Nezaměstnanost: jak bude velká

14. dubna 2009, 19:08 - James C. Cooper
14. dubna 2009, 19:08

Do poloviny roku...

Celý podtitul: Do poloviny roku míra nezaměstnanosti určitě přesáhne devět procent a stále pravděpodobnější je, že dosáhne deseti procent – čímž vzroste tlak na bankovní bilanci a zvýší se riziko deflace

Pokles na trhu práce se rychle stává nejhorším od třicátých let 20. století. Samozřejmě že březnová míra nezaměstnanosti 8,5 procenta má daleko k tehdejšímu maximu 25 procent, ale rychlost zhoršování je na období po druhé světové válce šokující. Z 5,1 milionu pracovních míst zaniklých od prosince 2007 jich 72 procent zmizelo až v posledních šesti měsících a další ztráty ještě přijdou. Míra nezaměstnanosti, která je už 4,1 procenta nad minimem dosaženým před dvěma lety, je na nejlepší cestě, aby přesáhla strmý vzestup z období recese v letech 1948 až 1949 o 4,5 procenta, což byl poválečný rekord. Všem leží v hlavě otázka: Jak vysoko míra nezaměstnanosti stoupne? Současné trendy nejsou povzbudivé. Dva týdny po průzkumu trhů práce, který provedlo ministerstvo práce uprostřed měsíce pro březnovou zprávu o zaměstnanosti, počet týdenních žádostí nezaměstnaných vzrostl. To naznačuje, že i zpráva za duben bude neutěšená. Ekonomika musí narůstat asi o 2,5 procenta, aby měsíčně vznikalo nějakých sto tisíc pracovních míst, která jsou nutná, aby se růst míry nezaměstnanosti pouze zastavil. Mnohem rychlejší růst by byl potřeba, aby se znovu nezaměstnanost snížila na pětiprocentní úroveň, jež se obecně uznává za plnou zaměstnanost. Největší vzestupy míry nezaměstnanosti nastávají obvykle při nejhlubších poklesech reálného hrubého domácího produktu. Mají-li ekonomové pravdu a ztráty HDP letos na jaře poklesnou, potom by se měsíční přírůstky míry nezaměstnanosti měly snížit. Totéž by mělo platit pro pokles počtu mezd. Ekonomové ze společnosti JPMorgan Chase ukazují, že ztráty pracovních míst mají tendenci být největší ve čtvrtletí následujícím po největším čtvrtletním snížení HDP. Kdyby dle tohoto modelu činil pokles HDP ve čtvrtém čtvrtletí 6,3 procenta, jak se v současnosti očekává, tak by ztráty v počtu mezd, v průměru 685 tisíc měsíčně, byly v této recesi nejhorší a ve druhém čtvrtletí by poklesy byly menší.
Přesto se zdá, že do poloviny roku nezaměstnanost určitě překročí devět procent, a stále pravděpodobnější je, že později dosáhne deseti procent. Otázka o maximální úrovni nezaměstnanosti je důležitá nejen kvůli dopadům na spotřebitelskou důvěru, příjmy a výdaje. Desetiprocentní míra nezaměstnanosti je nejhorším scénářem pro současné kolo zátěžových testů bank prováděných Washingtonem. Přicházejí-li další lidé o místo, vzrůstají prodlevy ve splácení půjček, což si vynucuje další odpisy a vyvíjí ještě vyšší tlak na bankovní bilance.
Ještě důležitější je, že pokud se míra přiblíží deseti procentům, rostoucí ochablost ekonomiky zvyšuje riziko deflace. Při vytrvale slabé poptávce by ceny a mzdy mohly začít spirálovitě klesat. Nárůst nezaměstnanosti už způsobil, že se v posledních třech měsících růst hodinové mzdy zpomalil na roční míru 2,2 procenta, tedy asi na polovinu tempa 4,2 procenta v posledních třech měsících roku 2008. Vrchol nezaměstnanosti bude záviset především na hloubce recese. Klasický vztah mezi růstem HDP a změnami v míře nezaměstnanosti znamená, že jeho strmý pokles o 3,5 procenta, který je konsenzuální předpovědí, by do konce roku 2009 přinesl míru nezaměstnanosti přibližně 8,75 procenta. Protože však už míra stoupla víc, než tento model předpovídá, ekonomové ze společnosti UBS se domnívají, že údaje o HDP možná záměrně zdrženlivě vyjadřují slabost ekonomiky. Očekávají, že se hodnocení ekonomického růstu v posledních čtvrtletích upraví směrem dolů, až americké ministerstvo obchodu letos v létě vydá revidované přehledy.
I kdyby se ekonomický růst v druhém pololetí stal kladným, jak se obecně očekává, oživení možná nebude dost silné, aby bránilo růstu míry nezaměstnanosti až do roku 2010. V minulosti po hlubokých recesích následovaly silné vzestupy, jež umožňovaly, aby nezaměstnanost rychle ustoupila. To se tentokrát zdá nepravděpodobné kvůli dlouhému uzdravování, které bude patrně nutné pro úvěrový systém a finance domácností. Značně bude záležet na spotřebitelích a na pomoci, kterou dostanou ze stimulačních programů Washingtonu. Některé signály jsou povzbudivé. Spotřebitelské výdaje i bytová výstavba se v posledním čtvrtletí zjevně stabilizovaly. To by nebylo neobvyklé. Při minulých recesích se výdaje domácností často zvedly ještě před zaměstnaností. Rychlý růst míry nezaměstnanosti je však faktor, který by mohl tento nadějný trend zmařit.

Graf s. 6:
Růst nezaměstnanosti nepolevuje

-800 -600 -400 -200 0 200
Tisíc, měsíční průměry

Změna počtu mezd

1. čtvrtletí 2007 2. čtvrtletí 2007 3. čtvrtletí 2007 4. čtvrtletí 2007 1. čtvrtletí 2008 2. čtvrtletí 2008 3. čtvrtletí 2008 4. čtvrtletí 2008 1. čtvrtletí 2009

Pramen: Úřad statistiky práce (BLS), IHS Global Insight

Copyrighted 2009 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek

Překlad: Jiří Kasl

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče