Nepojištěno

06. listopadu 2008, 17:25 - David Kasl
06. listopadu 2008, 17:25

Centrální banka spoléhá na vlastní zdroje

Jen co dohořely zbytky levého křídla Průmyslového paláce na pražském Výstavišti, rozhořela se vášnivá debata na téma jeho pojištění. Plameny na Výstavišti ale nasvítily i otázku, jakým způsobem se magistrát, ale i státní či další instituce starají o svůj nemovitý majetek.
„Každý vlastník by jako správný hospodář měl mít majetek zajištěn a pojištěn,“ domnívá se advokát Josef Kešner, který se specializuje na pojišťovací právo. A uvádí možná překvapivý příklad České národní banky (ČNB).
ČNB provozuje šest budov regionálních poboček (Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Ostrava, Plzeň a Ústí nad Labem), pobočka Praha sídlí v centrální budově společně s ústředím ČNB. Všechny jsou nemovitým majetkem ve vlastnictví banky, přesto nejsou majetkově pojištěny. „Náklady na pojištění majetku banky by byly horentní ve srovnání s potenciálními riziky,“ potvrdila týdeníku EURO mluvčí centrální banky Pavlína Bolfová.
Dle informací správy majetku banky nebyla centrální budova pojištěna ani za existence Státní banky Československé a při vzniku ČNB v roce 1993, kdy byl jejím guvernérem Josef Tošovský, bylo toto rozhodnutí pouze „potvrzeno“. Při potvrzení se vycházelo z hodnoty centrální budovy a Plodinové burzy ve výši 400 milionů korun. Po rozsáhlé rekonstrukci ukončené v roce 2000 (viz Nákladné zmrtvýchvstání) mají budovy ústředí dle odhadu banky hodnotu 4,64 miliardy korun (hlavní budova 3,98 miliardy a Plodinová burza 660 milionů korun).

Oheň, voda, bomba

Za potenciálně pojistitelná rizika banka považuje požár, poškození vodou z prasklého potrubí, bombový útok, povodeň a pád letadla. Dle vyjádření mluvčí ČNB jsou proti nim budovy dostatečně zabezpečeny.
„Proti požáru elektronickou požární signalizací s hustou sítí aktivních čidel na všech pracovištích i ve všech technických prostorách se zvýšeným požárním nebezpečím, například v koridorech kabelových tras,“ popisuje Bolfová. Nepřetržitá služba na technickém velínu disponuje on-line údaji o stavu všech technologií v budově i o teplotách v jednotlivých prostorách. Rozsáhlejší poškození vodou eliminují záplavová čidla na vytipovaných místech a stav všech částí budovy lze zároveň ověřovat pomocí rozsáhlé sítě kamer vnitřního televizního okruhu.
Proti vnesení nástražného výbušného systému je nastaven důsledný systém kontroly všech vstupujících osob a vjíždějících vozidel včetně rentgenování zavazadel a průchodu detekčními rámy. U rizika povodně je budova ochráněna proti spodní vodě a zaplavení zvenčí omezují protipovodňová opatření hlavního města Prahy. „Riziko poškození budov pádem letadla ČNB akceptuje s tím, že pravděpodobnost je zcela minimální, navíc při pádu letadla je za škodu odpovědný jeho provozovatel,“ uvádí dále Bolfová.
V Plodinové burze, která je zapsána do Státního seznamu nemovitých kulturních památek, se nachází kongresové centrum. Dle informací banky je zvýšené riziko v době konání akcí eliminováno nepřetržitým dozorem během jejich průběhu a nasazováním profesionálního požárního dozoru.
Management banky analyzoval potenciální náklady na pojištění versus rizika v minulosti s tím, že cena pojistky by byla neúměrná reálnému riziku. „Případné škody na tomto majetku by pak ČNB hradila z vlastních zdrojů,“ dodává Bolfová. ČNB se zřejmě nedostatku finančních prostředků při případné katastrofě obávat nemusí, nakolik se její postup slučuje s chováním odpovědného hospodáře, je ale otázka.

(box)
Nákladné zmrtvýchvstání Neorenesanční Plodinová burza byla v severozápadním cípu Senovážného náměstí postavena v letech 1893–1895. V letech 1928–1929 bylo přistavěno současné ústředí banky s vchodem z ulice Na Příkopě. Po zrušení burzy v roce 1948 byla budova v majetku Československé státní banky a od roku 1955 se upravovala pro potřeby Československé televize. V roce 1994 ji ve zdevastovaném stavu odkoupila Česká národní banka. Komplexní rekonstrukce se připravovala od roku 1992. V říjnu 1994 bylo vydáno územní rozhodnutí, v letech 1995–1996 proběhla aktualizace zadání stavby. Celkové náklady na rekonstrukci, která skončila v lednu 2000 kolaudací staveb, dosáhly částky téměř pět miliard korun.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče