Nesmrtelné plamínky

03. listopadu 2009, 16:34 - Martin Rychlík
03. listopadu 2009, 16:34

Proč se moderní lidé neobejdou ani v 21. století bez „přežitků“?

V moderním věku, jímž hýbou výkyvy akcií, rychlé elektromobily, výkonné počítače nebo nařízení evropských úředníků o smrti žárovčině, člověka až překvapí přežívání něčeho tak obstarožního, jako je svíčka. Jenže je to přežívání? Dohořívají už knoty? Při pohledu do napěchovaných gigamarketů či módních butiků s cedulí Gift Shop, kde svíčky a svícny hrají mimořádnou roli, se zdá, že plamínky jen tak nezhasnou… A obchodníci i výrobci se činí, dokonce inovují.
„Ekonomická krize samozřejmě zasáhla i trh se svíčkami, tržby klesají. Naše firma je ale specifická, jsme pružnější, soustředíme se na ruční výrobu a jedinečné svíce, včetně reklamních na zakázku. Na českém trhu se však často prosazují polské nebo čínské svíčky z nekvalitního parafínu. Lidé chtějí šetřit, ale v důsledku jim svíčka nehoří tři dny, ale jenom dvanáct hodin,“ řekl týdeníku EURO jednatel kladenské firmy Fartuna Alexej Sergunov.

Dobro a zlo
Svíčky nezbytně patří k rovům, na vánoční stromeček, k svátečnímu stolování, ale i do lepších restaurací. Pánové, kteří rozmazlují své romantické protějšky, mohou jediným škrtnutím prozářit ložnice i společné zážitky. Nejen unavené právničky, lékařky či manažerky se zase těší do horkých van, jejichž kraje osvětlí mihotavé odlesky barevných, voňavých parťáků z vosku. „Spoutaný oheň byl patrně pro člověka prvním podnětem ke snění, symbolem odpočinku, pozváním k odpočinku,“ píše ve své Psychoanalýze ohně filozof Gaston Bachelard (1938, česky 1994).
Oheň člověka od nepaměti přitahuje, inspiruje. Je ultraživý. Tvoří i ničí. „Opravdu jako jediný ze všech jevů může přijímat tak zřetelně obě protichůdné valorizace – dobro a zlo. V ráji se skví. V pekle pálí. Značí blaho i trýzeň. Kuchyni i apokalypsu… Prvním fenoménem, který stál člověku za pozornost, byl pyromén,“ píše slavný psychoanalytik snění a imaginace, jenž upozorňoval na chatrnost vědeckých výkladů světa. Proto i dnešní racionální člověk hledá v blikavých záškubech svátečnost. Rituál.

Záblesky božského v prostém
Rozdělávání ohně – včetně zažehnutí svíčkového knotu – je vždy něčím magickým. Svíčka je i dnes, ve světě pomíjivosti a kvapu, onou privátní axis mundi, třepotavou osičkou světa, zajišťující nám alespoň chvilkový, přesto „věčný návrat do mýtických dob“, jak psal religionista Mircea Eliade. I proto světová náboženství ohně oslavují: bez svitu svíček se neobejdou křesťané (votivní dar, truchlení, „boží svit“, Velikonoce), hinduisté, buddhisté (znak úcty k Buddhovi), Židé (svátek Chanuka, upomínka holokaustu) i různá nová, synkretická náboženství. O satanistech nemluvě.
S tím souvisí i další fešnomén – sexualita. Erotický aspekt hořících svící – trčících falů nabitých hřejivou tvůrčí silou – je znám odedávna. „Sexualizovaný oheň je tak v pravém slova smyslu pojítkem všech symbolů. Spojuje hmotu a ducha, neřest a ctnost. Oheň je v nás i mimo nás, neviditelný i zářící, duch i dým,“ píše Bachelard. A další vzdělanec, etnolog Ernest Borneman, jehož fenomenální Encyklopedie sexuality vyšla též v ČR (1993), píše nejen o pyromanech, jejichž žhářské sklony byly přeloženy jako sklony sexuální povahy, ale také o fetišistech horka, vosku, a dokonce přímo o – dámy prominou – takzvaných svíčkových kurvách: „Jde o prostitutky, které jsou k dispozici v temných zadních pokojích za svitu svíček. Výraz byl známý po celé Evropě (cortesane da candela, putas a la candela).“

Světlo pro lidské plémě
Svíčky, jejichž latinský název pochází ze slovesa candeo (zářiti, skvíti se), podstatně zasáhly do lidského ohňomilství. Už z paleoliticky vyzdobené jeskyně v LaMouthe, ve francouzském kraji Dordogne, známe pískovcovou lampičku – druhdy zřejmě vyplněnou olejem s hořícím knotem – díky které mohly pod rukama pravěkého umělce ožít nástěnné malby bizonů. Úzké sepětí s ohněm je vlastní všem lidem. Antropolog James G. Frazer, jenž se zapsal do dějin kultury Zlatou ratolestí, olbřímí knihou shrnující obyčeje a rituály, uvedl v díle Mýty o původu ohně (1929) následující slova: „Způsob, jak rozdělat oheň, patří k nejdůležitějším a nejdalekosáhlejším vynálezům lidstva. K tomuto odhalení muselo dojít nesmírně dávno, neboť není doložen žádný domorodý divošský kmen, který by neznal užití ohně a způsob jeho rozdělávání.“ První pravé svíce pocházejí z 1. století, ale provoskované louče znali již Římané v 6. století před Kristem. Mihotavý plamen provází lidstvo dějinami. Měnil se jen způsob jeho vzniku – u nás se výrobě svíček z loje věnovali svíčkaři a mydláři.

Voňavé, hranaté a čtyřmetrové
O to, že by ohýnek svíček (se světelností třinácti lumenů), vyhasl, se nemusíme bát, přestože jde o zvyk úplně iracionální. Národní protipožární asociace v USA (NFPA) ve statistikách pro rok 2009 uvádí, že svíčky mohou za plnou desetinu poranění v domácnostech a jimi způsobené požáry zaviní až šest procent úmrtí! A dnešní škála voskových výrobků nemá dějinné srovnání. Přejete si stearinovou, parafínovou, gelovou nebo z pravého včelího vosku? Dopřejete si vůně medu, mentolu, mandarinky, zázvoru, fíků, rybízu nebo snad ostrovního deště? Nápadům se meze nekladou a výrobců jsou zástupy.
Svíčky rozšířily i svou dekorativní funkci. Jsou k mání v bezpočtu barev a tvarů. Kónické, rovné, pětiúhelníkové, válcovité, kulovité. Najdeme i limitované série a sběratelské kousky – loni vyrobil Petr Caprata z Měníku u Nového Bydžova rekordní českou svíci, jež dosáhla výšky 390 centimetrů (při váze 25 kilogramů měla hořet až 4200 hodin). Svíčky se staly dárkovými předměty par excellence. „Tak jako o každém bohatství, sníme o ohni co nejvíce soustředěném. Toužíme ho uzavřít do malého prostoru, abychom jej lépe uhlídali,“ píše Bachelard. Mít vlastní, mihotavé a živoucí bohatství – jen pro sebe a na světlamžik.

Pět procent ročně
Na stálý zájem o produkci svíček ukazují korporátní statistiky. Výzkumná agentura Mintel ve své loňské zprávě o produkci svící v USA uvádí pětiprocentní nárůst v prodejích během let 2002 až 2007. Bylo to především zásluhou žen, hlavních kupujících, a také zvýšeným počtem domácností. Mintel však poukazuje na zvyšující se oblibu luxusních, navoněných a dekorativních svíček pro domácí výzdobu. Trendem je jisté „zelenání“ – častěji se prodávají světlonošové ze sóji, včelího vosku nebo palmového oleje. Nepřítelem očišťujících vůní jsou prý ale osvěžovače vzduchu. Co bude dál? Srpnová předpověď téže firmy pro stěžejní region uvádí: „Ačkoli se ani svíčkový trh v USA nevyhnul recesi, a jisté obtíže budou pokračovat, po roce 2010 by mělo přijít oživení.“ Pozitivní předpovědi očekávají též v Indii nebo Japonsku. A zdá se, že díky nám všem, drobným Prométheům ve skrovných příbytcích, přežijí tyhle mihotavé ohníčky celé věky. Sfouknout svíčku, toho se člověk stále ještě neodvážil.

***
Popisek: Teplo, barva i hmota. V římskokatolické církvi měly svíce u hlavních oltářů obsahovat alespoň 65 procent včelího čili „panenského“ vosku. Od 11. století byly běleny, aby symbolizovaly nevinnost.

Mohlo by vás zajímat

Finance
ČNB reguluje výši hypoték. Kolik mohou banky půjčovat v zahraničí?
Vyřizování dětského pasu nenechávejte na poslední chvíli. Rychlopas se prodraží.
Praktický návod: jak začít s bitcoinem – výběr vhodné peněženky
EU: Jak vysoké je zdanění práce u podprůměrných mezd?
Macron ve stopách Babiše
Auta
Prohlédli jsme si nový Opel Grandland X. Jak prostorný je…
Škoda vyrobila už šest milionů Octavií
Na prodej je krásná Škoda 130 RS. Její cena vás ale pravděpodobně nepotěší
Kia Optima Sportswagon Plug-in Hybrid jezdí za 1,4 litru na 100 km
Škoda Citigo má i po faceliftu pořád co nabídnout (první jízdní dojmy)
Technologie
Tip: Jak skrýt ikonu Windows Defenderu v oznamovací oblasti? [Windows 10]
Ve Windows Storu se objevil neoficiální, ale funkcemi nabitý klient pro Google Play Music
Objevily se těžní verze Radeonů Polaris. Na trh se vrací RX 470, někdy i s výstupy
Den D přišel. Evropská komise udělila Googlu rekordní pokutu 2,42 miliardy eur
Legendární John Romero prodává Dooma II. Na diskety se vám i podepíše
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít