Nezapomeňme na Řecko

22. března 2013, 12:00 - Tomáš Plhoň, Euro
22. března 2013, 12:00

O Evropě se toho za posledních pár dní moc hezkého nenapsalo. Ne že by nebyly události okolo Kypru dostatečným důvodem. V tom povyku se ale ztratila zajímavá zpráva, která přitom docela pěkně navazuje na jednu dnes jako by zapomenutou etapu - dlouhou a útrpnou snahu o záchranu Řecka.

Jak vyplývá z posledních dat Eurostatu, řecké exporty rostou. Je to suché a možná na první pohled nudné konstatování, ale skrývá se v něm toho docela dost.

Zubožená a extrémně předlužená ekonomika dokázala navýšit vývoz zboží a služeb hned o 17 procent (jedná se o sezóně neočištěná data), to je nejvíc z celé eurozóny. Export začíná být nejpodstatnější složkou přírůstku k HDP. Loni navíc Řecko vykázalo za většinu roku primární přebytek rozpočtu. Pokud chceme mluvit Česky, znamená to, že nepočítáme-li řecké splátky obrovských dluhů, zůstala vláda v plusu.

Naprostá většina ekonomů a ekonomických novinářů argumentovala, že Řecko se nikdy nedočká oživení taženého růstem, jak si to v Berlíně ve svých schématech namalovali. Hodně o tom psal i týdeník Euro a popravdě já sám jsem tenhle názor zastával. Ukazuje se, že to není tak docela pravda. Mzdy v Řecku klesly tak hluboko, že řecké výrobky (byť toho země zrovna moc nevyváží) začínají být na trhu konkurenceschopné. Je to pomalý a bolestivý proces, ale zdá se, že Evropou naordinované škrty pomalu zabírají. Jiná a velmi podstatná věc je samozřejmě to, jak obrovské sociální dopady budou mít, ale pokud si dovolíme na chvíli přemýšlet čistě matematicky, kolečka tohoto komplikovaného stroje se začala otáčet.

Následky je těžké odhadnout

Jenže…přemýšlet čistě matematicky si zas tak dovolit nemůžeme. Dopady na řeckou společnost tu budou a budou drastické, zatím těžko předpovídat jejich následky. Za druhé, není až tak moudré držet se striktně evropského plánu, který říká – dál škrtejte a zvyšujte daně. Už teď mají Řekové jedno z nejvyšších daňových zatížení v Evropě. Firmy například platí 26 procent, fyzické osoby až 42 procent z příjmů. Je pěkné, že evropští úředníci chtěli za své půjčky také nějakou tu protislužbu. Celkem logicky požadovali, aby se Athény také trochu snažily. Potíž je, že i když postupují víceméně podle plánu, podráží si tím zároveň nohy. Za všechno mluví následující graf vývoje řecké ekonomiky.

Řecká ekonomika

Vidíme tu sice výše popsaný pozitivní efekt na vývoz, ale zároveň můžeme jasně sledovat, jak drsné byly škrty k obyčejným spotřebitelům. A to hlavní, od letošního roku začnou mít mnohem tvrdší efekt zvýšené daně, dokonce i na ten ostře vybojovaný export. Za Řecko si tedy Evropa zaslouží oparné uznání, doplněné celou řadou výtek, ale hlavně také jedno velké varování. Nebuďte tvrdohlaví. Ještě není vyhráno a panika okolo Řecka tu může kdykoliv znovu.


Čtěte další komentáře Tomáše Plhoně:

Virtuální návrat měnových válek

Vláda arogance

Moc bezmocných médií


Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče