditu a na studenta). Dále ji také sníží i o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění na děti. K prokázaným nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 zákona a dále ke slevě na dani na manželku a na pracujícího důchodce přihlédne plátce daně až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období. Připomeňme si, že těmito nezdanitelnými částkami jsou odpočet darů, úroků z úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru, příspěvků hrazených zaměstnancem na penzijní připojištění a na soukromé životní pojištění, zaplacených členských příspěvků odborové organizaci.

Plátce daně, u kterého poplatník nepodepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani, srazí zálohu podle výše uvedené tabulky, pokud nejde o příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně. Sražená záloha činí nejméně 20 procent ze základu daně.

U poplatníka, který u plátce nepodepsal prohlášení k dani, se při výpočtu zálohy nepřihlédne k měsíční slevě na dani na poplatníka (resp. na invaliditu a na studenta) ani k měsíčnímu daňovému zvýhodnění na dítě.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče