Nevydání zápočtového listu může přijít draho

07. března 2005, 00:00 - JUDR. LADISLAV JOUZA
07. března 2005, 00:00

POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE PŘI VÝPOVĚDI Majitel pekárny v severních Čechách dal zaměstnanci výpověď kvůli hrubému porušení pracovní kázně. Pracovník ji sice bez protestů přijal, ale s nečekanou dohrou: Stěžoval si pak na Úřadu práce, že mu bývalý zaměstnavatel napsal hrubé porušení pracovní kázně do zápočtového listu.

POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE PŘI VÝPOVĚDI Majitel pekárny v severních Čechách dal zaměstnanci výpověď kvůli hrubému porušení pracovní kázně. Pracovník ji sice bez protestů přijal, ale s nečekanou dohrou: Stěžoval si pak na Úřadu práce, že mu bývalý zaměstnavatel napsal hrubé porušení pracovní kázně do zápočtového listu. Úřad práce upozornil majitele jedné severočeské pekárny, že v rozporu s právními předpisy uvedl do zápočtového listu propuštěného zaměstnance důvod jeho výpovědi. Podle úřadu nemá zaměstnavatel právo psát důvod výpovědi do zápočtového listu, aby “ nediskriminoval budoucí uplatnění svého bývalého zaměstnance na trhu práce“. Ani když jde o propuštění „na hodinu“ podle 53 zákoníku práce, tedy o hrubé porušení pracovní kázně. Rozhodnutí úřadu majitele pekárny zaskočilo: „Zaměstnanci pak může být - kromě ztráty mzdy za výpovědní dobu - v zásadě jedno, že jsem ho vyhodil právě z tak závažného důvodu. Hned se může hlásit u jiné firmy a předstírat, že je vzorným pracovníkem,“ stěžuje si podnikatel. Dodává, že mezi kolegy v regionu se naštěstí informace o schopnostech či spíše neschopnostech pracovníků šíří rychle. Podnikatele však zajímá, zda úřad nepřekročil své pravomoci. OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ Důvod skončení pracovního poměru opravdu nelze do potvrzení uvést, neboť by tento údaj byl v rozporu s ochranou osobních údajů zaměstnance. Šlo by také o zásah do ochrany osobnosti podle § 11 občanského zákoníku. Mnohem častěji než s výše uvedeným problémem se však zaměstnanci úřadů práce setkávají s opačným extrémem: Zaměstnavatel nechce odcházejícímu pracovníkovi žádný zápočtový list vydat, nebo mu jeho vystavení trvá bezdůvodně dlouho. Vydání takzvaného zápočtového listu (oficiálně „potvrzení o zaměstnání“) patří mezi povinnosti, které zaměstnavateli ukládá přímo zákoník práce (§ 60 odst. 2). Musí tak učinit nejpozději do osmi dnů od ukončení pracovního poměru. Měl by tak učinit automaticky, tedy i bez výslovného požádání ze strany odcházejícího pracovníka. O potvrzení se podrobněji zmiňuje nařízení vlády č. 108/1994 Sb. Vyplývá z něj, že zápočtový list musí obsahovat zejména: * údaje o zaměstnání, druhu konaných prací a dosažené kvalifikaci, * dobu započtenou pro účely nemocenských dávek, * údaje o výši průměrného výdělku, zejména pro účely podpory v nezaměstnanosti, * zda jsou ze mzdy pracovníka prováděny srážky (včetně dalších informací o nich), * odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby (například pro pracovníky v hornictví), * údaje o dohodě o setrvání v pracovním poměru po určitou dobu po vykonání závěrečné zkoušky nebo maturitní zkoušky, popřípadě po uplynutí doby studia (přípravy), včetně údajů o tom, kdy tato doba skončí, byla-li tato dohoda před 1. červnem 1994 uzavřena, * dobu zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 (pro účely důchodového zabezpečení), Pro zápočtový list neexistuje žádný jednotný formulář. Přestože však od úřadů žádný nedostanete, lze si na trhu zakoupit různé předtištěné formuláře vydané soukromými subjekty. BEZ OHLEDU NA DALŠÍ SPORY Zaměstnavatelé se často dotazují, zda musí vydat zápočtový list i tehdy, jestliže dali pracovníkovi výpověď, ale ten pak podal k soudu návrh na neplatnost výpovědi. Byla-li dána zaměstnanci výpověď z pracovního poměru, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby, zpravidla po dvou měsících (s výjimkou okamžitého zrušení pracovního poměru). Povinností zaměstnavatele je vydat potvrzení ihned po skončení pracovního poměru (tedy po uplynutí výpovědní doby) a nečekat až na skončení případného soudního sporu. Tento závěr potvrzuje i rozhodnutí Nejvyššího soudu: „Tato povinnost zaměstnavatele nezávisí na výsledku občanského soudního řízení o neplatnost skončení pracovního poměru, nýbrž jen na skončení pracovního poměru.“ Zaměstnavatel nemůže vázat vydání potvrzení na splnění či existenci dalších skutečností ze strany zaměstnance, jako například navrácení zapůjčených předmětů, úhradu způsobené škody nebo nákladů a podobně. Firma nemůže pozdržet vydání zápočtového listu ani tehdy, když zaměstnanec bude po skončení pracovního poměru pokračovat v pracovní neschopnosti, která vznikla před skončením poměru. V takovém případě zaměstnavatel uvede v potvrzení jen údaje platné ke dni skončení pracovního poměru s poznámkou, že pracovní neschopnost dále trvá. POZOR NA POVINNOST NÁHRADY ŠKODY Pokud pracovník s obsahem potvrzení o zaměstnání nesouhlasí, může se obrátit na soud. Musí tak učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o obsahu potvrzení dozvěděl. Soud pak může zaměstnavateli uložit, aby nesprávné údaje přiměřeně upravil. Takový postup je možný i v případě, že firma do potvrzení uvedla některé “ diskriminující“ údaje, tedy třeba v úvodu článku uvedené hrubé porušení pracovní kázně. Co hrozí firmě, která zápočtový list nevydá, nebo ho vydá pozdě? Největším rizikem je právo pracovníka žádat náhradu škody, pokud mu v důsledku toho vznikne. Tedy například tehdy, když nevydání zápočtového listu znemožní pracovníkovi včas nastoupit do nového zaměstnání, nebo dokonce dá kvůli tomu (nová) firma při obsazování volného místa přednost jinému pracovníkovi. Ani poté, co firma pracovníkovi zaplatí toto odškodné, nezaniká povinnost zaměstnavatele zápočtový list vydat. VYDEJTE I DALŠÍ PÍSEMNOSTI**

Zaměstnavatel musí při skončení pracovního poměru vydat pracovníkovi také všechny písemnosti, které se týkají jeho osobních údajů. Tím není dotčena povinnost firmy uchovávat po stanovenou dobu údaje, o nichž to stanoví zvláštní právní předpis, jako například zákon o účetnictví a zákon o archivnictví. Například účetní záznamy se většinou uschovávají po dobu pěti až deseti let. Jde mimo jiné o mzdové listy nebo evidenci pracovní doby.

Jaké písemnosti tedy musíte odcházejícímu pracovníkovi vrátit? Jde například o vysokoškolský diplom, osvědčení o prohloubení nebo zvýšení kvalifikace, průkaz o školení a podobně.

V praxi občas firmy nechtějí uvedené písemnosti vydat s tím, že je budou nadále potřebovat. Tento argument však neobstojí. Podle zákona o ochraně osobních údajů je lze uchovávat pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování. Písemnosti musí vrátit i tehdy, pokud je firma potřebuje kvůli soudnímu řízení po skončení pracovního poměru. V takovém případě si může udělat jejich ověřené kopie nebo navrhnout předložení písemností jako důkazů při soudním řízení, čemuž bývalý pracovník musí vyhovět.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče