Nešťastné písmeno W

22. října 2007, 00:00 - Petr Bým
22. října 2007, 00:00

Reforma veřejných financí, konkrétně novelizace některých pasáží zákona o daních z příjmů, značně ztíží a následně i omezí využívání úvěru v české ekonomice. A to se – podle představitelů domácích podnikatelů a finančního sektoru – samozřejmě negativně projeví na jejím chodu.

Daňová uznatelnost úvěrů Reforma veřejných financí, konkrétně novelizace některých pasáží zákona o daních z příjmů, značně ztíží a následně i omezí využívání úvěru v české ekonomice. A to se – podle představitelů domácích podnikatelů a finančního sektoru – samozřejmě negativně projeví na jejím chodu. Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů přináší do daňového systému Česka řadu poměrně zásadních změn. Dosavadní veřejná diskuze se ovšem týkala jenom některých částí či aspektů reformy, zatímco jiné ponechávala bez povšimnutí. K těm nepochybně patří i problematika daňové uznatelnosti úroků z půjček a úvěrů. Podniky, které využívají a splácejí úvěry, budou mít od 1. ledna příštího roku výrazně ztíženou pozici. V porovnání se současným stavem budou moci platbu úroků jako daňově uznatelný náklad vykazovat v podstatně omezenějším rozsahu. Státní pokladna si od toho slibuje dvě miliardy korun ročně. Zástupci pěti profesních sdružení (Česká bankovní asociace, Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí, Hospodářská komora, Česká leasingová a finanční asociace a Americká obchodní komora) ovšem na svém veřejném vystoupení v minulém týdnu shodně prohlašovali, že právě tato změna pro nejbližší vývoj české ekonomiky představuje nebezpečí a projeví se řadou negativních dopadů. V sázce jsou podle zmíněných institucí i základní principy a zásady tržní ekonomiky. „Jde o popření zásady, že se zdaňují příjmy po odečtení nákladů vynaložených na jejich získání,“ tvrdí Jan Spurný z Americké obchodní komory. Podle něj je navíc novela diskriminační: „Výpadek v příjmech rozpočtu se řeší na úkor několika odvětví.“ Úvěry: dvojí omezení Příčinou zmíněného znepokojení je novela paragrafu 25, odstavce 1, písmena „w“ zákona o daních z příjmů. Ta oproti současnosti značně omezuje daňovou uznatelnost úroků z úvěrů a půjček. V důvodové zprávě, vypracované ministerstvem financí, stojí, že „úroky představují kategorii náchylnou k daňovému plánování… a pokud jsou úroky příjmem zahraničního subjektu, podílejí se úroky vyplácené do zahraničí na erozi celkového základu daně z příjmů právnických osob“. Přeloženo do srozumitelného jazyka: zákonodárci šlo o omezení takzvaných daňových optimalizací. Tedy snižování daňových odvodů cestou zakládání účelových firem navzájem propojených a navzájem se úvěrujících, často za nestandardních podmínek. Proto daňově uznatelné platby úroků z úvěrů ministerstvo financí omezilo hned ve dvou směrech. Především si dlužník bude moci z daňového základu odečíst jen úroky do určité výše (konkrétně jde o sazbu PRIBOR + 4 %). Vedle toho je pro tyto účely limitována i výše samotného úvěru: pokud bude větší než dvojnásobek vlastního základního kapitálu (v některých případech trojnásobek a šestinásobek), platby úroků z takových úvěrů nebude dlužník moci uplatnit jako daňově uznatelný náklad. I odborníci uznávají, že uvedené změny omezí půjčky, které mají spekulativní charakter, ovšem dopadnou i na „poctivé“ podniky. „Změny negativně postihují i půjčky, poskytované za zcela standardních podmínek k financování standardních podnikatelských aktivit, a těch je většina,“ tvrdí Spurný. Přitom s úvěrem, tedy „nákupem a prodejem peněz“, nejvíce pracuje finanční sektor, vedle nich také developerské firmy. Pro ty také má být dopad novely nejhorší. Seznam postižených je velmi široký Podle zástupců uvedených pěti asociací novela o odečítání úroků z daňového základu dopadne víceméně na všechny. „Daňový systém už je dosti složitý a tímto se dále komplikuje,“ upozorňuje Petr Dufek z ČSOB. Podle něj se náchylnost podnikové sféry k daňovým optimalizacím ještě zvýší. „A vedle ,kreativního‘ účetnictví můžeme očekávat i úprk firem do zahraničí,“ dodává. Takřka katastrofálně mají nová pravidla o daňově uznatelných úrocích dopadnout na stavební aktivity. Developerské firmy totiž své projekty financují především úvěry. Přitom mají obvykle malý základní kapitál, takže do stanovených limitů se prostě „nevejdou“. Podle studie KPMG se tak může u běžných projektů efektivní míra zdanění zvýšit ze současných 24 na 70 až 80 procent. „Starosti nám přidělává i retroaktivita. Nová pravidla se mají vztahovat na úvěry realizované před rokem 2008. Realitní projekty jsou obvykle dlouhodobé, investoři budou muset znovu zvažovat jejich efektivitu,“ tvrdí prezidentka Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí Zdenka Klapalová. Zvláštní skupinu postižených budou údajně představovat také podniky malé a střední. Podle Pavla Fingera z Hospodářské komory na ně novelizace negativně dopadne hned několikrát: „Malé a střední a podniky jsou obecně rizikovější skupinou, proto mají úvěry dražší. A nyní si budou moci z daňového základu odečíst méně. Pro tento segment bude také obtížnější vyrovnat se se složitější daňovou administrativou, nemají vlastní specialisty.“ Petr Špaček z bankovní asociace ho doplňuje: „Očekáváme celkové omezení aktivit malých a středních podniků. To se samozřejmě projeví i na jejich menším zájmu o půjčky, což se může týkat pětiny našich stávajících klientů z této sféry.“ V důsledku toho bu-dou banky méně vydělávat a tudíž i odvádět na daních: „Podle velmi hrubých odhadů by banky mohly na daních odvést o dvě miliardy korun méně.“ Což je v podstatě shodné s finančním přínosem, který se od novely očekává. Co bude dál?**

Na první pohled lobbing finančního sektoru ve vztahu k reformě selhal. „S představiteli ministerstva financí jednáme neustále,“ odmítá to Petr Špaček. Martin Kofroň z leasingové asociace ale přiznává, že finančníci celou věc podcenili: „Jedná se o spíše odbornou než politickou záležitost, což jsme původně považovali za výhodu. Ukázalo se ovšem, že to tak není. Právě její apolitičnost se projevila na nezáj-

mu médií i politiků.“

Podle Špačka nicméně představitelé finančního i realitního sektoru v průběhu léta – tedy před schvalováním zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů – jednali s řadou poslanců a většinou s úspěchem. Ten se ovšem později v praxi nijak neprojevil: „O reformě ovšem nakonec rozhodovalo bojové hlasování podle politických dresů,“ konstatuje Špaček. Podle něj v současné době není přímá změna reformní legislativy reálná.

Pět „sdružených“ profesních organizací proto hodlá své návrhy na novelizaci ustanovení o daňové uznatelnosti úroků z půjček vznést při nejbližší možné příležitosti. Jinak řečeno: hned, jak bude parlament jednat o další novelizaci zákona o daních z příjmů. Finanční reforma, dlouho a za dramatických okolností připravovaná a schvalovaná, tak možná bude mít další pokračování. „Daňová pravidla pro poměr mezi vlastním kapitálem a objemem úvěrů jsou u nás nejstriktnější v rámci celé Evropské unie. Slovensko, které často slouží jako reformní vzor, je před časem úplně zrušilo,“ uzavírá Jan Spurný.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče