Nemocný kompromis v chemickém průmyslu

02. ledna 2007, 00:00 - FILIP ČERNOCH
02. ledna 2007, 00:00

SMĚRNICE REACHEvropský parlament definitivně schválil chemickou směrnici REACH. Po několika letech diskuzí se firmy, ekologové a zástupci spotřebitelů dohodli na kompromisu. Bohužel takovém, který nevyhovuje žádné straně. Zástupci chemického průmyslu i spotřebitelských a ekologických organizací se shodují na jednom: „Zbraně jsme složili, ale jen na chvíli.

SMĚRNICE REACH

Evropský parlament definitivně schválil chemickou směrnici REACH. Po několika letech diskuzí se firmy, ekologové a zástupci spotřebitelů dohodli na kompromisu. Bohužel takovém, který nevyhovuje žádné straně.

Zástupci chemického průmyslu i spotřebitelských a ekologických organizací se shodují na jednom: „Zbraně jsme složili, ale jen na chvíli.“ Tři roky nebývale urputných bojů o největší celoevropskou chemickou legislativu totiž měla ukončit čerstvě schválená norma známá pod zkratkou REACH. Výsledný kompromis je ale podle obou znesvářených táborů spíše časovanou bombou, než dlouhodobě přijatelným řešením.

„Nepochybujeme o tom, že požadované procedury pro nás budou nákladné a byrokraticky náročné,“ neskrývá zklamání generální tajemník Unie průmyslových a zaměstnavatelských svazů Philippe de Buck.

O mnoho optimističtější není ani ředitel Svazu chemického průmyslu ČR Ladislav Novák: „Schválená legislativa z větší části pomíjí dopady hlavně na malé a střední podnikatele, kteří ponesou až 80 procent nákladů“. Ale ani z druhé strany barikády příliš jásotu nezaznívá. „Dohoda ponechává na trhu mnoho nebezpečných chemikálií, včetně těch způsobujících rakovinu či jiná vážná onemocnění. A to i v případě, kdy je tyto látky možné nahradit jinými,“ neberou si ve svém společném prohlášení servítky největší evropské ekologické a spotřebitelské organizace.

Přitom na potřebě novelizovat stávající legislativu, která v některých případech platí už po čtyři desetiletí, se shodují v zásadě všichni. Vážné rozpory však vznikly nad definováním toho, jak přísné by normy měly být, co všechno by měly regulovat a především, kdo to všechno zaplatí.

TAKHLE TO NECHTĚL NIKDO Původní návrh, podle kterého měly být všechny nebezpečné chemikálie v Evropě v pětiletém období staženy z trhu, narazil na silný odpor, a to nejen u zástupců chemického průmyslu. REACH se totiž zásadním způsobem dotkne i dalších odvětví, od elektroniky, přes kosmetický či textilní průmysl až po třeba těžké strojírenství. Podle různých analýz se tak mohly finální náklady celé legislativy vyšplhat na desítky miliard eur, což by vyústilo ve zrušení desítek až stovek tisíc pracovních míst v celé Evropě.

Schvalovacím procesem proto návrh prošel v podstatně oslabenější podobě. Stále platí, že každá uměle vyrobená chemikálie, které se v Evropě vyprodukuje nebo se jí zvenčí přiveze více než jedna tuna, bude muset být zaregistrována u Evropské chemické agentury v Helsinkách. Dosud se přitom kontrola týkala pouze látek vyrobených po roce 1981, na druhou stranu ale už při objemu výroby nad deset kilogramů.

Podle produkovaného množství a nebezpečnosti látky se potom rozjíždí více či méně náročná kontrolní, schvalovací a informační procedura. A právě nad jejím praktickým provedením probíhaly nejzuřivější boje.

Zatímco původní striktní návrh počítal u všech nebezpečných látek s povinnou substitucí, tedy s jejich nahrazením, aktuální norma vynucuje pouze takzvanou „dostatečnou kontrolu chemikálií“. Tedy, pokud výrobce prokáže, že použití látky je dostatečně bezpečné anebo že její zakázání by mělo neúměrné ekonomické dopady, může ji v rámci stálé důsledné kontroly i nadále používat. Podmínkou ale bude předložení plánu na vývoj vhodné náhrady a její zavedení do praxe. Ze třiceti tisíc látek, které se v Evropě používají a které budou muset registrací projít, se schvalovací proces dotkne asi 1500.

CHYBA ZA VŠECHNY PRACHY

V praxi bude celý proces vypadat následovně. Každá firma, která vyrábí nebo u svých produktů používá dosud neregistrovanou chemikálii, bude muset o této látce vypracovat zprávu, a tu předložit Evropské chemické agentuře.

U vysoce nebezpečných látek potom přibude ještě autorizační fáze. Chemikálie během ní dostane povolení jen tehdy, pokud firma prokáže, že má její používání pod plnou kontrolou, nebo že by její nahrazování mělo nepřiměřené ekonomické dopady.

Bohužel, směrnice bude svůj účel plnit jen částečně, obsahuje totiž podstatný kaz, na kterém se shodují jak ekologové, tak zástupci průmyslu. Do působnosti směrnice totiž spadají látky vyráběné a dovážené do Evropské unie, stejně jako chemikálie v produktech vyráběných v Unii. Chemikálie v produktech z dovozu už REACH neřeší. Výsledek lze odhadnout poměrně jednoduše, domácí zboží oproti importovanému podraží. Navíc se tím potlačí hlavní smysl celé směrnice, tedy kontrola toho, co si spotřebitel kupuje. „REACH tak zvýší nároky na evropské podniky, které budou mít problém obstát v globálním obchodu. A právě kvůli tomu nebudou spotřebitelé ochráněni před riziky skrytými ve výrobcích z třetích zemí,“ konstatovala europoslankyně Zuzana Roithová, která jinak legislativu díky jejímu přínosu pro spotřebitele vítá.

PODNIKATELI, ZAPLAŤ!

Velké emoce vzbuzují i náklady, které by zavedení směrnice měly v následujících letech provázet. Podle odhadů Svazu chemického průmyslu ČR se bude schválení jedné látky pohybovat v řádech milionů korun; celkově by se tak náklady v Česku mohly vyšplhat až ke 14 miliardám korun. Brusel sám počítá s náklady dosahujícími až tří miliard eur. Z trhu by navíc mělo zmizet jedno až dvě procenta v současnosti používaných chemikálií.

Se skepsí proto na přijatou normu pohlíží i europoslanec za ODS Jan Březina: „Schválenou legislativu REACH považuji za nepovedený právní hybrid, jehož nejviditelnějším výsledkem bude snížení konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Zatímco velké podniky astronomické náklady z ní plynoucí ustojí, pro mnoho malých a středních podniků mohou být likvidační.“ Evropská komise naopak kontruje údaji, podle nichž by jednotlivé státy Evropy mohly díky vyšší ochraně obyvatel ušetřit desítky miliard euro na zdravotním pojištění. O nákladech pro chemický průmysl nechce slyšet ani předseda sdružení Arnika Jindřich Petrlík: „V České republice jsme si zvykli vypočítávat, kolik bude REACH stát průmysl, ale nedíváme se na to, kolik by se při důslednějším požadavku náhrady nebezpečných látek bezpečnějšími alternativami ušetřilo na zdravotních výdajích a na budoucí likvidaci ekologických zátěží, s jakou se dnes potýkáme například ve Spolaně Neratovice a na mnoha dalších místech. Celkové náklady na ně mají výrazně přesáhnout sto miliard korun.“

Výsledek několikaletého boje je tak poněkud rozpačitý. Samotný smysl legislativy, tedy zajistit lepší informovanost a ochranu spotřebitelů, nikdo nezpochybňuje. Problémem zůstává, zda jsou její nároky přiměřené a jestli jejich finanční náročnost nebude mít spíše opačný efekt - oslabení evropského „kontrolovaného“ průmyslu na úkor zahraniční konkurence, jež si s bezpečností a nezávadností látek nebude muset lámat hlavu. Vzhledem k tomu, jak protichůdné se v této oblasti střetávají zájmy, je nicméně diskutabilní, zda mohl být dohodnutý kompromis výrazně lepší.

OČ V REACH JDE?

* Schválená legislativa nahrazuje 45 starších norem. Měla by zajistit kontrolu nad chemikáliemi používanými v Evropě. U nejnebezpečnějších z nich existuje možnost úplného zákazu.

* Mezi základní principy REACH patří přenesení zodpovědnosti za chemikálie na výrobce nebo dovozce a informovanost spotřebitele.

HARMONOGRAM ZAVÁDĚNÍ SMĚRNICE DO PRAXE* 1. června 2007 - legislativa vstoupí v platnost* 1. června 2008 - Evropská chemická agentura spustí operativní a přeregistrační proceduru pro nejvíce nebezpečné chemikálie a pro látky produkované ve velkém množství* 1. listopadu 2010 - bude ukončena registrace látek produkovaných nebo dovážených v množství nad 1000 tun, stejně jako velmi nebezpečných chemikálií (látky karcinogenní, mutagenní a poškozující rozmnožovací soustavu)* 1. června 2013 - konec registrací látek v množství 100 až 1000 tun* 1. června 2018 - bude ukončena registrace všech látek, včetně těch, které jsou produkovány v malém množství (tedy jedna tuna a víc)

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče