Nevíme, co jíme

30. prosince 2010, 10:50 - Táňa Králová
30. prosince 2010, 10:50

Řetězce tvrdí, že prodávají hlavně české potraviny

Řetězce tvrdí, že prodávají hlavně české potraviny. Ministr Fuksa jejich číslům nevěří

Kdo chce kupovat české potraviny, aby pomohl současně zdejším zemědělcům a zpracovatelům, nemá to v obchodech jednoduché. Původ některých potravinářských výrobků překvapivě neumějí určit ani obchodníci. Přiznali to při nedávném zveřejnění výsledků průzkumu o zastoupení tuzemských potravin v obchodních řetězcích. Je to obzvlášť šokující odhalení v době, kdy jsou spotřebitelé krmeni informacemi o bezpečnosti potravin založené na dohledatelnosti každého krůčku při výrobě – takzvaně od farmy po vidličku.

První „pročeská“ várka

Prosincovým průzkumem, který pro Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) připravila Vysoká škola ekonomická (VŠE), chtěli obchodníci vyvrátit rozšířené tvrzení o tom, že dávají přednost dováženému zboží. Fakta o českém menu v regálech nadnárodních řetězců chtějí servírovat po dávkách. „Podíl základních potravin tuzemského původu v maloobchodních sítích činí i více než devadesát procent,“ vyhlásil prezident SOCR Zdeněk Juračka při představení první várky údajů. Ministra zemědělství Ivana Fuksu (ODS), který nejvíc ze všech svých předchůdců propaguje české potraviny, ale čísla nahlášená obchodníky příliš nepřesvědčila. „Asi desetibodová zpráva je sympatická. Čísla se mi líbí, ale je otázkou, jaká je jejich skutečná vypovídací hodnota. V lednu či únoru chceme zadat vlastní studii,“ řekl týdeníku EURO. Na zpracování přehledu o prodeji vybraných potravin se ministr dohodl v listopadu se zástupci jedenácti řetězců. Čísla ovšem dodalo pouze pět řetězců, a to se ještě neví kterých. Svaz jejich jména odmítá zveřejnit s tím, že si to nepřejí. „Všichni jsou připraveni doložit svá tvrzení,“ ujišťuje přitom Juračka. Ostatní, kteří údaje nedodali, omlouvá: „Ne že by nechtěli, ale nestihli to.“ Asi málokdo ze zákazníků přitom prahne po tom, aby v regálech zdejších obchodů bylo jenom české zboží a kupující se tím připravili o pestřejší výběr.

Až stoprocentní mléko

Studenti VŠE teď budou v prodejnách kontrolovat, jestli údaje nahlášené řetězci skutečně odpovídají. Výsledky významně lichotící nabídce tuzemských potravin jsou ovšem zkresleny výběrem položek, na něž se šetření zaměřilo. Asi nepřekvapí vysoký podíl českého mléka, které se na celkových tržbách podílí devadesáti až sto procenty v závislosti na tučnosti. Naopak másla se dováží víc než polovina. Zastoupení tuzemských sýrů, které dle mlékařů stále více vytlačují dovážené, průzkum vůbec nezjišťoval. Zkoumal, odkud jsou prodávaná vejce. Český původ zjistil u více než třetiny – s 35procentním podílem na tržbách. Vejce zahraničního původu se na tržbách podílejí v průměru 37 procenty. Zbylých 28 procent nese označení „vyrobeno v EU“. Průzkum se dále zaměřil na kuřata chlazená i mražená. „V maloobchodních sítích je téměř sto procent kuřat a kuřecích dílů chlazených vzduchem českého původu,“ vyzdvihuje svaz obchodu. Pomlčel ovšem o tom, jak četný je prodej kuřat chlazených vodou. Tato technologie se u nás totiž nepoužívá, tvrdí drůbežáři. Zpráva, z níž SOCR zveřejnil jen část, dle informací týdeníku EURO také uváděla, že kuřata chlazená vodou prodává pouze jeden řetězec. Přitom u šedesáti procent tohoto zboží je deklarován český původ. To by ovšem znamenalo, že kuřata chlazená vodou někdo do republiky dovezl, tady zabalil a dodával jako tuzemská.

Vepřové neznámého původu

Potíž je v tom, že obchodníci mnohdy tápou v tom, co je vlastně česká potravina. A česká potravinářská komora jim v osvětlení pojmu moc nepomáhá. „Je to výrobek vyrobený/zpracovaný na území České republiky,“ odpovídá na dotaz k definici česká potravina mluvčí komory Dana Večeřová. Kvůli nejasnostem vypadlo z průzkumu vepřové maso, jehož dovoz do Česka přitom neustále roste. Juračka vysvětluje, že u tohoto sortimentu je složité určit původ a metodiku VŠE nebylo možné použít. Týdeník EURO zjistil, že k prodeji vepřového masa se vyjádřily jenom dva řetězce, které dokázaly jednoznačně identifikovat původ masa. Oba nahlásily výhradně český. „Obchodní řetězce, které samy bourají a balí maso, odebírají téměř sto procent suroviny od domácích výrobců. Ostatní musí částečně spoléhat na dovoz,“ poznamenal Juračka. Ujišťuje přitom, že obchodníci by brali převážně tuzemské vepřové. „Nemohou ale najít dodavatele, který by je pravidelně v potřebném sortimentu zásoboval. Jednali jsme o tom s Andrejem Babišem, a ten musel přiznat, že v plné míře bez výkyvů není schopen dodávat maso žádný zdejší masokombinát,“ prohlásil šéf svazu obchodu.

Co sděluje Lidl

Po svém se ke snaze zmapovat podíl českých potravin v obchodních řetězcích postavil diskont Lidl. Údaje pro průzkum VŠE dle informací týdeníku EURO nedodal, zato se v tiskové zprávě pochlubil, jak pomáhá tuzemským potravinářům proniknout na evropský trh. Nikoli však směrem na západ. „Od ledna do října 2010 vyvezli čeští producenti prostřednictvím Lidlu zboží za dvě miliardy korun,“ oznámila společnost, která prodává víc zboží pod svými značkami než pod značkami výrobců. České výrobky pod privátními značkami nabízí Lidl ve své síti na Slovensku, v Maďarsku, Polsku, Chorvatsku a Slovinsku. Začínají se objevovat také v Bulharsku, kde firma otevírá první prodejny. V příštím roce chce vstoupit na rumunský trh, kde může být další odbytiště pro české potraviny pod obchodní značkou Lidlu. Česká centrála se také snaží dohodnout podmínky pro vývoz tuzemského zboží do západní Evropy a severských států, avizoval Lidl. Ve zprávě pro média společnost citovala Pavla Čížka, obchodního ředitele firmy Krahulík z holdingu Agrofert, která prostřednictvím Lidlu vyváží masné výrobky do tří zemí. „Čísla za vývoz zboží pod privátními značkami jsou pro nás velmi zajímavá. Je to kolem deseti procent naší celkové produkce,“ oceňuje Čížek. Odbyt kečupu do zahraničí přes Lidl si pochvaluje také ředitel vyškovské společnosti Neli Vladimír Štěpánek. „Když jsme tento výrobek začali prostřednictvím Lidlu vyvážet, celkový obrat se nám zvýšil o víc než osm procent,“ vyčíslil. A jaký je podíl českých potravin v síti Lidl? „Na to se nedá jednoznačně odpovědět,“ sdělila na dotaz týdeníku EURO mluvčí diskontního řetězce Sandra Kipeťová. Tvrdí totiž, že je velmi těžké specifikovat, co je skutečně český produkt. „Podíl nákupu od dodavatelů z ČR však rok od roku roste,“ dodala.

S privátními značkami na východ

Prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman zprávu Lidlu komentoval slovy, že výrazně větší množství potravin ze zahraničí prodávaných pod privátními značkami řetězců naopak končí na českém trhu. Agentura Nielsen, která se zabývá průzkumem maloobchodu, nemá k dispozici data k posouzení vlivu dovozu a vývozu privátních značek. Na Čechy ale značky řetězců nezabírají tolik jako v některých jiných evropských zemích. „Podíl privátních značek v období útlumu tržeb rychloobrátkového zboží nezaznamenává na českém trhu růst,“ uvádí Tereza Schimperková ze společnosti Nielsen. Upřesňuje, že tento podíl je stabilní a tvoří zhruba patnáct procent. „Důvodem je vysoká promoční aktivita značkových výrobců. Privátní značky nejsou pro nakupující tolik zajímavé, neboť značkové výrobky lze zakoupit za velmi nízké akční ceny,“ vysvětluje Schimperková. Jako další příčinu stagnující obliby privátních značek zmiňuje rostoucí podíl zalistovaných značkových výrobků v diskontech. Když se týdeník EURO snažil zjistit, jak se tuzemským potravinářům daří pronikat na zahraniční trhy s pomocí privátních značek dalších řetězců, u většiny obchodníků narazil na mlčení. „Tyto informace považujeme za interní,“ odmítl odpověď mluvčí Penny Marketu David Kolář. Boris Malý za Globus pouze sdělil, že české zboží se tímto způsobem dostává do Německa. Společnost Ahold neodpověděla vůbec, Tesco poněkud nepochopitelně odkázalo na ministerstvo zemědělství. Po Lidlu byl nakonec nejotevřenější Kaufland. „Do zahraničí exportujeme 49 českých výrobců vlastních značek Kaufland. Export českých výrobků v červenci 2010 byl pro nás významný a pohyboval se v miliardových hodnotách,“ uvedl mluvčí Kauflandu Michael Šperl. Doplnil, že zboží se vozí na Slovensko, do Polska, Chorvatska, Rumunska a Bulharska.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče