Neplatičů registrují hypoteční banky jen málo

24. listopadu 2003, 00:00 - PAVEL HRUBEŠ, ČMHB
24. listopadu 2003, 00:00

PODÍL NESPLÁCENÝCH HYPOTÉK SE POHYBUJE V ROZMEZÍ 1 AŽ 1,5 % VŠECH POSKYTNUTÝCH HYPOTEČNÍCH ÚVĚRŮ, COŽ JE ZANEDBATELNÝ POČET. CO SE STANE V TAKOVÝCH PŘÍPADECH, KDY DLUŽNÍK PŘESTANE HYPOTÉKU SPLÁCET? JAK BANKY POSTUPUJÍ? Do potíží s hypotečními splátkami se může dostat kdokoli.

Potíže se splácením nemusí končit dražbou

PODÍL NESPLÁCENÝCH HYPOTÉK SE POHYBUJE V ROZMEZÍ 1 AŽ 1,5 % VŠECH POSKYTNUTÝCH HYPOTEČNÍCH ÚVĚRŮ, COŽ JE ZANEDBATELNÝ POČET. CO SE STANE V TAKOVÝCH PŘÍPADECH, KDY DLUŽNÍK PŘESTANE HYPOTÉKU SPLÁCET? JAK BANKY POSTUPUJÍ?

Do potíží s hypotečními splátkami se může dostat kdokoli. Ze spořádaného klienta banky se pak stane neplatící dlužník, který musí počítat s tím, že banka chce své peníze zpátky. Může se stát, že i kvůli relativně malé nezaplacené částce přijde o střechu nad hlavou - zástavní právo banky se totiž realizuje totálně, bez nároků na náhradní bydlení apod. Nejčastějšími příčinami platebních potíží klientů bývá ztráta zaměstnání, rozchody manželů či společníků a dále dlouhodobá onemocnění a úrazy. Najdou se však i případy notorických dlužníků, tedy těch, kteří považují nesplácení svých závazků za jakýsi druh sportu.

DOHODA JE OBOUSTRANNĚ VÝHODNÁ

Opoždění splátek hypotéky rozhodně neznamená, že automaticky a v krátké době dojde k nucené dražbě nemovitosti nebo jiné formě jejího prodeje. Banka se na prvním místě snaží společně s dlužníkem najít východisko. Vyřešení celé záležitosti dohodou je totiž nejen v zájmu dlužníka, ale i banky. K tomu je však zapotřebí, aby ji lidé, kteří se neočekávaně dostali do finančních problémů, ihned objektivně informovali. Relativně nejjednodušším řešením bývají splátkové dohody a podobná restrukturalizační opatření. Banka na základě dohody s dlužníkem přepracuje podmínky úvěru a v souladu s nimi přistoupí např. na odložení nebo snížení splátky, dočasně přeruší úročení, upraví úrokové sazby apod. Dlužník musí ale v těchto případech počítat s tím, že se mu hypotéka o něco prodraží.

SPLÁTKY LZE ODLOŽIT AŽ NĚKOLIK MĚSÍCŮ

Odklad splátek je poměrně časté řešení. Jeho délka závisí především na výši úvěru a důvodech, proč dlužník své závazky neplní. Relativně vstřícné jsou banky v případě nezaviněných - objektivních příčin neplnění, např. při ztrátách zaměstnání. Pro tento případ je možno dosáhnout odkladu splátek i na období v řádu několika měsíců (možnost přerušení splátek na kratší dobu se u některých hypotečních bank stává smluvním standardem). V jiných případech, např. po úmrtí živitele rodiny, dávají banky přednost jednání o prodeji nemovitosti sloužící k zajištění úvěru. Řešením je ale i převzetí existujícího závazku, a to jak některým z dědiců v rámci dědického řízení, tak jiným subjektem. Při převzetí závazku spojeném se změnou vlastníka nemovitosti umožní banka novému nabyvateli nemovitosti, aby převzal práva a povinnosti původního dlužníka. Podmínkou souhlasu banky je však adekvátní bonita nového dlužníka, tj. jeho schopnost řádně splácet. Klient se může rovněž s bankou dohodnout, že nemovitost sloužící k zajištění hypotečního úvěru prodá sám a z výnosu úvěr předčasně splatí. Předčasné splacení úvěru je zpravidla v souladu se sazebníky bank zpoplatněno - částkami v řádu desetitisíců korun a výše, v závislosti na výši úvěru a termínu předčasného splacení.

DLUHY SE TVRDĚ VYMÁHAJÍ

Pokud klient přestane hypotéku splácet a současně s bankou nespolupracuje, připravuje se nejen o nemalé finanční částky za penále (sankční úrok z nesplacené části úvěru), které bývá několikanásobně vyšší než úrok, ale musí počítat i se stupňujícím se tlakem věřitele. Např. v ČMHB vedle standardní komunikace formou upomínek a písemných výzev k úhradě funguje navíc pro neplatící klienty tzv. „vymáhací call centrum“. Jeho pracovníci dlužníka telefonicky kontaktují, pokoušejí se zjistit příčiny problémů a současně i domluvit nápravu. Jestliže ani na toto „měkčí“ varování dlužník nereaguje, žádá banka okamžité uhrazení úvěru a následně uplatňuje právo k zástavě, případně požaduje zaplacení od ručitele. Může se rovněž obrátit na soud, který dříve či později vyústí v exekuci a s ní spojenou dražbu dlužníkova majetku. Dražba zastavené nemovitosti pro dlužníka není nijak výhodná. Z jejího výtěžku se totiž musí uhradit nejen pohledávka banky, ale i náklady spojené s prodejem včetně odměny prodejci - standardně činí 6 % ceny reality.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče