Nenasytný stát

12. února 2010, 11:01 - Robert Holman
12. února 2010, 11:01

Nárůst poptávky vlády po půjčkách by mohl dusit hospodářské oživení

České hospodářství zažilo v loňském roce pokles o 3,9 procenta. Téměř výhradně za to mohl propad zahraniční poptávky, tedy snížení vývozu. Hloubka poklesu je značná proto, že jsme velmi otevřená ekonomika – podíl vývozu na HDP dosahuje kolem 80 procent. Například v sousedním Polsku byl pokles hospodářské aktivity nižší, protože podíl polského vývozu na HDP je ve srovnání s Českem zhruba poloviční. Recese však mohla být daleko hlubší, kdyby se naše banky potýkaly s takovými problémy jako jejich kolegyně v západních zemích. Náš bankovní sektor je však pozoruhodně zdravý – je stále vysoce ziskový, banky mají své úvěry kryté vklady a jsou nezávislé na vnějším financování. Mají vytvořen značný kapitálový polštář – jejich kapitálová přiměřenost dosahuje v průměru takřka 14 procent. Přestože se podíl nesplácených úvěrů zvyšuje, budou banky podle výsledků zátěžových testů schopny pokrýt případné ztráty z vlastního kapitálu, aniž by jejich kapitálová přiměřenost klesla pod osm procent.

Úvěry nemusejí být problém Ekonomická data naznačují, že hospodářská recese v západní Evropě končí a obrat nastane i u nás. Podle prognózy České národní banky bude domácí ekonomika v tomto roce růst o 1,4 procenta. Budou ale banky ochotny financovat obnovenou poptávku odpovídajícím růstem úvěrů? V loňském roce klesl objem nově poskytnutých půjček podnikům o 7,2 procenta a není zcela jasné, nakolik to bylo zapříčiněno poklesem poptávky po úvěrech a nakolik poklesem nabídky úvěrů neboli sníženou ochotou bank půjčovat. Hlavní příčinou byl zřejmě pokles poptávky soukromého sektoru po úvěru. Ochota bank poskytovat půjčky je obecně ovlivněna jejich zdroji, kterými jsou u nás především vklady (podíl vkladů na úvěrech se pohybuje kolem 130 procent). Vzroste-li v blízké budoucnosti poptávka po úvěrech, neměl by být pro banky problém zvýšit jejich nabídku, zejména existuje-li optimistický výhled budoucího hospodářského růstu.
Úrokové sazby z bankovních úvěrů nefinančním podnikům v loňském roce klesly o 0,8 procentního bodu, u hypotečních úvěrů o 0,1 bodu a pouze u spotřebních úvěrů se zvýšily o 1,1 procentního bodu. Pokles úrokových sazeb byl vyvolán zejména snížením úrokových sazeb ČNB o 1,25 bodu. Zároveň se však zvětšil rozdíl mezi úrokovými sazbami peněžního trhu (PRIBOR) a úrokovými sazbami z bankovních úvěrů. To bylo způsobeno zvýšením rizikové prémie, kdy banky v dobách recese oceňují úvěry soukromému sektoru vyšším rizikem. Druhou příčinou je zvýšená nabídka vládních dluhopisů generovaná rostoucími schodky státního rozpočtu. Vláda je však schopna prodávat rostoucí objem vládních dluhopisů pouze při jejich vyšším výnosu. Jelikož vládní bondy kupují zejména banky, tlačí rostoucí úrokové sazby z vládních dluhopisů i na růst úrokových sazeb z bankovních úvěrů. Tento efekt do určité míry neutralizuje expanzivní měnovou politiku centrální banky a zvětšuje rozdíl mezi sazbami ČNB a sazbami z bankovních úvěrů.

Omezené možnosti Vládní rozpočtové schodky se tak dostávají do přímého konfliktu se snahou měnové politiky ČNB snižovat úrokové sazby v době hospodářské recese. Navíc se zde vytváří bankám prostor, aby mohly investovat do méně rizikových aktiv (vládních dluhopisů) namísto toho, aby poskytovaly úvěry privátní sféře. Soukromá poptávka pak nemusí nalézt dostatečné úvěrové zdroje, neboť ty jsou odčerpány na financování schodků státního rozpočtu. Problémy v jiných zemích jsou obdobné. Podle Mezinárodního měnového fondu povede předpokládaný výrazný nárůst výpůjčních potřeb vlád k tomu, že celková (soukromá a veřejná) poptávka po úvěrech poroste jen o málo nižším tempem než v předkrizovém období. To by mohlo vést ke vzniku značného rozdílu mezi výpůjčními potřebami a možnostmi úvěrování ze strany bank. Tento fenomén je nebezpečný, neboť by mohl dusit nadcházející hospodářské oživení a prodlužovat hospodářskou recesi. Možnosti měnové politiky jsou v takovém případě omezené. Pro budoucí hospodářský růst proto bude zásadní konsolidovat veřejné finance a je pouze otázka, jakým směrem při tom postupovat. Určitý návod může poskytnout nedávná studie ekonomů Alberta Alesiny a Silvie Ardagna, kteří zkoumají pokusy o snižování vládních deficitů ve 21 zemích za posledních čtyřicet let. Když porovnali úspěšné fiskální reformy s neúspěšnými, zjistili, že zatímco během těch úspěšných poklesly vládní výdaje v průměru o dvě procenta HDP a vládní příjmy o 0,5 procenta HDP, v neúspěšných případech příjmy vzrostly o 1,5 procenta HDP a výdaje poklesly pouze o 0,8 procenta HDP.

Graf [spojnicový]:
Nůžky se rozevírají Ačkoli úrokové sazby ČNB výrazně klesly, úvěry bank podnikům zlevnily jen mírně a domácnostem zdražily Období* Domácnosti *Nefinanční podniky* 3M PRIBOR 12/2009 *14,64 *4,14 *1,64
9/2009 *14,78 *4,17 *1,88
6/2009 *13,94 *4,42 *2,17
3/2009 *13,32 *4,34 *2,49
12/2008 *13,29 *4,89 *3,89
9/2008 *12,46 *5,21 *3,81
6/2008 *11,92 *5,42 *4,21
3/2008 12,53 *5,50 *4,04
12/2007 *11,81 *5,30 *4,05
9/2007 *11,51 *5,02 *3,46
6/2007 *10,26 *4,71 *2,93
3/2007 *10,64 *4,46 *2,56
12/2006 *10,76 *4,19 *2,56
9/2006 *10,78 *4,26 *2,49
6/2006 *10,13 *4,06 *2,16
3/2006 *10,69 *3,97 *2,08
12/2005 *10,94 *3,93 *2,17
9/2005 *11,00 *3,62 *1,80
6/2005 *10,74 *3,76 *1,75
3/2005 *11,54 *4,13 *2,08
12/2004 *11,63 *4,43 *2,57
9/2004 *11,49 *4,50 *2,72
6/2004 *10,91 *4,10 *2,33
3/2004 *10,96 *3,92 *2,05
Pozn.: průměrné čtvrtletní úrokové sazby v procentech Pramen: ČNB

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče