Nemocniční turisté

15. listopadu 2007, 16:56 - ing. Marcela Alföldi Šperkerová
15. listopadu 2007, 16:56

Pacienti mají nárok na úhradu operací v cizině

Na počátku byl příběh dvou lucemburských občanů. Občan Decker si opatřil dioptrické brýle v Belgii a Kohll podstoupil ortodontické ošetření v Německu. A pak po svých zdravotních pojišťovnách požadovali, aby jim náklady uhradily. Evropský soudní dvůr (ESD) jim dal v roce 1998 za pravdu. Rozhodl totiž, že občané Evropského společenství mohou získat lékařskou péči v jiném členském státě a posléze požadovat úhradu vzniklých výdajů podle tarifů země, v níž jsou zdravotně pojištění. Poprvé tak byl prolomen princip, podle kterého lidé mohou odkladnou nebo plánovanou lékařskou péči využívat jen v zemi, v níž odvádějí zdravotní daň. Od vstupu do Evropské unie mají samozřejmě stejnou možnost i čeští občané.

Ospravedlnitelné čekání.

Další judikát z roku 2001 se týkal nemocniční péče. Dva nizozemští občané usilovali o úhradu léčebných výdajů z jejich nemocenské pokladny. Občan Garaets-Smith byl hospitalizován kvůli léčbě Parkinsonovy nemoci v Německu a Peerbooms byl s kómatem v péči rakouské nemocnice. „ESD tehdy poprvé judikoval, že zdravotní péče v nemocnici je předmětem evropského práva na volný pohyb služeb. A to bez ohledu na to, jak tato péče bude uhrazena,“ upřesňuje právník Ondřej Dostál advokátní kanceláře Holubová.
Soudní dvůr však zároveň stanovil tři podmínky, které volný pohyb přece jen omezují. V případě neúnosného nárůstu počtu pacientů, je-li léčebný postup vyhodnocen jako neefektivní a když mají možnost obdržet totožnou či adekvátně efektivní léčbu ve vlastní zemi, a to bez „nepatřičného prodlení“. Vzniká tak problém. Pacienti k plánované operaci v zahraničí (tedy ve státech Evropské unie, evropského hospodářského prostoru či Švýcarska) potřebují souhlas své zdravotní pojišťovny. A na něj mají nárok dle webové stránky Centra mezistátních úhrad, jen jde-li o výkon, který je v tuzemsku hrazen z veřejného zdravotního pojištění, přičemž nemůže být poskytnut bez zbytečného odkladu. Ospravedlnitelná délka čekání se posuzuje individuálně a v úvahu se berou minulý i současný zdravotní stav nemocného, očekávaný vývoj nemoci, bolestivost a možnost návratu do pracovního procesu. Souhlasí-li pojišťovna s výjezdem, má pacient nárok na stejné zacházení a cenu péče jako pojištěnci v dané zemi.
„Některé sporadické zákroky se dokonce zdravotním pojišťovnám vyplácejí platit v zahraničí. Třeba transplantace jater u dětí se v našich nemocnicích neprovádí. Pojišťovnu vyjde levněji než postavení týmu a vybavení specializovaného pracoviště, pošle-li malého pacienta tam, kde jsou na tyto operace připraveni,“ zdůrazňuje ředitel odboru strategie a rozvoje VZP Pavel Vepřek.

Zubaři bez hranic.

Další důležitý judikát z roku 2003 řešil případy nizozemských pacientek Müller-Fauréové, která byla stomatologicky ošetřena během dovolené v Německu, a van Rietové, jež byla léčena v Belgii kvůli bolavému zápěstí. Evropský dvůr rozhodl, že žádný pacient nepotřebuje předběžný souhlas své pokladny pro péči mimo nemocnici. „Soud vycházel z toho, že čerpání ambulantní péče v zahraničí nenaruší stabilitu národních systémů zdravotního pojištění. U nemocniční péče je však podmínka souhlasu pojišťovny ospravedlnitelná, protože je nutné kontrolovat výdaje,“ dodává Dostál. I český pacient má tedy nárok u jednodenní chirurgie a ambulantní péče na refundaci nákladů, ale jen do výše české ceny.

Konec zdravotního turismu?

I když však pojišťovna neodsouhlasí operaci v cizině, mohou se pacienti pokusit hrát vabank. Například úplnou endoprotézu kolenního kloubu, na níž se běžně čeká, mohou absolvovat kupříkladu v Německu, zaplatit v hotovosti a pak se o vynaložené peníze s tuzemskou pojišťovnou soudit. A mají velkou šanci uspět. „Například Britové jezdí za operacemi do Francie a domnívám se, že dosud všechny spory vyhráli,“ uvádí Vepřek.
Zdravotnímu turismu totiž nahrávají systémy, v nichž je velký balík služeb hrazen z veřejných prostředků, ale jejich faktická dostupnost je sporná. „Aby zdravotní pojišťovny nebyly stále v červených číslech, stanoví zdravotnickým zařízením limity úhrady za lékařskou péči. Pak rostou čekací lhůty, může klesat kvalita péče a prostor má i korupce. Typickým příkladem je český a v řadě aspektů i britský systém veřejného zdravotního pojištění,“ vysvětluje Dostál. Situaci by měl změnit zákon, který zúží rozsah péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění a zároveň stanoví jejich místní i časovou dostupnost. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek slibuje, že norma začne platit v roce 2009.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
3x z poradny: vytýkací dopis, jak čerpat dovolenou, daň z příjmu
Státní dluh USA, Činy, Ruska a dalších zemí. Kolik dluží domácnosti a firmy?
O prázdninách projedete méně. Benzín i nafta pořád zlevňují
Zákaz kožešinových farem ročně ušetří život více jak 20 000 zvířat, ale senátoři ho nechtěli schválit
Hypotéky 2017: Regulace má za důsledek unifikaci hypoték
Auta
Retro na neděli: Dixi DA-1 3/15 slaví 90 let jako vůbec…
10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka vyhnout
Audi, BMW a Mercedes upraví software milionům starších dieselů. Kvůli emisím
Nástupce Bugatti Chiron bude muset přejít na elektřinu. Bez ní by už nezrychlil
Test motocyklu BMW S 1000 XR: Superbike na chůdách
Technologie
AMD neotevře kód své analogie Intel ME. Secure Processor zůstane „blackboxem“
Mapy.cz pro Android jsou kompletně offline včetně plánování tras
10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka vyhnout
Intel se po IoT stahuje i z nositelné elektroniky. Celé oddělení tento měsíc zrušil
Evolveo Ray 2 – moderní skříň s tvrzeným sklem za 1500 Kč (uživatelská recenze)
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít