Nenechte se vyprovokovat k vypovězení životní pojistky

29. září 2008, 08:00 - Martina Martinovičová
29. září 2008, 08:00

VÝKONNÝ ŘEDITEL ČESKÉ ASOCIACE POJIŠŤOVEN TOMÁŠ SÍKORA - Světová finanční krize sníží zisky pojišťoven, ale nezapůsobí negativně na klienty.

„Nemáme žádné indicie o tom, že by pojišťovny na českém trhu měly problémy. Vypovídat životní pojistky je nesmysl a zbytečná ztráta části investovaných peněz,“ říká Tomáš Síkora.

Jak ovlivní světová finanční krize český pojišťovací trh?

Je třeba si uvědomit, že tato finanční krize je především krizí bank a investičních společností, nikoli přímo pojišťoven. Těm na českém trhu krize pravděpodobně sníží výnosy, což bude mít pochopitelně dopad na jejich akcionáře. V žádném případě by ale neměla negativně zapůsobit na jejich klienty, zcela jistě ne zásadně v kapitálovém životním pojištění.

Těm, kteří své peníze umístili do investičního životního pojištění, kde se část portfolia investuje na kapitálových trzích, může krátkodobě klesnout majetek v jejich portfoliu. Tento produkt je ovšem konstruován jako dlouhodobý, předpokládá investici na patnáct a více let a za tuto dobu se případná krátkodobá ztráta téměř stoprocentně smaže. Nemáme žádné indicie o tom, že by pojišťovny na českém trhu měly vlivem světové krize problémy. Jsou to jedny z nejvíce dozorovaných společností v této zemi a mají vytvořeny dostatečné rezervy.

Lze již dnes odhadnout pokles jejich výnosů?

Nemohu spekulovat – záleží na tom, v jakých instrumentech mají pojišťovny rozložena portfolia svých klientů a jaký typ rizika přijímají jejich klienti, zda konzervativní nebo agresivnější. Investice do dluhopisů mají předem daný výnos, investice do akciových trhů zřejmě budou v současné době ztrátové.

Komunikujete na toto téma s pojišťovnami? A pojišťovny s klienty?

Asociace i samotné pojišťovny dlouhodobě komunikují s klienty a vysvětlují princip životního pojištění. Tím je dlouhodobost trvání produktu, jež je nejspolehlivějším zdrojem výnosu. Pojištění není spoření, je to především zajišťovací produkt proti smrti, úrazu a podobně. Nikomu se tedy ani v současné situaci nevyplatí vypovědět životní pojištění. Česká asociace pojišťoven před tímto neuváženým krokem jednoznačně varuje.

Peníze klientů ukládané pravidelně na kapitálové či investiční životní pojištění jdou do dvou složek pojištění – na placení pojistného rizika a na zhodnocování peněz. Tyto produkty mají samozřejmě i své náklady – na správu, distribuci, marketing a další. Ty se amortizují v čase, ale pokud někdo pojistku vypoví za dva roky, dostává jako odbytné pouze tu část peněz, která nešla na placení pojistného rizika, a to ještě sníženou o celý souhrn nákladů. Je zcela logické, že po tak krátké době trvání smlouvy z částky určené k zhodnocování nemusí klient dostat po vypovězení smlouvy nic.

KLIENTŮM VOLAJÍ HYENY

Ozývají se klienti s dotazy? Vypovídají pojistky?

Asociace zatím žádné dotazy klientů nezaznamenala. Na centrály pojišťoven však klienti volají. Jsou to především zákazníci pojišťoven, které jsou zmiňovány v souvislosti s krizí nebo na ně mají nějakou vazbu. Mám pochopitelně na mysli především American International Group (AIG). Bohužel se stává, že někteří obchodníci využívají tohoto stavu, volají jejich klientům a nabízejí jim „přestup“ jinam a argumentují tím, že jejich pojišťovna má v Americe problémy. Takový postup je nejen neetický, ale především jednoznačně nevýhodný pro klienty. Hyenismus některých obchodních sítí je bohužel v České republice poměrně silný.

Od koho vychází především?

Naše členské pojišťovny varují své obchodníky před takovým chováním. Nicméně možnost kontroly ze strany asociace nad takzvanými nezávislými distribučními sítěmi, u nichž tuto aktivitu zaznamenáváme především, je omezená. Pokud takové chování zjistíme, snažíme se působit proti němu.

PROBLÉMY AIG SE ČESKA NEDOTKNOU

Čekal jste, že se dostane do problémů takový ústav, jako je AIG?

Myslím, že to je překvapení pro celý globální trh, odborníky nevyjímaje. Ale AIG je ale tak obrovská instituce, že si žádná vláda na světě nemůže dovolit, aby padla.

AIG má své aktivity i v Česku, jako AIG pojišťovna a AMCICO AIG Live. Jak jejich vedení, tak centrální banka už vydaly prohlášení o tom, že jsou v dobrém stavu a klienti se nemusí ničeho obávat. Nicméně, obávají se, či jsou v klidu?

Klienti, kteří si platí životní pojištění u AMCICO AIG Live se nemusí obávat, že by o své peníze přišli. Maximálně budou mít snížené výnosy. Jedinou ztrátu by si mohli způsobit sami klienti, pokud by své smlouvy začali rušit. Situace u AIG pojišťovny je z tohoto pohledu stabilizovanější vzhledem k orientaci na neživotní pojištění a obchodní společnosti. Podle našich informací u obou pojišťoven ukončilo smlouvy pouze několik desítek lidí či firem.

TOMÁŠ SÍKORA (37)

Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze obor mezinárodní vztahy, bankovnictví – pojišťovnictví. Nejprve pracoval jako zprostředkovatel finančních produktů, poté jako výkonný ředitel a jednatel několika společností působících v oblasti financí. V roce 2005 působil ve společnosti Nomita jako poradce distribuce finančních produktů. Byl také v několika finančních asociacích členem předsednictva a dozorčí rady. V polovině roku 2006 se stal výkonným ředitelem České asociace pojišťoven.

Myslíte si, že poslední avizovaný krok americké vlády a Fedu vytvořit speciální fond, který by odkupoval problematické pohledávky, do kterého chce uvolnit až 700 miliard dolarů, zbaví Ameriku a svět krize?

Nejsem specialista na finanční operace kapitálových trhů, ale podle mne je to krok správným směrem. Dlouhodobě se i tato krize vyřeší, stejně jako se „zotavil“ trh po 11. září 2001 i jiných krizích.

Světový bankovní trh ještě čekají podle odborníků další krachy a záchranné fúze. Lze obdobu čekat i u pojišťoven na českém trhu?

Ve světě jsou fúze a akvizice standardním modelem vývoje. Například nedávno se spojila Generali pojištovna s Českou pojišťovnou, obě instituce byly a jsou finančně zdravé a vytvořily silný holding proto, aby mohly lépe vstupovat na nové trhy. Nemám informace o dalších chystaných fúzích, nicméně ty rozhodně nemají negativní vliv na klienty, spíše na nich mohou vydělat.

TŘETÍ FÁZE V NEDOHLEDNU

Nepohnula probíhající krize přece jen s tím hlavním, co by měla česká ekonomika vyřešit, a to je penzijní reforma?

Parametrické změny v penzijním systému v první fázi již byly schváleny, nyní jsme před druhou fází reformy, jejíž podstatou je změna legislativy pro činnost penzijních fondů u pojišťoven. Ministerstvo financí připravuje potřebné zákony, ale tento proces trvá už skutečně dost dlouho. Nejdůležitější třetí fázi reformy – diskuzi o možnosti částečného opt-outu z povinného systému placení pojištění – již pravděpodobně za současné politické situace bohužel nelze očekávat. Obávám se, že ani po volbách nebude tato pro všechny nejdůležitější část penzijní reformy u nás reálně proveditelná.

Životní pojišťovny by měly sehrát v novém penzijním systému jednu novou důležitou roli. Měly by převzít od penzijních fondů výplatu doživotní penze.

Ano. Podstatou připravovaného návrhu zákona o penzijních fondech je kromě oddělení majetku od správců také to, aby fondy směly nabízet klientům různé investiční strategie spoření na penzi. Nicméně penzijní fondy zároveň ztratí schopnost vyplácet penze formou doživotní renty. Výplatu uskuteční jednorázově po ukončení doby spoření, nebo po předem určeném počtu let. Klient, který bude chtít doživotní penzi, bude mít možnost naspořenou částku převést k vybrané životné pojišťovně, která zajistí výplatu renty do konce jeho života. Jednorázový vklad do pojistného produktu s doživotní rentou je na trhu i dnes již standardní, pojišťovny jej běžně nabízejí.

STÁT SPRAVUJE PENÍZE HŮŘ NEŽ SOUKROMÁ FIRMA

Demografický vývoj ale hovoří jasně, starých lidí bude přibývat a mladých bude stále méně. Stávající průběžný systém není udržitelný a o novém toho mnoho nevíme. Lobbuje asociace za skutečnou penzijní reformu?

Zásadní reforma je nevyhnutelná a své argumenty na podporu myšlenky „opt-outu“ říkáme veřejně. Stát spravuje peníze méně efektivně než soukromý subjekt, to je všeobecně známo. Možnost vyvázat se z části plateb do veřejného důchodového pojištění a spořit povinně-dobrovolně tyto peníze do vybraného komerčního fondu u nás není jako u jedné z mála zemí v Evropě. Dlouhodobě na tuto skutečnost Česká asociace pojišťoven upozorňuje. Hovořili jsme také

na toto téma se všemi skupinami politického spektra.

A co na to politici říkají? Jaké mají argumenty proti uskutečnění druhé a třetí fáze reformy?

V osobních rozhovorech z jejich strany žádné věcné argumenty proti nepadají. Rozhodnutí o zavedení opt-outu je především politická záležitost.

Stát se schválením částečného opt-outu zbaví kontroly nad nemalou sumou peněz, to je oč běží v hlavách některých politiků.

Stát musí především uzákonit, že tyto peníze si nebude možné jednorázově vybrat, nýbrž se budou muset použít ve formě doživotní penze. A také musí stanovit přípustnou míru rizika. Opt-out znamená, že do státního rozpočtu skutečně odchází méně peněz. Nicméně ani jejich vyvedení z povinného systému ve prospěch soukromého spoření nebude na zajištění solidního důchodu stále stačit. Bude nutné, aby lidé pochopili nutnost navíc většinu života ještě „nepovinně“ spořit v některém z vhodných finančních produktů, jako je životní pojištění, penzijní fond nebo investiční fond. Nikdo z nás se nebude v důchodu chtít smiřovat s výrazným poklesem své životní úrovně. To u nás bohužel stále mladí lidé příliš nechápou nebo prostě neřeší.

Běžný český člověk zatím ani není příliš finančně vzděláván.

Dlouhodobě bojujeme s tím, že u nás lidem chybí vzdělání v oblasti finančních produktů. Přitom by mělo být běžnou součástí výuky na základních i středních školách to, jak funguje princip investování, rozložení rizika, jak fungují finanční trhy a jednotlivé produkty. Pokud finanční vzdělávání na školách aktivně nezavedeme, lidé si nadále nechají od obchodníků „nakukat“ libovolné argumenty.

V poslední době se to na pojistném trhu hemží zřizováním licence na provozování zdravotní pojišťovny. Požádala o ni například pojišťovna PPF Generali či Appian Group. Je to nový trend?

Založení zdravotní pojišťovny může dobře propojit veřejný zdravotní systém s komerčním pojištěním. Už nyní nový návrh změny zákona o veřejném zdravotním pojištění zruší paragraf, který neumožňuje připlatit si na zdravotní péči. To však ještě nemůže být cílový stav, kterým by mělo být vyjmenování standardů hrazených z veřejných zdrojů a těch financovaných z osobních příjmů nebo z komerčního pojištění. Komerční pojištění přitom nebudou provozovat stávající zdravotní pojišťovny, ty se budou nadále věnovat správě veřejných peněz v systému zdravotního pojištění.

Je to tedy pro pojišťovny krok k tomu, jak si získat kontakt ke klientům, kteří by posléze měli zájem zřídit si i komerční zdravotní pojištění.

Je zcela logické, že někteří investoři chtějí mít k dispozici oba pilíře – jak správu veřejných peněz, tak komerčních. Tedy na jedné straně mít kmen pojištěnců, kteří platí příspěvky do veřejného systému, a na druhé straně ty, kteří budou mít motivaci se komerčně připojistit. A obě skupiny se pochopitelně mohou prolínat. Současné veřejné zdravotní pojištění je pouze „clearingovým“ centrem, které přerozděluje peníze pojištěnců, není to v principu pojištění. Na rozdíl od něj na komerční zdravotní pojištění musí mít pojišťovna vytvořeny rezervy a splňovat veškeré parametry solventnosti.

Do budoucna bude komerční zdravotní pojištění znamenat slušně výnosný byznys.

Je to jistě zajímavý segment trhu. Je to ale i příležitost, jak v Česku dále zvýšit zájem veřejnosti o krytí zdravotních rizik a zvýšit tak i podíl životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném.

Od ledna příštího roku bude platit vyšší takzvaný škodní limit, což je stanovená hranice pro povinnost přivolat policii k nehodě, a to sto tisíc korun odhadnuté škody na autě. Není to příliš vysoko?

Zákon už je schválen. Ministerstvo vnitra navrhovalo dokonce limit 250 tisíc korun, kdy má být policie povinně přítomna u dopravní nehody. U takto vysokého limitu by docházelo k obrovským nejistotám účastníků dopravní nehody pro určení výše škody a zcela jistě k enormnímu nárůstu pojistných podvodů. Proto i asociace usilovala o to, aby limit byl nižší. Nakonec jsme se dohodli na navýšení limitu ze současných padesáti na sto tisíc korun. Podařilo se nám navíc do zákona doplnit upřesnění, co povinně musí řidiči udělat při dopravní nehodě bez přítomnosti policie.

Máte na mysli zavedení zákonné povinnosti sepsat společný záznam o dopravní nehodě?

Ano, takzvané Jednotné evropské hlášení, které rovněž od ledna příštího roku budou muset účastníci dopravní nehody vyplnit a každý zaslat kopii své pojišťovně.

Jak ten formulář vypadá?

Formulář je propisovací, má dva sloupce – pro oba řidiče. Každý do příslušného napíše své identifikační údaje, typ vozu, další základní data a svoji verzi události dopravní nehody a toho, jaké škody vznikly. Na formuláři je i prostor pro nakreslení dané dopravní situace. Fotodokumentace nebude povinná, ale bude dobré ji připojit.

Kdo určí viníka nehody?

Pokud nebude přítomna policie, o míře zavinění se budou muset dohodnout pojišťovny mezi sebou, konkrétně jejich likvidátoři. Metodiku pro ně nyní zpracováváme.

Bude muset tento formulář řidič vozit sebou v autě?

Ano. Každý jej dostane od své pojišťovny při uzavření pojistky a bude možné jej stáhnout i z webových stránek. Zvažujeme i další způsoby distribuce.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče