Nemusíte mít z Temelína strach

31. května 2004, 00:00 - VÍT SMRČKA
31. května 2004, 00:00

ORGANIZÁTOR BESED O JADERNÉ ENERGETICE VLADIMÍR PICK: Jak vnímají jadernou elektrárnu Temelín čeští, rakouští a němečtí občané, studenti i podnikatelé? Vladimír Pick organizuje besedy o Temelíně. Za čtyři roky se jich uskutečnilo přes patnáct set.

ORGANIZÁTOR BESED O JADERNÉ ENERGETICE VLADIMÍR PICK: Jak vnímají jadernou elektrárnu Temelín čeští, rakouští a němečtí občané, studenti i podnikatelé? Vladimír Pick organizuje besedy o Temelíně. Za čtyři roky se jich uskutečnilo přes patnáct set. * Bojí se lidé Temelína?

Součástí besed na českých a zahraničních školách je neformální průzkum názorů pomocí dotazníků. Z něho vyplývá, že více než polovina studentů v zahraničí, převážně dívek, má jednoznačně nebo spíše strach, že by v ČR mohlo dojít k havárii na jaderné elektrárně, zatímco na 30 procent respondentů strach spíše nemá. U nás je tento poměr opačný. Mladí obyvatelé ČR považují za nejzávažnější ohrožení životního prostředí poškození ozonové vrstvy skleníkovými plyny. Na druhém místě je znečištění moří průmyslovými odpady a ropnými produkty. Na třetím místě změny klimatu v důsledku kácení tropických lesů. Totožné dotazníky vyplňují v tomto školním roce gymnazisté v Rakousku i Bavorsku. Také oni mají největší strach z poškození ozonové vrstvy, za tím je strach z klimatických změn. Až na třetí místo stavějí mladí Rakušané radioaktivní zamoření v důsledku havárií jaderných elektráren. Na čtvrtém místě jsou pak v Rakousku obavy ze znečištění moří.

* Říká se, že elektřina z Temelína je velmi levná, výrobní cena kilowatthodiny vychází pod jednu korunu. Setkáváte se s obavami konkurence, že je může tato elektrárna ekonomicky ohrozit?

Cítíme, že existují, veřejně však o nich nikdo nemluví. Oponenti temelínské elektrárny mluví paradoxně o její údajné nehospodárnosti - nemůže se nikdy zaplatit, stamiliardová investice je ztracena a podobně. Když zazní porovnání cen elektřiny zrůzných zdrojů, které vychází jednoznačně nejlépe pro vítr a atom, přijdou s novou připomínkou: v případě jádra nezahrnují náklady na likvidaci zařízení elektrárny a vyhořelého paliva. Haléře z tržby za každou kilowatthodinu jim připadají velice málo, přičemž jiný argument než svůj dojem neuvádějí.

* A co podnikatelé, kteří provozují drobné energetické zdroje, jako jsou malé vodní elektrárny, větrníky, zařízení spalující biomasu, nebo zdroje využívající slunce k výrobě elektřiny a tepla? Bojí se také levné elektřiny z Temelína?

Takové obavy jsme v Rakousku ani Bavorsku nezaznamenali, o Česku nemluvě. Obnovitelné zdroje jsou ve všech zemích dotovány; stát přispívá na výstavbu a garantuje výrazně vyšší výkupní ceny.

* Proč děláte v Rakousku a Německu besedy pouze na školách a učilištích? Dospělé obyvatele Temelín a jaderná energetika nezajímají?

Nedaří se nám proniknout mezi širokou veřejnost ve městech nebo obcích. Jako by z takových setkání měli starostové obavu. Protitemelínští aktivisté a zelení v Bavorsku si dokonce stěžují na ředitele škol, kde děláme besedy, až na zemském sněmu v Mnichově. Svého času odmítl debatu s odborníky z Temelína dokonce i rektor linecké univerzity. Přitom univerzitní půda byla vždy prostorem pro výměnu názorů.

* Objevují se v zahraničí rozdílné názory podle regionů?

V Salcburku nám řekli rovnou, že problémem číslo jedna je pro ně doprava, tranzit přes Alpy. Temelín je prý tolik nezajímá. Překvapivě ani v Dolních Rakousích sousedících s jižní Moravou se prakticky nemluví o jaderné elektrárně Dukovany, která je v provozu bezmála dvacet let. Temelín vadí nejvíce, alespoň soudě dle mediálního ohlasu a názorů komunálních i zemských politiků, v Horním Rakousku, kde se jako nová elektrárna stal symbolem boje proti jaderné energetice.

* Jeli byste besedovat i na severní Moravu do Blahutovic, o kterých se mluví jako o místě další jaderné elektrárny?

Pokud by byl zájem místních lidí, asi ano. Je to ale komplikovanější otázka. Představte si, že se u vás za domem začne stavět poměrně velké dílo a potrvá to několik let. Asi by se vám to také nelíbilo, i když v Blahutovicích se možná nelíbilo, že by za humny měli mít jaderný reaktor. Místní si musí sami zvážit, zda jim tento zásah do života mohou nahradit peníze. V okolí Dukovan se ta kombinace vyplatila, dnes se s trochou nadsázky říká, že se tam chodí po zlatých chodnících. Případná další jaderná elektrárna, ať už vznikne v Blahutovicích nebo kdekoli jinde, bude asi vypadat zcela jinak než Temelín. I naši experti připouštějí, že je zbytečně velký. Ve světě se již staví elektrárny, kdy jste téměř u nich a nevíte, že tam jsou.

Vladimír Pick

foto: Tomáš Novák

Mohlo by vás zajímat

Finance
Šéf mi čte e-maily. Je to v pořádku?
Dá se pracovat s invalidním důchodem? Jde to, ale...
Zaměstnávání a brigády mladistvých a jejich pracovní podmínky podle zákoníku práce
Silná Evropa je podle Merkelové pro USA výhodná
500 korun navíc pro rodinu s dětmi od července 2017?
Auta
Nové Audi A8 dostane unikátní podvozek, který reaguje na…
Nejlepším motorem roku 2017 je osmiválec Ferrari. Poprvé se volil také nejlepší elektromotor
Bugatti Chiron čeká na lepší pneumatiky. Pak zkusí překonat 450 km/h
Že jste ještě neviděli Porsche 911 GT2 RS? Nevadí, stejně už je vyprodané
Ducati Multistrada 1200 Enduro Pro má v hledáčku nejostřejší BMW GS
Technologie
Steam rozjel letní výprodeje her. Nákupní horečku mu ale překazili „hackeři“
New York Times diskuze nezruší. Hloupé komentáře bude mazat umělá inteligence
Opera 46 významně zlepšuje stabilitu a omezuje stránky na pozadí
Psaní tahem prstu funguje už i v češtině, kalkulačka umí konvertovat měny [Windows Insider]
Standard Unicode 10.0 přináší znak bitcoinu a 56 nových emoji včetně vousáče a ponožek
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít