Nepřijatelná představa

05. února 2009, 10:46 - Luděk Bednář
05. února 2009, 10:46

Většina manažerů se domnívá, že by se České aerolinie Aeroflotu prodávat neměly

Prodali byste České aerolinie ruskému Aeroflotu?

  • Ano 30,4 %
  • Ne 63,4 %
  • Nevím 6,2 %

Dne 19. ledna schválila vláda Mirka Topolánkova záměr prodat České aerolinie (ČSA). Nový majitel by měl být znám do konce září. Výběrové řízení bude dvoukolové. V prvním kole musí zájemce prokázat, že splní základní ekonomická a technická kriteria. Současně bude prověřen i „z hlediska zahraničněpolitické bezpečnosti“. Ve druhém kole bude rozhodovat nabídnutá cena. Vážný zájem o koupi ČSA potvrdil i ruský Aeroflot. Případný prodej ČSA Aeroflotu se však nezamlouvá 63,4 procenta manažerů.
Opačného názoru je však respondent, který jej i důkladně zdůvodňuje: „Prodal bych ČSA komukoli, kdo si je chce koupit a zaplatit slušnou cenu. Dosud jsme však neviděli hospodářské výsledky ČSA za rok 2008. V těch z předchozích let management uměle generoval účetní zisk prodejem veškerého majetku, který nebyl ,přibitý‘. Kdyby se provozní hospodářský výsledek očistil o výnosy z prodeje majetku, vypadal by jinak.
Podíváme-li se na ČSA realisticky, pak za prvé, na linkách v rámci EU jsou pod rostoucím tlakem nízkonákladových přepravců a konkurentů s vysokou cenou letenky z jiných aliancí. Za druhé, dálkové linky jsou postupně likvidovány a obstarožní letadla Airbus A310, která už žádná významnější letecká společnost nepoužívá, nedokáží na ,dálkových letech‘ zajistit konkurenceschopné služby. Za třetí, tvrdí se, že je třeba mít nejméně 25 až 30 letadel jednoho typu, aby mělo smysl diverzifikovat letadlovou flotilu. ČSA si k letadlům Boeing 737 starší generace koupily na základě politického rozhodnutí s cílem zalíbit se EU dalších patnáct letadel typu Airbus (modely A319, A320 a A321), což musí být noční můra z hlediska nákladů na údržbu. O úrovni ,strategie‘ ČSA také svědčí, že byly poslední leteckou společností na světě, která odebrala od Boeingu model 737. V době, kdy ostatní aerolinie již mnoho měsíců odebíraly letadla 737NG.
Jakou mají budoucnost v podstatě stagnující aerolinie, zatímco se na stejném trhu objevily letecké společnosti EasyJet a Ryanair? Provozují sice svůj současný byznysový model jen zhruba patnáct let (nemají ,tradici‘ sahající do první čtvrtiny minulého století), ale každá z nich provozuje více než 150 letadel. Jediné trhy, na nichž jsou ČSA jakžtakž úspěšné, leží na východě. A expanduje-li ČSA se svými linkami do destinací, jako jsou Jekatěrinburg, Samara nebo Rostov na Donu, pak je Aeroflot celkem logicky zájemcem. Mimochodem vláda o stavu a budoucích šancích ČSA asi ví svoje. Hovoří-li se o prodejní ceně pět miliard korun za leteckou společnost, jež provozuje 51 letadel, pak to je směšná částka. Ledaže je ,na huntě‘, protože z ní politické strany prostřednictvím svých ,expertů‘ vycucaly, co se dalo, a je třeba se jí zbavit, než do ní bude muset stát napumpovat peníze, aby ji udržel nad vodou.
Z tohoto důvodu nechť Aeroflot ČSA koupí. Pokud někomu vadí, že ČSA bude vlastnit ruská letecká společnost s netransparentním vlastnictvím, nemusí s nimi létat. Letový řád pražského letiště mu dnes poskytuje ucházející výběr. A pokud někdo potřebuje létat do Samary, Alma Aty, Rostova na Donu nebo Jekatěrinburku, pak mu asi nebude vadit, že ČSA vlastní Aeroflot. Naopak, v takovém případě propojení ČSA s Aeroflotem usnadní cestování i do dalších zajímavých destinací, jako jsou Irkutsk, Omsk nebo Chabarovsk.“
V jeho úvaze pokračuje manažer, který však dospívá k opačnému závěru. „Prodej ČSA je strategickým problémem. Aeroflot bych však předem nevylučoval. Pokud se vyjednají zajímavé podmínky a ošetří rizika pro případ krizových situací, pak může být i strategická spolupráce s Aeroflotem pro Českou republiku přínosem. Odpovídám však záporně, protože bych ČSA neprodal nikomu. Nechť zůstanou jako strategická oblast ČR.“
Zcela jasno má respondent: „Není vhodná doba pro prodej státního majetku. ČSA bych Aeroflotu neprodal. V letecké dopravě je zásadní dobrá pověst, kterou však Aeroflot nemá. A navíc není soukromou firmou.“
Zásadně odmítavý postoj zaujímá manažer: „To je naprosto nepřijatelná představa! Nemá cenu opakovat všechny argumenty. Rozumnější bude začít balit kufry dřív, než se opět ocitneme v náruči matičky Rusi.“

Odpovídalo 161 manažerů

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče