Nemusíte být Žid, abyste zde mohli jíst

30. dubna 2010, 13:53 - Benjamin Kuras
30. dubna 2010, 13:53

Nejautentičtěji izraelská restaurace v Praze předkládá příjemně nekomplikovaná jídla

Náš titulek, což je varianta starého židovského úsloví, by si mohli v Dinitzu napsat velkým písmem česky i anglicky nad vchod. Dnes je zde jedna místnost plná jeptišek, viditelných zvenčí oknem. Lepší košer reklamu byste sotva vymysleli. Připomnělo mi to, jak obchodníci se suvenýry ve starém Jeruzalémě za návštěvy papeže Jana Pavla II. rozjeli reklamu na bílé jarmulky (zvané hebrejsky kipot) nápisem: „Bílé kipot, jak je nosí Jeho Svatost.“ Je druhý večer po skončení svátku pesach, během něhož se nesmí požívat, ale ani vlastnit nic „kvašeného ani kvasivého“, čemuž se souhrnně říká chamec. A izraelský vrchní číšník (ale možná majitel, soudě podle civilních jeansů) dobrou češtinou vysvětluje, že některé kvašené a kvasivé věci ještě nestačili obnovit. Jednou je točené pivo, které nestačili narazit a místo něhož mají jen lahvové, druhou klasický křupavý pirožek zvaný sambusek, na který jsem se těšil, ale jehož lístkové těsto se musí připravovat nějaký den dopředu. V Izraeli to řeší jednodušeji. Totiž tak, že celý krám na týden zavřou a prodají křesťanskému kamarádovi, od něhož jej zase hned po spadnutí soumraku posledního dne pesachu koupí. Nechají ho něco vydělat, takže mohou kšeft naplno rozjet hned téhož večera, přinejhorším druhý den ráno. Znal jsem v Izraeli jednoho křesťanského právníka, který si pesachem přivydělával na slušné živobytí. Dinitz si to asi zatím netroufá, nejspíše z obav, že by v Praze těžko našel právníka, který by ho za ten týden nevytuneloval.
Dinitz je třetí pražská košer restaurace a je z nich všech nejautentičtěji izraelská. Mluví se zde kromě češtiny hebrejsky, anglicky a francouzsky, interiér je izraelsky jednoduchý a věcný, jídlo blízkovýchodně nekomplikované, bez kudrlinek „nouvelle cuisine“. A židovsky hojné: velké porce známých blízkovýchodních předkrmů, grilovaných špízů kuřecích, krůtích, hovězích a jehněčích, pečené a grilované ryby, obrovské hromady zeleninových příloh. Až budete mít zase někdy chuť na něco „libanonského“, už víte kam. Těstovinám tu sice říkají fettucine, ale jsou to spíše široké papardelle, ale ještě přesněji klasické židovské lokšn, na které se ve střední Evropě už zapomnělo. A opět typicky izraelské, domácí výroby, jak je tam v osmdesátých letech zavedl skladatel populárních písní Nachum Heiman, s nímž jsem se tehdy kamarádil v Londýně. V Británii si vydělal skládáním reklamních džinglů hodně peněz, za které pak nakoupil v Itálii těstovinové mašinky a založil v Tel Avivu první výrobny a prodejny domácích těstovin. „Na tom se nedá prodělat, Židi milujou lokšn,“ říkal, když se do toho pouštěl. Díky Dinitzu se klasické lokšn vracejí do střední Evropy, a říkejte si jim, jak chcete. Vedle neortodoxně vypadajícího restauračního personálu občas stoly obchází košer dozorčí od rabinátu, útlý studentík hebraistiky, se správným řídkým plnovousem, černou jarmulkou a jen mírným náběhem na pejzy. Ochotně vám vysvětlí, jak košer restaurace funguje a co má on jako košer dozorčí vlastně na práci. Když si partnerka odběhla ven zakouřit (naše přední menší část restaurace je nekuřácká, větší zadní kuřácká byla obsazena jeptiškami), všimla si, že ve dveřích vystavený košer certifikát vypršel před týdnem. Mladý dozorčí nám po této zmínce ihned přináší ukázat včera čerstvě vystavený certifikát od rabína, který zrovna sedí u vedlejšího stolu se svými pěti vnoučaty. Mojí partnerkou je kolegyně novinářka a abstinentka (vzácný exemplář mezi novináři), takže dnes výjimečně ušetříme na víně. Držím jí partu s minerálkou a dvěma malými lahvovými plzněmi. Po skleničkách ostatně rozlévají jen ta dvě poměrně nezáživná česká vína z Chrástů na Litoměřicku po 98 korunách za 1,5 deci, ale za stejnou cenu už zde pořídíte celou láhev o hodně lepšího izraelského. Těch mají několik jen tak namátkou, bez vinného lístku, „podle toho, kdy které seženeme“, vysvětluje šéf. Objednáváme tři předkrmy, od nichž očekáváme malé porce v libanonském stylu. Dostáváme je v nejmíň trojnásobném množství. Holt, Žid, jak praví jedno přísloví, vás nechá umřít smíchem, ale ne hladem. Porce falafelu obsahuje šest velkých placatých kuliček, vlastně spíš karbanátků, z mleté cizrny, bohatě přichucovaných sekanou petrželkou. Jsou křehce křupavé a ještě teplé, nejspíše právě vylovené z vřícího hlubokého oleje (a jestli čerstvé nejsou, umějí to zatraceně dobře předstírat). K vylepšení chuťového i výtvarného efektu jsou pokapané trochou do běla zředěné tehiny (kašičky ze sezamových semínek) a zdobené drobně krájenými rajčaty, jaká se v Itálii dávají na bruschettu. Babaganuš je grilovaný a kouřem provoněný baklažán, pošlehaný na kašičku s tehinou. Zde je pošlehán jen mírně, ne úplně do hladka, jak je tomu často u arabských variací, nýbrž na hrubo, do chuchvalcovita, takže ty dvě chutě zůstávají oddělené, neprolnuté v jednu a na chuťovém půnebí se střídají s třetí výraznou chutí posekané natě koriandru. Je ho velká miska, snad až 150 gramů a k tomu teplá, ale měkká pitta, ta izraelská, tlustší a šťavnatější, která se často jí i neohřívaná, na rozdíl od tenčí arabské, která se obvykle griluje do křupava.
Další pitta přichází s třetím předkrmem, jímž je cizrnový hummus do hladka prošlehaný s tehinou, ve variantě „badija“, což znamená přidání plátkovaného vařeného vejce a do zlatova smažené cibule. Bohatě nasyceni předkrmy už hlavní chod zvládáme sotva z poloviny. Kuře forestière je obrovská hromada čtyř velkých tlustých plátků kuřete dušeného na žampionech, bílém víně, koriandru a něčem, co vypadá jako hustá smetana, ale samozřejmě v košer restauraci k masu být nemůže. Je to opět do běla rozšlehaná tehina. K tomu obrovský kopec osmahlých baklažánů, cuket a paprik, který by průměrnému vegetariánovi stačil na celou večeři. Po dezertech se už ani nepídíme…

Jídlo 44, servis 19, prostředí 7, vína 6, value for money 10, celkem 86.

+ Štědré porce typických izraelských specialit, svižná obsluha, relaxované prostředí
- Mírně předražené pití

Dinitz
Bílkova 12
Praha 1
Telefon: 222 313 308
Email: info@dinitz.cz
www.dinitz.cz

Kuchyně izraelská
Vína: ČR, Izrael

Otevřeno: 12.00–23.00

Výběr z jídelního lístku:
Kebab (4 kebábky na hnízdečku z tehiny) – 198
Hummus bitahini – 148
Hummus bilachme (s mletým jehněčím) – 198
Sambusek (těstové taštičky s cizrnou) – 198
Kuřecí steak grilovaný – 298
Dinitz burger z kuřecího a hovězího – 375
Brazilský steak na houbách s cherry rajčátky – 495
Steak roka (grilovaný plátek hovězího vysokého roštěnce zdobený rukolou a praženými mandlemi podávaný s grilovanými kapiemi) – 495
Jehněčí kotletky – 495
Špízy kuřecí nebo krůtí – 298
Pečená pražma královská na bylinkách – 395
Pečený pstruh na bylinkách – 295

Výběr z vinného lístku:
Rulandské šedé jakostní Chrámce (0,15cl) – 98 Kč za skleničku
Sauvignon blanc, Israel – 598 Yarden Mount Hermon Dry – 698
Yarden Chardonnay – 978
Rulandské modré jakostní Chrámce (0,15 cl) – 98 Kč za skleničku Cabernet Sauvignon, Israel – 748
Petite Syrah Domaine Samson Barkan – 748
Lambouri Kafrisin Limassal – 968

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče