Nesnesitelná lehkost odborového bytí

27. září 2011, 15:44 - Jindřich Vodička
27. září 2011, 15:44

Současná legislativa umožňuje odborům, aby zneužívaly svoje práva

Právo na odborové sdružování je jedním ze základních práv v demokratickém státě. V praxi se ovšem ukazuje, že právní úprava vzniku a fungování odborů umožňuje některým vychytralým zaměstnancům tohoto práva zneužít. Takoví zaměstnanci potom cíleně škodí svým zaměstnavatelům prostřednictvím účelově založených odborových organizací. Zaměstnavatele, kteří se tomuto zneužívání chtějí bránit, čeká nekonečné martyrium plné absurdit vyplývajících ze současné legislativy.
Dle současné právní úpravy vznikají odborové organizace evidencí buď u ministerstva vnitra, nebo u odborového svazu. V prvním případě vzniká odborová organizace automaticky dnem následujícím po doručení návrhu na její evidenci ministerstvu, zatímco ve druhém případě na základě evidenčního rozhodnutí příslušného odborového svazu. V obou případech však kategoricky platí ustanovení Listiny základních práv a svobod: „Odborové organizace vznikají nezávisle na státu.“ Z tohoto důvodu je ministerstvo povinno odborovou organizaci zaevidovat, aniž by přezkoumávalo splnění zákonných podmínek jejího vzniku. Ze stejného důvodu nemají ani soudy pravomoc rozhodovat o žalobách na neplatnost vzniku odborů. Obdobně nepřezkoumatelné jsou i evidenční procedury u jednotlivých odborových svazů.

Jeden člen stačí

Odborová organizace nemusí sdružovat zaměstnance jen jednoho zaměstnavatele. Členy jedné organizace mohou být tedy zaměstnanci více zaměstnavatelů, ale též nezaměstnaní či důchodci. Platně proto vznikne i odborová organizace, jejímž členem je pouze jediný zaměstnanec určitého zaměstnavatele.
V praxi je tak možné, aby byla odborová organizace založena zcela účelově, a to navíc jen jedním zaměstnancem. Pokud například zaměstnanec tuší, že bude propuštěn pro hrubé porušení svých povinností, může u zaměstnavatele založit odborovou organizaci a stane se jejím předsedou. Spoluzakladateli organizace mohou být jeho kamarádi nebo rodinní příslušníci. Dotyčný zaměstnanec se tak dostane do postavení odborového funkcionáře a jako takový je chráněn před výpovědí i okamžitým zrušením pracovního poměru, protože bez souhlasu odborové organizace jej zaměstnavatel nemůže propustit. Pokud tak přesto učiní a zaměstnanec se obrátí na soud, bude následovat vleklý spor, v rámci kterého bude muset zaměstnavatel prokázat, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby tohoto zaměstnance nadále zaměstnával.
Samozřejmě existuje celá řada dalších případů zneužívání odborových práv. Zpravidla se jedná o různé šikanózní žádosti směrem k zaměstnavateli, například o opakující se umožnění kontroly pracovních podmínek nebo o poskytnutí informací nepřiměřeného rozsahu. Plnění těchto požadavků je pro zaměstnavatele většinou časově i finančně náročné a v případě jejich odmítnutí jej opět čeká dlouhý soudní spor, v němž bude muset prokázat, že jej odborová organizace zamýšlela poškodit. Pokud zaměstnavatel odmítne součinnost s odborovou organizací, hrozí mu navíc sankce od inspektorátu práce.

Omezené možnosti

Žádné státní orgány, a to ani soudy, nemají pravomoc odborové organizace rozpouštět či pozastavovat jejich činnost. Co však dělat v situaci, kdy odborová organizace porušuje zákony a svou činností záměrně poškozuje zaměstnavatele, u něhož působí? Ze strany soudů již padl výrok, že pokud odborová organizace neplní svůj účel, tedy nevykonává činnosti sloužící výhradně k ochraně práv a oprávněných zájmů zaměstnanců, nejedná se vůbec o odborovou organizaci, ale o pouhé občanské sdružení, které je ministerstvo vnitra oprávněno rozpustit. Zaměstnavatel tedy může dát podnět ministerstvu. Tato možnost je však dle našeho názoru spíše teoretická.
Způsoby, jak se zaměstnavatel může bránit svévoli a šikaně ze strany odborů, jsou tedy značně omezené a vznikající spory jsou časově náročné a rozvleklé. Nezmění-li se legislativa a rozhodovací praxe českých soudů, budou muset být některé čistě účelově založené odborové organizace trpěny na „věčné časy“. Chceme podotknout, že tento článek není zaměřen proti odborům či jejich činnosti, ale proti mezerám v právní úpravě vzniku a fungování odborů, které umožňují zneužití odborových práv. Jednání některých zaměstnanců zneužívajících odborových práv výhradně pro osobní účely tak může vést k negativnímu vnímání odborů ze strany zaměstnavatelů i veřejnosti, což sociálnímu dialogu rozhodně neprospívá.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče