Nemusíte mít z Temelína strach

31. května 2004, 00:00 - VÍT SMRČKA
31. května 2004, 00:00

ORGANIZÁTOR BESED O JADERNÉ ENERGETICE VLADIMÍR PICK: Jak vnímají jadernou elektrárnu Temelín čeští, rakouští a němečtí občané, studenti i podnikatelé? Vladimír Pick organizuje besedy o Temelíně. Za čtyři roky se jich uskutečnilo přes patnáct set.

ORGANIZÁTOR BESED O JADERNÉ ENERGETICE VLADIMÍR PICK: Jak vnímají jadernou elektrárnu Temelín čeští, rakouští a němečtí občané, studenti i podnikatelé? Vladimír Pick organizuje besedy o Temelíně. Za čtyři roky se jich uskutečnilo přes patnáct set. * Bojí se lidé Temelína?

Součástí besed na českých a zahraničních školách je neformální průzkum názorů pomocí dotazníků. Z něho vyplývá, že více než polovina studentů v zahraničí, převážně dívek, má jednoznačně nebo spíše strach, že by v ČR mohlo dojít k havárii na jaderné elektrárně, zatímco na 30 procent respondentů strach spíše nemá. U nás je tento poměr opačný. Mladí obyvatelé ČR považují za nejzávažnější ohrožení životního prostředí poškození ozonové vrstvy skleníkovými plyny. Na druhém místě je znečištění moří průmyslovými odpady a ropnými produkty. Na třetím místě změny klimatu v důsledku kácení tropických lesů. Totožné dotazníky vyplňují v tomto školním roce gymnazisté v Rakousku i Bavorsku. Také oni mají největší strach z poškození ozonové vrstvy, za tím je strach z klimatických změn. Až na třetí místo stavějí mladí Rakušané radioaktivní zamoření v důsledku havárií jaderných elektráren. Na čtvrtém místě jsou pak v Rakousku obavy ze znečištění moří.

* Říká se, že elektřina z Temelína je velmi levná, výrobní cena kilowatthodiny vychází pod jednu korunu. Setkáváte se s obavami konkurence, že je může tato elektrárna ekonomicky ohrozit?

Cítíme, že existují, veřejně však o nich nikdo nemluví. Oponenti temelínské elektrárny mluví paradoxně o její údajné nehospodárnosti - nemůže se nikdy zaplatit, stamiliardová investice je ztracena a podobně. Když zazní porovnání cen elektřiny zrůzných zdrojů, které vychází jednoznačně nejlépe pro vítr a atom, přijdou s novou připomínkou: v případě jádra nezahrnují náklady na likvidaci zařízení elektrárny a vyhořelého paliva. Haléře z tržby za každou kilowatthodinu jim připadají velice málo, přičemž jiný argument než svůj dojem neuvádějí.

* A co podnikatelé, kteří provozují drobné energetické zdroje, jako jsou malé vodní elektrárny, větrníky, zařízení spalující biomasu, nebo zdroje využívající slunce k výrobě elektřiny a tepla? Bojí se také levné elektřiny z Temelína?

Takové obavy jsme v Rakousku ani Bavorsku nezaznamenali, o Česku nemluvě. Obnovitelné zdroje jsou ve všech zemích dotovány; stát přispívá na výstavbu a garantuje výrazně vyšší výkupní ceny.

* Proč děláte v Rakousku a Německu besedy pouze na školách a učilištích? Dospělé obyvatele Temelín a jaderná energetika nezajímají?

Nedaří se nám proniknout mezi širokou veřejnost ve městech nebo obcích. Jako by z takových setkání měli starostové obavu. Protitemelínští aktivisté a zelení v Bavorsku si dokonce stěžují na ředitele škol, kde děláme besedy, až na zemském sněmu v Mnichově. Svého času odmítl debatu s odborníky z Temelína dokonce i rektor linecké univerzity. Přitom univerzitní půda byla vždy prostorem pro výměnu názorů.

* Objevují se v zahraničí rozdílné názory podle regionů?

V Salcburku nám řekli rovnou, že problémem číslo jedna je pro ně doprava, tranzit přes Alpy. Temelín je prý tolik nezajímá. Překvapivě ani v Dolních Rakousích sousedících s jižní Moravou se prakticky nemluví o jaderné elektrárně Dukovany, která je v provozu bezmála dvacet let. Temelín vadí nejvíce, alespoň soudě dle mediálního ohlasu a názorů komunálních i zemských politiků, v Horním Rakousku, kde se jako nová elektrárna stal symbolem boje proti jaderné energetice.

* Jeli byste besedovat i na severní Moravu do Blahutovic, o kterých se mluví jako o místě další jaderné elektrárny?

Pokud by byl zájem místních lidí, asi ano. Je to ale komplikovanější otázka. Představte si, že se u vás za domem začne stavět poměrně velké dílo a potrvá to několik let. Asi by se vám to také nelíbilo, i když v Blahutovicích se možná nelíbilo, že by za humny měli mít jaderný reaktor. Místní si musí sami zvážit, zda jim tento zásah do života mohou nahradit peníze. V okolí Dukovan se ta kombinace vyplatila, dnes se s trochou nadsázky říká, že se tam chodí po zlatých chodnících. Případná další jaderná elektrárna, ať už vznikne v Blahutovicích nebo kdekoli jinde, bude asi vypadat zcela jinak než Temelín. I naši experti připouštějí, že je zbytečně velký. Ve světě se již staví elektrárny, kdy jste téměř u nich a nevíte, že tam jsou.

Vladimír Pick

foto: Tomáš Novák

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče