Menu Zavřít

Nestárne, kdo se nenudí

1. 10. 2007
Autor: Euro.cz

František Jandejsek z Humpolce je živým důkazem sloganu, že starý je člověk jen tak, jak se cítí. Podle kalendáře mu bude v lednu sedmdesát let, ale vitalitou předčí muže o generaci mladší. Navíc srší nápady, které uznává i Úřad průmyslového vlastnictví.

Vynálezce František Jandejsek František Jandejsek z Humpolce je živým důkazem sloganu, že starý je člověk jen tak, jak se cítí. Podle kalendáře mu bude v lednu sedmdesát let, ale vitalitou předčí muže o generaci mladší. Navíc srší nápady, které uznává i Úřad průmyslového vlastnictví.

Když hovoří o svých patentech, používá zásadně množné číslo: „My jsme objevili, my jsme vymysleli.“ Přitom pod svým jménem přihlásil osm patentů a užitných vzorů. V poslední době se věnuje vysoce absorpčnímu stelivu pro domácí zvířata a lince na zpracování konopí.

A proč si neužívá důchodu? „Protože mě vzrušují nové věci. A vadí mi, jak často lidé říkají, že něco nejde. To je hrůza. Když to pak náhodou uděláte, jsou zase chytří a radí, jak se to mělo udělat líp,“ přiznává Jandejsek svoji averzi k lenochům.

NELEŽÍ NA KŮŽI

V poslední době dojížděl důchodce Jandejsek velmi často do Mirotic. Z kraje Vysočina mířil do jižních Čech, aby v tamní firmě Asan pomohl uvést na trh stejnojmenné ekologické stelivo pro kočky a ostatní domácí zvířata.

„Stelivo Asan se nám pro naše domácí mazlíčky moc osvědčilo. Nejprve pro křečky a teď pro morčata. Zvířata jsou v suchu a nejsou cítit,“ vychvaluje výrobek Pavel Dufek z Liberce.

Asan využívá odpad, který vzniká při výrobě hygienických prostředků, jako jsou dámské vložky, pemprs kalhotky či chirurgické pleny na odkládání lékařských nástrojů. „Původně se odpad spaloval. Pak přišel známý z Německa, zda by se nedal nějak využít,“ vzpomíná Jandejsek na úplné začátky jednoho ze svých patentů.

PATENT JE TŘEBA PŘIŽIVOVAT

Za patent se platí roční udržovací poplatek, zpočátku kolem tisíce korun. Roky tato částka narůstá. Patent na 20 let tak vyjde v průměru přes 100 tisíc korun. „Když chce mít majitel patent takzvaně aktivní, musí platit. Například v případě technických záležitostí se rozhodne většinou pro deset let,“ uvádí Miroslav Paclík z Úřadu průmyslového vlastnictví.

Osud neudržovaného a nevyužitého pa-

tentu téměř potkal i stelivo Asan, výjimečně dobře absorbujícího tekutiny.

Až loni v létě zazvonil u Jandejskových dveří zástupce firmy Tommi, která se zabývá velkoprodejem chovatelských potřeb pro specializované prodejny. „Majitel společnosti Tomáš Karafiát znal původní podestýlku a mrzelo ho, že zmizela z trhu. Dostal jsem za úkol se s autorem patentu spojit,“ vypráví dnešní šéf mirotické výrobny Asan Vladimír Janicki. Oba pánové si, jak se říká, padli do oka.

BEZ VÝROBCE I SEBELEPŠÍ PATENT ZANIKNE

„Řekli, že by měli zájem výrobu steliva obnovit. Když do toho půjdu, budou to dělat. Když ne, tak to nerozjedou. Bylo by mi líto, kdyby výrobek takové kvality zmizel. Je to mimořádné,“ míní čilý důchodce Jandejsek.

Uplynul rok a stelivo pro domácí zvířata je v obchodech. Od původní verze se dost liší, například z padesáti procent je jiný postup výroby, jiná technologie. Na konci jsou místo odpadu z výroby hygienických prostředků válečky dlouhé přes centimetr a s průměrem půl centimetru, které lze lehce odfouknout. Jejich sací schopnost je ovšem ojedinělá.

„Kilogram granulí pojme čtyři kila tekutiny. Absorpce moči je trojnásobně vyšší než u ostatních výrobků na trhu. Proti jiným stelivům je lehké. Desetilitrová taška váží tři kila. Srovnatelné zboží je těžší, hůř likvidovatelné, dělá se z něj po použití takové blátíčko,“ vypočítává přednosti autor patentu.

Stelivo je určené pro králíky, myši, křečky, kočky, morčata. Je ovšem natolik hygienicky čisté, že by se dalo používat také pro laboratorní zvířata.

„Nyní jsme museli zdvojit linku, protože minimálně dvakrát větší produkci prodáme. Dělali jsme 400 kilogramů za hodinu a teď po úpravách to bude kolem tuny,“ oprávněně se chlubí Janicki, ředitel mirotického závodu Asan.

KONOPÍ PATŘÍ DO ČESKÉ KRAJINY OD PRADÁVNA

Lidová písnička, v níž Anička konopí močila a žabka jí do kapsy skočila, dokazuje, že konopí, které dnes známe hlavně jako zdroj halucinogenní látky, využívali dřív lidé běžně k jiným účelům. Možná se časy vracejí, protože technické konopí je právě další prubířský kámen, který nenechává pro novinky zapáleného Jandejska v klidu. Přitom „profese vynálezce“ opravdu není zlatý důl. Spíš naopak, protože záleží na firmě, jak patent zhodnotí.

„Konstruuji stroje pro zpracování konopí, je to vysoce ekologická záležitost. Jsou to ojedinělé stroje,“ prozrazuje vynálezce další své aktivity. Ke konopí se dostal přes len, surovinu, kterou zpracovával podnik Českomoravský len v Humpolci. Tam Jandejsek působil nejprve jako konstruktér a posléze technický ředitel.

„Na poli se sebere konopí, slisuje do balíků a ty jdou do firmy Canabia v Hodoníně, která za hodinu na lince zpracuje tisíc kilogramů technického konopí. Vznikají dva produkty – vlákno a pazdeří. Vlákno využívají na výrobu papíru v Olšanských papírnách. Pazdeří se po zgranulování spaluje v hodonínské elektrárně. Má minimum popela, je výhřevné asi jako hnědé uhlí,“ líčí Jandejsek přednosti konopí.

Šedesát procent z konopí využívá jako obnovitelný zdroj elektrárna. Pětatřicet procent jde na papír a pouze pět procent je odpad – prach. Přičemž už dnes Jandejsek přemýšlí o semenu konopí. Dalo by se totiž použít jak v kosmetice, tak jako krmivo. Ale to by bylo nutné konopí sklízet později. „Pro podnikatele v zemědělství je podstatné, že na pěstování konopí existují dotace, kolem 3000 korun na hektar,“ dává podnikatelský tip Jandejsek.

NEJLÍP SE MU PŘEMÝŠLÍ NA GAUČI

Mimochodem, linku na zpracování konopí a lnu pomáhal stavět i v univerzitních laboratořích v Jižní Karolíně. I tam má dva patenty. A kde vlastně nápady vymýšlí?

„Rodina mě vidí na gauči a tvrdí, že lenoším. Ale právě tak se mi nejlíp přemýšlí nad nějakým problémem. To nejde si sednout a vymyslet patent. Nová myšlenka se vám honí hlavou dlouho a na všech místech,“ vysvětluje absolvent Českého vysokého učení technického, jak se rodí nový nápad.

Ale povalování na pohovce asi moc nedá. Někdy má totiž na starosti vnoučata, rád houbaří, čte detektivky a historické romány, létá s vlastním ultralightem, 40 let sjíždí řeky – hlavně Vltavu, Lužnici, Nežárku, a rybaří. Po přemlouvání se přece jenom pochlubí svými rekordními úlovky – devadesáticentimetrovou štikou a jedenapůlkilogramovým pstruhem.

Důchod si prostě Jandejsek užívá a přitom stíhá ještě vymýšlet technické novinky. „Šokují mě lidé, kteří něco vymysleli před deseti lety a stále na tom lpějí. Nepochopili, že to už dávno není ono. Já také když něco vymyslím, tak za to bojuji. Ale rád slyším, že to jde i líp, jinak.“

BRAND24

VYNÁLEZCŮM SE V TUZEMSKU DAŘÍ

Ředitel odboru patentových informací Úřadu průmyslové vlastnictví Miroslav Paclík tvrdí, že za poslední čtyři roky počet patentových přihlášek stoupá. „Dobu řízení o ochranných známkách se přitom podařilo zkrátit. V březnu 2006 se Česko stalo společně s dalšími více než 40 státy světa signatářskou zemí Singapurské dohody o známkovém právu. Dohoda usnadňuje administrativní postup při přihlašování ochranných známek, užívání elektronických prostředků a podporuje celosvětovou harmonizaci známkového práva,“ tvrdí Paclík. Přírůstek nových tuzemských i zahraničních patentů využitelných v Česku byl v roce 2006 o 45 procent vyšší než v předchozím roce.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).