Nezadlužujme se!

11. března 2009, 18:17 - Martin Shabu
11. března 2009, 18:17

Náklady na dluhy mohou ohrozit jiné rozpočtové priority, říká Miroslav Kalousek

Armagedon prohlubování státních dluhů a peklo protekcionismu. Tato dvě nebezpečí vyplývají z hospodářské krize. Myslíte si, že podobné výroky pronesl neoliberál? Omyl. Pocházejí z dílny lidoveckého ministra financí Miroslava Kalouska. Křesťanskou terminologii neváhal vylepšit v úvodu projevu citátem z Karla Marxe: „Majitelé kapitálu motivují občany ke stále větší spotřebě a k pořizování neustále dražšího zboží. A to i půjčkami, které jim sami zprostředkovávají. Zlom nastává v okamžiku, kdy se půjčky stávají nesplatitelnými a banky se obracejí o pomoc na státní instituce. Rozhodující vliv státu v bankách je prvním krokem k nové éře – komunismu.“ Takto zahájil svůj projev na pracovní snídani, kterou uspořádal týdeník EURO v pražské restauraci Mlýnec.

Rizika rozhodování

Při hledání cest z krize na nás číhá mnoho nebezpečí. První hrozbu dle ministra Kalouska představují neúměrné náklady v budoucnu. Vlády nemají k dispozici nic jiného než fiskální politiku. Jde o prostředky, jež si musejí nejprve půjčit od svých občanů, jejich dětí a vnuků. Stát tím de facto přenáší náklady konjunkturálních opatření na příští generace. „Politici se proto musejí každý den ptát, jsou-li ony náklady stále únosné,“ míní ministr.
Existují dvě konkrétní nebezpečí – náklady na refinancování státního dluhu a absorpční kapacita trhu se státními dluhopisy. Státní dluh ČR je zhruba v polovině maastrichtských kriterií. Dle nich státní dluh zájemců o vstup do eurozóny nesmí překročit 60 procent HDP. ČR má dluh na 28 procentech HDP a ročně splácí 50 miliard korun za úroky z dlužné částky! Přitom se však nesplácí ani koruna ze základní jistiny. Kalousek se obává, že pokud bychom se prudce zadlužovali a náklady na dluhovou službu rostly, odstraní to z výdajové stránky rozpočtu ostatní společenské priority. Všechny ostatní mandatorní výdaje lze snižovat novelami zákonů. Dluhů se to však netýká. Tento výdaj musíme zaplatit, ať se děje cokoli.
S tím souvisí i druhé nebezpečí – míra absorpční kapacity trhu se státními dluhopisy. „Vedle nepříjemné otázky Kolik si půjčujeme? může přijít ještě krutější.Půjčí nám vůbec někdo?“ glosuje obavy lidovecký politik. Česká republika se dle něho nachází v dobrém postavení. Nejsme v situaci Maďarska nebo Lotyšska, které si nemají kde půjčit. Kalousek také připomněl, že ČR patří společně se Slovenskem mezi tři země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které nemusely pomáhat svým bankám. Na otázku Co se stane, až se dostaví krize vládních úvěrů? ministr financí odpovídá: „Armagedon. Pak si můžete malovat deficity, jaké chcete. Nikdo vám nic nepůjčí. Hrozba společenských otřesů dramaticky roste. Tyto obavy si musíme také uvědomovat, pokud nás všichni tlačí, abychom napumpovali do ekonomiky větší peníze.“

Protekcionismus

Evropa i svět se snaží nalézt způsob, jak nastartovat národní hospodářství. Na evropské úrovni se pak hovoří o boji s protekcionismem. Ten je dle Kalouska bratrem státního intervencionismu. „Pokud stát používá prostředky od daňových poplatníků ve prospěch ekonomického růstu, pak by občan rád slyšel, že jeho peníze jdou do jeho ekonomiky a zůstávají takzvaně doma. Pro politiky, zejména pro ty, kteří nemají ani 170 centimetrů, je svůdné těmto populistickým výzvám vyhovět. Jde o cestu do pekla,“ uvedl Kalousek v narážce na ochranářská vyjádření francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. Dnes více než jindy přitom potřebujeme sousedy. Žádnou zemi, velkou ani malou, neuživí vlastní spotřeba. Například ČR musí 80 procent své produkce exportovat. Proto se opatření orientující se na vlastní spotřebu minou účinkem. Navíc platí, že více než 70 procent české spotřeby tvoří naopak import. V této souvislosti ministr financí slíbil razantní postup nejen v EU, ale i na české politické scéně. V případě podpory ostravského magistrátu pouze městské nemocnici trvá Kalousek na zajištění rovných podmínek pro všechny nemocniční subjekty financované z prostředků veřejného zdravotního pojištění. „Není možné bojovat proti protekcionismu na globální úrovni a trpět jej ve vlastní zemi.“

Český balíček

Miroslav Kalousek věnoval část projevu obhajobě vládních protikrizových opatření, která se dostala do rozpočtu již v loňském roce. Ministr si cení, že vládní opatření jsou plošná a neintervenují ve prospěch jednoho subjektu nebo odvětví. Základ balíčku tvoří podpora nabídky, která udržuje zaměstnanost. Jde o 80 procent všech vynaložených nákladů. Pokud korporace nemohou zvyšovat příjmy, musejí logicky snižovat náklady – především mzdové. V tom se vláda snaží ulevit zaměstnavatelům snížením sociálního pojištění. Je třeba udržet zaměstnance v práci například tím, že budou absolvovat školení hrazená Evropským sociálním fondem. „Tři dny budou lidé chodit do práce a dva se učit angličtinu. Cílem opatření na výdajové i příjmové stránce státního rozpočtu je, aby státní koruna motivovala ještě další zdroj, jak dostat peníze do ekonomiky. Nemůžeme bojovat s poklesem HDP bez peněz. Jsou pouze tři zdroje, jak dostat peníze do ekonomiky: státní fiskál, jenž je nemá a musí si je půjčovat, banky, které se značně bojí, a nyní váhající investoři. Účelem koruny, kterou si půjčujeme, je vytáhnout další prostředky z banky nebo soukromého investora.“ Ministr také všechny vyzval, aby se dívali na státní rozpočet podobně jako na rodinné finance. „Vždy žádám o srovnání státního fiskálu s rodinným rozpočtem. Copak rodina, která se dostala do problémů, začne výkřikem: Táto, půjčíme si tři miliony a až je získáme, začneme přemýšlet, na co bychom je použili?“

Lobby hostinských

Minulý týden se ministři financí po několika letech sporů dohodli na snížení DPH u některých služeb. Stalo se to v důsledku českého předsednictví EU. Kalousek naznačil kompromis v záležitosti DPH již na setkání EURO Business Breakfast. A vysvětlil také svou vyjednávací taktiku.
Prosincový evropský summit pověřil ministry financí, aby do března navrhli, jak zapojit sazby z DPH do boje s nezaměstnaností. Návrh českého ministerstva financí se zaměřil na několik typů služeb s vysokou přidanou hodnotou práce. Ministerstvo zároveň prohlásilo, že rozdíly v sazbách nesmějí dělat v jednotlivých zemích problémy. Před jednáním ministrů financí minulý týden koloval v EU seznam vybraných služeb – opravy kol, kadeřnictví, restaurace a služby spojené s bydlením. Kalousek chtěl přimět své protějšky k dohodě, a proto jim pohrozil, že o sazbách DPH nekvalifikovaně rozhodnou hlavy států a šéfové vlád: „Pokud se nedohodneme, hrozí, že se na jarní Evropské radě pokusí o daních dohodnout premiéři. Kvůli velkému riziku, že se budou bavit o daních, bychom se měli nějak domluvit.“ Pohrůžka překvapivě zafungovala. Ministr Kalousek také přiznal, že na pohyby daní coby stimulačního opatření nevěří. Blížící se volby a silný tlak „lobby hostinských“ ho však přesvědčily, že pokud to neučiní sám a aktivně, sníží DPH nějaký poslanec jako dodatek k zákonu o myslivosti.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče