Neslavný konec slavné továrny

10. března 2008, 00:00 - Libuše Frantová
10. března 2008, 00:00

ZBROJOVKA BRNO - Přechod k tržnímu hospodářství nepřežily ani nejslavnější české fabriky. Jedním z oplakávaných nebožtíků je stoletá brněnská Zbrojovka. I když se areál Zbrojovky vloni ve veřejné dražbě prodal za rekordních 707 milionů korun, kolem pádu firmy zůstávají dodnes otazníky. Světoznámá továrna byla totiž úspěšně vytunelována.

Ještě na počátku devadesátých let to s budoucností známé továrny, která vznikla v roce 1918 z původních rakousko-uherských dělostřeleckých dílen, nevypadalo tak beznadějně. Proč také ne? Během let se Zbrojovka stala vzorem dokonale organizovaného podniku a v druhé polovině 20. let byla jedním z největších výrobců pušek na světě.

Do začátku okupace se z ní stal koncern světového významu, v době své konjunktury měla přes sedmdesát závodů a provozů. Svou pozici si udržela i po druhé světové válce. V osmdesátých letech vyráběla zejména kancelářskou, sdělovací a výpočetní techniku, dieselové motory pro traktor Zetor, speciální a komunální nářadí. Menší část objemu výroby tvořily lovecké a sportovní zbraně.

Zbrojovka hubne

V devadesátých letech došlo k radikální strukturální změně, provázené zrušením neperspektivních výrobních oborů a snížením počtu pracovních sil. Státní podnik se transformoval na akciovou společnost. Profit ve dvacátém čísle roku 1993 v článku s názvem Zbrojovka zhubla psal: Brněnská Zbrojovka »zhubla« ze státního podniku v roce 1990 k nynějšímu datu z 10 500 na necelých 2500 zaměstnanců. Akciová společnost, která byla založena loni v květnu, má tři divize, které vyrábějí ruční střelné zbraně, jednoúčelové stroje, automatické linky a formy na listování plastických hmot. Nejvíce se vyvážejí zbraně, kterých směřuje za hranice více než devadesát procent. Z ostatní výroby je to pouze asi šest procent, protože se u ní Zbrojovka orientovala zejména na tuzemského zákazníka. Rozšíření vývozu se nyní plánuje zejména do Německa a Rakouska.

Případ pro soudce Berku

Ale pád komunismu přinesl i konec úspěšné zbrojovácké éry. A jak se ukázalo, nebylo to vinou neperspektivní výroby. Firmu totiž ovládli vlivní předlistopadoví funkcionáři, mezi nimi bývalý šéf Socialistického svazu mládeže Vasil Mohorita nebo exministr paliv Antonín Krumnikl. Za jejich působení přišel podnik o většinu majetku při nápadně nevýhodných obchodech. Šéfové v roce 2003 krachující podnik převedli do Litvínova, aby na firmu mohl vyhlásit bankrot ústecký soudce Jiří Berka, později obžalovaný z konkurzních machinací. Bývalý světoznámý výrobce zbraní v té době už dlužil svým věřitelům přes 400 milionů korun. Devadesát milionů korun naopak dlužilo brněnské Zbrojovce sedmdesát českých a slovenských společností v konkurzu.

Soudce Berka sice konkurz na Zbrojovku vyhlásil, ale jeho rozhodnutí bylo brzy zrušeno, protože konkurz na firmu už řešil Krajský soud v Brně. Ale dalšímu tunelování to stejně nezabránilo. Obžaloba později obvinila bývalou konkurzní správkyni Ilonu Strmiskovou a odhadce Pavla Ryšavého z rozprodeje výrobků firmy za třetinovou cenu. Posudky na zbraně vypracoval odhadce Ryšavý a nakonec sám zboží, které ohodnotil, také koupil.

Místo továrny obchoďák?

Dalšímu konkurznímu správci Martinu Kopčilovi se nakonec podařilo prodat většinu zbylého majetku včetně rozlehlého výrobního areálu. Ten v loňském roce vydražily za rekordních 707 milionů korun finanční skupina J&T a developerská firma CPI Group. Výtěžek dražby tak přece jen pokryl půlmiliardu dluhů. Neočekává se, že nový vlastník, který se specializuje na finanční služby, energetiku, potravinářství a developerské projekty, obnoví v brněnském areálu průmyslovou výrobu. Nejspíš bude postupovat stejně jako v pražském Karlíně, kde hodlá na pozemcích zkrachovalých Pražských strojíren postavit komerční komplex.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče