Nestaňme se nádeníky

16. června 2010, 13:14 - Petr Kužel
16. června 2010, 13:14

Manažerský panel

Ve vášnivých diskusích o zavedení školného zaniká strohý fakt, že investice do vzdělání je jako jakákoli jiná investice: teď vložím a v budoucnu mi to přinese efekt. Mnozí vidí perspektivu vyššího platu, případně získání lepšího uplatnění. Je třeba připomenout také lepší konkurenceschopnost na pracovním trhu. Efekty zavedení školného jsou i „nehmotné“ – každý, kdo za něco zaplatí, si toho váží daleko víc, než získá-li to zadarmo. V současné době se trh práce rychle mění, vznikají nové kvalifikace a jiné zanikají jako nepotřebné. Nelze vystačit se znalostmi nabytými ve škole po celý profesní život. Jak moc si to Češi uvědomují? Zdá se, že zatím příliš ne, ale snad zavedení školného tento přístup změní. I když je nutné mít na paměti solidaritu.
Zájem o celoživotní vzdělávání není příliš velký. Podle průzkumů se jen 7,8 procenta dospělých dále vzdělává. Česká republika je pod průměrem EU.
Přehled o tom, jaké kvalifikace jednotlivé obory vyžadují, poskytuje Národní soustava kvalifikací, která je v současnosti ve své druhé etapě budování. Popisuje požadavky na dovednosti a znalosti pro výkon té které profese. Prokázáním těchto znalostí u autorizovaných zkoušek získá jejich absolvent certifikát, z něhož zaměstnavatel (český i evropský) pozná, že uchazeč o práci skutečně požadavky profese splňuje. Zaměstnavatelská sféra se na popisu jednotlivých kvalifikací podílí prostřednictvím Hospodářské komory ČR. Sama komora je pak autorizovanou osobou (tedy tím, kdo zkouší a vydává certifikáty) pro řadu oborů. Již dnes existuje několik stovek řemeslníků a dalších pracovníků, kteří zkoušky úspěšně složili a tento certifikát platný na určitou dobu získali. Zavedení školného není samospasitelné a je důležité provést osvětu. Avšak získávání certifikací a kvalifikací povede ve svém dlouhodobém důsledku k většímu zájmu o kontinuální vzdělávání, a tím také k vyšší konkurenceschopnosti pracovní síly. Alternativou k tomu může být jen stát se „národem nádeníků“, což by vedlo ke snížení životní úrovně i k zániku některých firem nebo k přeměně jiných v málo prosperující montovny. Ale takovou cestu si (snad) nikdo nepřeje – ani zaměstnanci, ani podnikatelé.

Příště:
Jiří Pašek
ředitel společnosti IZIP

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče