Nešlo to dveřmi, zkoušejí to oknem

11. června 2007, 00:00 - JAROSLAV SCHEJBAL
11. června 2007, 00:00

REGULACE ŘETĚZCŮ Na řetězce se v Poslanecké sněmovně plete zcela nový bič. Poslanci ČSSD připravují zákon. Ten by dohled nad chováním velkých obchodníků vůči malým přesunul do kompetence antimonopolního úřadu. Bojovníci za regulaci obchodních řetězců chtějí vyrukovat s novou zbraní.

REGULACE ŘETĚZCŮ Na řetězce se v Poslanecké sněmovně plete zcela nový bič. Poslanci ČSSD připravují zákon. Ten by dohled nad chováním velkých obchodníků vůči malým přesunul do kompetence antimonopolního úřadu.

Bojovníci za regulaci obchodních řetězců chtějí vyrukovat s novou zbraní. Poslanci ČSSD v čele s Michalem Haškem a Ladislavem Skopalem předloží ještě tento měsíc další návrh, který by měl chování velkých obchodníků vůči malým usměrnit.

TENTOKRÁT PO MAĎARSKU

Po několika marných pokusech se navrhovatelé rozhodli, že to tentokrát zkusí trochu jinak. „Inspirovali jsme se v Maďarsku. Náš návrh bude zřejmě založen na stanovení určité výše obratu, nad níž bude obchodníka v případě prohřešku možné posuzovat ze strany antimonopolního úřadu za zneužití dominantního postavení na trhu. Prověřuje se však i německý model,“ vysvětluje Skopal.

Zatím není jasné, zda půjde o zvláštní zákon či úpravu dominantního postavení v zákonu o ochraně hospodářské soutěže. Rozhodnuto není ani o výši obratu. Oproti předchozím pokusům má tento návrh plnou podporu i ze strany Potravinářské komory. Zcela zásadní roli bude však při schvalování návrhu v Poslanecké sněmovně hrát postoj stran vládní koalice.

Podle předsedy zemědělského výboru sněmovny Jiřího Papeže (ODS) je možné o určitém způsobu regulace řetězců jednat. „Záleží na tom, jak přesně budou specifikovány pravomoci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Nebylo by dobré, kdyby měl naprosto volnou ruku při tom, co je přípustné a co ne. Jsem tedy zvědavý, jak přesně bude předloha vypadat. Stále však zůstávám k regulaci řetězců mírně skeptický,“ uvádí Papež. Podle něho by se výše obratu mohla pohybovat mezi pěti a deseti miliardami korun. „Hranice by měla být stanovena tak, aby bylo za zneužití dominantního postavení možné postihovat minimálně 15 největších v Česku působících řetězců,“ říká k tomu předseda antimonopolního úřadu Martin Pecina. Patnáctku největších obchodníků s širokým sortimentem zboží přitom uzavírá velkoobchodní společnost Lekkerland s obratem 5,6 miliardy korun. Velkoobchody se však předmětem regulace podle Skopala zřejmě nestanou.

POŘÁD VÍCE NEVÝHOD

Řetězce se k novému navrhovanému způsobu regulace nechtějí vyjadřovat, dokud nebude známé přesné znění zákona. Zástupce obchodníků, Svaz obchodu a cestovního ruchu, se však domnívá, že i v této podobě by regulace řetězců napáchala více škody než užitku a doplatili by na ni zejména menší dodavatelé. Řetězce by totiž ze strachu před postihem volily raději velkého domácího dodavatele, či by zboží dovezly ze zahraničí. „Je možné, že by obchodníky mohla motivovat k férovému jednání již samotná možnost postihu. Stále se však domnívám, že nevýhody regulace převažují nad jejími výhodami,“ domnívá se Zdeněk Juračka, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Originalita připravovaného návrhu přitom spočívá v tom, že se navrhovatelům podaří vyhnout se složitému definování pojmu „zneužití ekonomické závislosti“.

„Důležité je hlavně to, že budeme mít vůbec možnost řetězce zkontrolovat. Poté už bude záležet na konkrétním případě. Když vezmu například hodně diskutované zalistovací poplatky, tak si obecně myslím, že jsou zneužitím postavení na trhu. Ale musíme prověřit, zda se tímto opatřením nesnaží obchodník pouze zajistit solidní jednání ze strany dodavatele. V tomto případě by ale ty poplatky měly být vratné,“ domnívá se Pecina.

PO NĚMCÍCH POPLATKY NECHTĚJÍ

Potravináři si stěžují vedle zalistovacích poplatků na nepřeberné množství dalších plateb a různých výhod. Prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík upozornil na nový nešvar, který se v odběratelsko-dodavatelských vztazích objevil. „Jeden z německých řetězců požaduje poplatky po českých dodavatelích, nikoli však po německých,“ říká Camplík.

„Kdybychom dostali možnost postihovat řetězce, tak toto je jednoznačný příklad diskriminace jednoho dodavatele vůči jinému,“ reaguje na to Pecina. Za nepřípustné považuje šéf antimonopolního úřadu také to, že je mnohdy při změně majitele prodejny po dodavatelích požadován znovu zalistovací poplatek. To se podle Camplíka stalo například při přebírání prodejen Julius Meinl společností Ahold.

Podle Peciny je naopak prakticky nerealizovatelná jakákoli regulace cen pro dodavatele. „Na stanovování cen jednotlivých potravin bychom patrně potřebovali novou státní plánovací komisi o tisících zaměstnanců. Zkušenosti ze zahraničí navíc ukazují, že toto řešení není vhodné. V Irsku pokus regulovat ceny zákonem skončil naprostým fiaskem,“ říká.

POČKEJME DO ŘÍJNA Ochotu řešit napjaté vztahy mezi obchodníky a dodavateli vyjádřil i ministr zemědělství Petr Gandalovič. Jeho návrh by měl být znám do konce října. „Jsem přesvědčen, že to problém je, ale takto narychlo ho řešit nelze. Dal bych přednost tomu, aby i ČSSD počkala, až vláda předloží představu a ne, aby se tato věc stále politizovala a předkládaly se vlastní poslanecké iniciativy. Jde o věc natolik složitou, která vyžaduje ekonomické analýzy, porovnání s evropskými normami. Zároveň je třeba také vidět spotřebitele a jeho preference. Všichni - a v první řadě výrobci a spotřebitelské svazy - se musí snažit působit na spotřebitele, vychovávat ho, aby se při nákupech neorientoval jen na cenu, ale zajímal se o kvalitu a také původ zboží,“ vysvětluje svůj postoj Gandalovič.

ZKOUŠELI TO JIŽ MNOHOKRÁT

Poslední z nejméně šesti pokusů regulovat chování řetězců byl přitom smeten ze stolu teprve nedávno. Na konci dubna letošního roku byl návrh novely zákona o ochraně hospodářské soutěže vrácen předkladatelům v čele s Ladislavem Skopalem k dopracování. Proti byli hlavně poslanci ODS, lidovců a zelených. Prosadit se ho naopak snažili zástupci ČSSD a KSČM.

Návrh novely mimo jiné zakazoval zneužívání takzvané ekonomické závislosti. Tu definoval například jako požadování úplaty za přijetí zboží do prodeje nebo neodůvodněné vymáhání změn v uzavřených smlouvách. Návrh podle ministra zemědělství neprošel, protože postrádal konkrétní definici ekonomické závislosti. Novela zákona byla připravena i ve spolupráci s antimonopolním úřadem.

„Pokud není průchozí regulace definováním ekonomické závislosti a jejího zneužívání, pak je možná varianta stanovení výše obratu zvláštním zákonem, jako to je v Maďarsku. Třetí možnost, a to přeformulování pojmu dominantní postavení přímo v zákonu o ochraně hospodářské soutěže, je problematická, protože není možné tento pojem v rámci tohoto zákona vztáhnout pouze na řetězce,“ uvádí Pecina.

K historii různých návrhů je třeba také říci, že v dubnu poslanci odmítnutá novela se téměř nelišila od předlohy, jejímuž uvedení do praxe zabránilo na konci předchozího volebního období až veto prezidenta republiky Václava Klause.

ZA CO SE PLATÍ ŘETĚZŮM * za „vpuštění“ zboží do prodejny, takzvané zalistovací poplatky (nejméně desetitisíce korun) * za dobré umístění na regálu (desetitisíce korun) * za propagaci výrobků, umístění v letáku (desetitisíce korun) * za každé otevření nového obchodu daného řetězce (desetitisíce korun) * poplatek u příležitosti výročí otevření konkrétní prodejny či řetězce (desetitisíce korun) * za umístění zboží u pokladen (zhruba 2000 korun za jednu pokladnu) * dlouhá splatnost faktur (60, 90 nebo i 180 dnů) 1) * příspěvky na dopravu zboží z centrálního skladu řetězce do prodejen * poplatky za ochutnávky v areálu prodejny 1) Podle dodavatelů řetězce často vracejí faktury kvůli formálním nedostatkům těsně před uplynutím doby splatnosti, čímž se skutečná splatnost ještě více oddaluje.

Pramen: Prózkum Profitu

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče