Nevyužitý potenciál

24. května 2012, 17:01 - Jan Mühlfeit
24. května 2012, 17:01

Stále existuje řada oblastí, kde by nás informační technologie mohly posunout mnohem dál. Je třeba co nejrychleji změnit přístup

Informační technologie jsou z pohledu rychlosti vývoje naprosto unikátní. Když jsem se v roce 1962 narodil, tak jeden tranzistor, tedy součástka, která je dnes základem všech počítačových procesorů či pamětí, stál jeden dolar. Dnes se dá za jeden dolar pořídit celá miliarda těchto tranzistorů. Žádný jiný takový obor není, a otevírá se tím před námi obrovský potenciál. Jsme však schopni jej využít naplno?

Internetové volby

Na první pohled nás informační technologie začínají obklopovat doslova na každém kroku. I v Česku se již několik let úspěšně rozvíjí například internetové bankovnictví. Na poštách a dalších místech je dnes možné elektronicky vyřídit hned několik úředních dokumentů a obchodní faktury zaslané e-mailem již lze považovat za daňový doklad. Ve světě jdou však ve využívání možností nových technologií často mnohem dál, obvykle ku prospěchu věci.
Že využití technologických inovací může mít velký přínos, ukázal názorně celému světu třeba Barack Obama, který při své předvolební kampani v roce 2008 využil především internetu k získání nejen větší obliby u voličů, ale i většího objemu financí. Nebál se odmítnout státní příspěvek na kampaň a nakonec získal jeho několikanásobek. Celých 86 procent těchto prostředků přitom pocházelo od jeho „internetových“ voličů.

Škola hrou v praxi

Pozitivních efekty moderních technologií a elektronizace by se daly nyní využít i v celé řadě důležitých oborů v Česku. V praxi však jejich využití u nás zatím značně pokulhává. Jednou z těchto oblastí je například školství a vzdělávání. Někteří by mohli namítat, že většina škol je dnes již přece počítači vybavena. Důležité však je podívat se na to, jak jsou tyto počítače ve skutečnosti využívány. Vezměme si fakt, že každý člověk má nějaký svůj naprosto unikátní talent, své silné a samozřejmě i slabé stránky. Každý se kvůli tomu také jinak učí. Někdo se nejlépe naučí z textu, jiný z obrázků či poslechu. Praxe je však taková, že od průmyslové revoluce, kdy se modelem školy stala továrna, je veškerá výuka unifikovaná. Namísto toho, aby se počítače využívaly například k masivnějšímu zavádění elektronické výuky, omezuje se jejich využití jen na výuku práce se softwarem. Přitom díky schopnosti oslovit více smyslů najednou má e-learning úžasnou schopnost odemknout skrytý lidský potenciál. To může lidem i celé společnosti otevřít zcela nové možnosti. Nejen, že by tím 80 procent lidí, kteří dnes podle průzkumů chodí do práce jen kvůli výdělku, mohlo v budoucnu najít pro sebe vhodnější uplatnění, a tím i osobní štěstí, ale mohlo by tím konečně dojít i k naplnění vize Jana Amose Komenského „škola hrou“.

Vědět o nemoci s předstihem

Lépe na tom zatím není ani naše zdravotnictví. Většina zdravotnických informací je dnes stále držena na papírech nebo na stolních počítačích. Kdybychom byli schopni propojit data pacienta více s jeho životním stylem, mohli bychom nejen ušetřit, ale i ochránit životy. Jak?
Podle statistik se dá například až 70 procent mozkových příhod určit dvě hodiny předem. S využitím technologií by bylo možné rizikové lidi vybavit třeba malým zařízením, které by důležité životní procesy sledovalo a v případě rizika vyslalo výstrahu. V praxi by tak bylo možné včas vyhledat lékařskou pomoc.
A nemohu opomenout ani ekonomickou rovinu. Podle studie European Policy Centre (EPC) by například zavedení jednotného evropského digitálního trhu pro výtvory duševního vlastnictví zvýšilo do roku 2020 HDP o čtyři procenta.

Automechanik „ajťákem“

Jisté je, že využít veškerého potenciálu informačních technologií a elektronizace naplno není možné ze dne na den. Naopak půjde o postupný proces. Jisté je však současně i to, že začít musíme okamžitě. A to zejména v oblasti odborného vzdělávání. Podle společnosti IDC bude 90 procent všech evropských pracovních pozic do pěti let vyžadovat nějaké IT dovednosti. Dnes však téměř 40 procent Evropanů takové dovednosti nemá. Tím se rozevírají nůžky, které je potřeba uzavřít.
Například v automobilovém průmyslu jsou dnes některé modely aut vybaveny skoro dvacítkou počítačů a obecně již náklady na digitální výbavu aut převýšily náklady na „hardware“. Automechanik zítřka tak bude muset být tak trochu i IT specialista. A v jiných oborech to nebude jiné. Celá pyramida dovedností se postupně posouvá nahoru. Nemění se přitom ani tak to, co se bude dělat, ale zcela zásadně se mění způsob, jak se to bude dělat. A kdo na to nebude připraven, nebude moci dělat nic.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče