Nemocniční turisté

15. listopadu 2007, 16:56 - ing. Marcela Alföldi Šperkerová
15. listopadu 2007, 16:56

Pacienti mají nárok na úhradu operací v cizině

Na počátku byl příběh dvou lucemburských občanů. Občan Decker si opatřil dioptrické brýle v Belgii a Kohll podstoupil ortodontické ošetření v Německu. A pak po svých zdravotních pojišťovnách požadovali, aby jim náklady uhradily. Evropský soudní dvůr (ESD) jim dal v roce 1998 za pravdu. Rozhodl totiž, že občané Evropského společenství mohou získat lékařskou péči v jiném členském státě a posléze požadovat úhradu vzniklých výdajů podle tarifů země, v níž jsou zdravotně pojištění. Poprvé tak byl prolomen princip, podle kterého lidé mohou odkladnou nebo plánovanou lékařskou péči využívat jen v zemi, v níž odvádějí zdravotní daň. Od vstupu do Evropské unie mají samozřejmě stejnou možnost i čeští občané.

Ospravedlnitelné čekání.

Další judikát z roku 2001 se týkal nemocniční péče. Dva nizozemští občané usilovali o úhradu léčebných výdajů z jejich nemocenské pokladny. Občan Garaets-Smith byl hospitalizován kvůli léčbě Parkinsonovy nemoci v Německu a Peerbooms byl s kómatem v péči rakouské nemocnice. „ESD tehdy poprvé judikoval, že zdravotní péče v nemocnici je předmětem evropského práva na volný pohyb služeb. A to bez ohledu na to, jak tato péče bude uhrazena,“ upřesňuje právník Ondřej Dostál advokátní kanceláře Holubová.
Soudní dvůr však zároveň stanovil tři podmínky, které volný pohyb přece jen omezují. V případě neúnosného nárůstu počtu pacientů, je-li léčebný postup vyhodnocen jako neefektivní a když mají možnost obdržet totožnou či adekvátně efektivní léčbu ve vlastní zemi, a to bez „nepatřičného prodlení“. Vzniká tak problém. Pacienti k plánované operaci v zahraničí (tedy ve státech Evropské unie, evropského hospodářského prostoru či Švýcarska) potřebují souhlas své zdravotní pojišťovny. A na něj mají nárok dle webové stránky Centra mezistátních úhrad, jen jde-li o výkon, který je v tuzemsku hrazen z veřejného zdravotního pojištění, přičemž nemůže být poskytnut bez zbytečného odkladu. Ospravedlnitelná délka čekání se posuzuje individuálně a v úvahu se berou minulý i současný zdravotní stav nemocného, očekávaný vývoj nemoci, bolestivost a možnost návratu do pracovního procesu. Souhlasí-li pojišťovna s výjezdem, má pacient nárok na stejné zacházení a cenu péče jako pojištěnci v dané zemi.
„Některé sporadické zákroky se dokonce zdravotním pojišťovnám vyplácejí platit v zahraničí. Třeba transplantace jater u dětí se v našich nemocnicích neprovádí. Pojišťovnu vyjde levněji než postavení týmu a vybavení specializovaného pracoviště, pošle-li malého pacienta tam, kde jsou na tyto operace připraveni,“ zdůrazňuje ředitel odboru strategie a rozvoje VZP Pavel Vepřek.

Zubaři bez hranic.

Další důležitý judikát z roku 2003 řešil případy nizozemských pacientek Müller-Fauréové, která byla stomatologicky ošetřena během dovolené v Německu, a van Rietové, jež byla léčena v Belgii kvůli bolavému zápěstí. Evropský dvůr rozhodl, že žádný pacient nepotřebuje předběžný souhlas své pokladny pro péči mimo nemocnici. „Soud vycházel z toho, že čerpání ambulantní péče v zahraničí nenaruší stabilitu národních systémů zdravotního pojištění. U nemocniční péče je však podmínka souhlasu pojišťovny ospravedlnitelná, protože je nutné kontrolovat výdaje,“ dodává Dostál. I český pacient má tedy nárok u jednodenní chirurgie a ambulantní péče na refundaci nákladů, ale jen do výše české ceny.

Konec zdravotního turismu?

I když však pojišťovna neodsouhlasí operaci v cizině, mohou se pacienti pokusit hrát vabank. Například úplnou endoprotézu kolenního kloubu, na níž se běžně čeká, mohou absolvovat kupříkladu v Německu, zaplatit v hotovosti a pak se o vynaložené peníze s tuzemskou pojišťovnou soudit. A mají velkou šanci uspět. „Například Britové jezdí za operacemi do Francie a domnívám se, že dosud všechny spory vyhráli,“ uvádí Vepřek.
Zdravotnímu turismu totiž nahrávají systémy, v nichž je velký balík služeb hrazen z veřejných prostředků, ale jejich faktická dostupnost je sporná. „Aby zdravotní pojišťovny nebyly stále v červených číslech, stanoví zdravotnickým zařízením limity úhrady za lékařskou péči. Pak rostou čekací lhůty, může klesat kvalita péče a prostor má i korupce. Typickým příkladem je český a v řadě aspektů i britský systém veřejného zdravotního pojištění,“ vysvětluje Dostál. Situaci by měl změnit zákon, který zúží rozsah péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění a zároveň stanoví jejich místní i časovou dostupnost. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek slibuje, že norma začne platit v roce 2009.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Obtěžují vás nevyžádané telefonáty? Návod, jak se jim vyhnout
O 20 % víc než loni: ceny bytů opět rostou
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Auta
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým štítem. Taková věc tu ale byla už dávno
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Kouzlo bohaté sklizně: Zkusili jsme, jak se řídí moderní kombajn
Jeden Velorex 16/250 se dostal až do Chicaga. Teď je po renovaci a stojí přes 300 tisíc
Technologie
Tento týden podcast Cnews FM nebude
Co přinese Intel Coffee Lake do lowendu? Máme parametry Pentií, takt až 3,9 GHz
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Intel už má 15W čtyřjádra pro notebooky v ceníku i s parametry, vydání je blízko
Na počítače míří nový Skype. Nebude to taková divočina jako mobilní verze
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít