Nepracuj, až zčernáš

26. ledna 2012, 08:00 - Renata Lichtenegerová
26. ledna 2012, 08:00

Sehnat nějakou práci takzvaně na černo nebyl v Česku dosud výraznější problém. Letos už by to mohlo být těžší. Vzrostly pokuty a kontrol bude přibývat. Nelegální přivýdělek se tak může velmi prodražit.

Foto: Profimedia.cz

Představme si situaci servírky, která se s majitelem restaurace dohodne, že bude měsíčně dostávat „10 tisíc na ruku plus dýška“, všechno takzvaně na černo. V české kotlině by to nebyl nijak výjimečný případ. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) se ale rozhodlo v boji proti nelegálnímu zaměstnávání přitvrdit. Zatímco ještě v prosinci zmíněné servírce v případě inspekce v podniku hrozilo, že přijde o měsíční výplatu, letos by mohla zaplatit až desetinásobek. Horní hranice pokut pro „černé“ zaměstnance se od ledna zvýšila z 10 na 100 tisíc korun. Vzrostla i pokuta hrozící zaměstnavateli, který lidi na černo najímá, a to z maximálně pěti milionů na 10 milionů korun.

Peníze nejsou vše

Ve firmách stále převládá názor, že motivaci zaměstnanců lze nejúčinněji zvýšit dostatečným finančním ohodnocením, odměnami za mimořádný výkon nebo nejrůznějšími benefity. Přitom odborníci zabývající se zákonitostmi lidské motivace už mnoho let upozorňují na to, že tento způsob motivace má velmi krátkodobý účinek, bohužel stejně jako nezbytná a dnes značně přeceňovaná pochvala. A výsledky moderních neurověd to potvrzují.

Stoupající požadavky na finanční ohodnocení nejsou vždy jen projevem rostoucích životních nákladů, ale i snahy kompenzovat si něčím to, že daného jednotlivce jeho práce prostě nebaví. Motivovat zaměstnance ale lze i jinými, výrazně méně nákladnými prostředky, které pak ovlivňují celkové vnímání motivačního prostředí ve firmě.

Ze studie, kterou naše společnost uskutečnila ve spolupráci s Českou manažerskou asociací, vyplývá, že zvyšování motivace zaměstnanců je téma, které řeší přes 70 procent oslovených organizací už dlouhodobě, ale bez významného a trvalého efektu.

Výsledky studie dále prokázaly, že management řady firem uvítá inspirační pracovní setkání a rozvojové programy týkající se posílení motivačního prostředí právě v jejich firmě – 65 procent oslovených organizací uvedlo, že má rozhodně zájem se takových akcí účastnit. Tyto programy založené na nejnovějších poznatcích o fungování lidského mozku jsou dalším krokem dlouhodobého projektu Zlepšování motivačního prostředí ve firmách a organizacích.

Petr Kadlec, Everesta

Černá mzda, nižší důchod

Hrozící pokuta ale není jedinou nepříjemností, kterou nelegální práce přináší. „Deset let práce na černo může znamenat nižší důchod v řádech tisíců korun. Výše penze totiž není závislá jen na době pojištění, ale i na dosažených příjmech, což si mnozí lidé vůbec neuvědomují,“ upozorňuje Petr Husák, ředitel strategie finančně poradenské společnosti DataLife. Dobře na tom podle něho nebudou ani zaměstnanci, kteří dlouhodobě pracují pouze za minimální mzdu a zbytek si nechávají platit na ruku. „Týká se to například číšníků a dalších profesí, kde figuruje černá složka mzdy,“ říká Husák.

V případě nemoci nebo úrazu nedostanou lidé pracující na černo žádnou nemocenskou. Po dobu trvání pracovní neschopnosti tak mohou zůstat bez jakéhokoliv příjmu a mohou se celkem snadno dostat do dluhové pasti. V případě ztráty práce nemají nelegální pracovníci nárok ani na podporu v nezaměstnanosti.

A tratí samozřejmě i státní kasa, která je ochuzena o sociální pojištění a daně nelegálně zaměstnaných lidí. Podle odhadů MPSV představují ztráty státu způsobené nelegálním zaměstnáváním desítky miliard korun ročně. Podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka se totiž nelegální práci v nějaké formě věnuje až sedm procent ekonomicky aktivních Čechů.

Nepracuješ, musíš na poštu

V případě, že se necháte nelegálně zaměstnat a zároveň budete evidováni na úřadu práce, může vás potkat povinnost hlásit se na poštách. V říjnu loňského roku začal projekt DONEZ (docházka nezaměstnaných). Jedná se o povinnost nezaměstnaných hlásit se na kontaktních místech Czech POINT. Pokud nepřijdou, musí doložit například potvrzení, že byli u lékaře. Bez „omluvenky“ mohou být vyřazeni z evidence úřadů práce a přijít tak o podporu. Stát za ně navíc přestane platit zdravotní pojištění.

Přesné datum, kdy se má člověk zařazený do DONEZ na poštu přijít ukázat, se dozvídá jen několik dní předem. Hodina bývá stanovena v běžné pracovní době. Svým příchodem má oficiálně nezaměstnaný člověk demonstrovat právě to, že nepracuje nikde na černo.

Program má řadu odpůrců, podle MPSV se ale státu vyplácí. Za první dva měsíce od spuštění projektu, tedy od počátku října do konce listopadu loňského roku, bylo nezaměstnaným nařízeno 86 tisíc návštěv. „Zahájeno bylo zhruba 800 správních řízení, což při odejmutí dávek znamená úsporu 12,7 milionu korun. Dalších 78 lidí si po zařazení do projektu našlo zaměstnání. Úspora v tomto případě činí 1,5 milionu korun,“ pochvaluje si první výsledky projektu Drábek.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče