Nemocenské pojištění v roce 2005

21. března 2005, 00:00 - Richard W. Fetter, právník
21. března 2005, 00:00

Nemocenské pojištění je upraveno v několika různých právních předpisech, přičemž zejména výše příslušných finančních částek je často novelizována. Přinášíme podrobný přehled aktuální úpravy, platné pro rok 2005. Zatímco pro zaměstnance a zaměstnavatele je placení pojistného povinné, pro osoby samostatně výdělečně činné je dobrovolné. OSVČ také oproti zaměstnancům nemají nárok na některé druhy dávek, poskytovaných z nemocenského pojištění. Jinak jsou ale zásady pro obě skupiny plátců podobné. V…

Nemocenské pojištění je upraveno v několika různých právních předpisech, přičemž zejména výše příslušných finančních částek je často novelizována. Přinášíme podrobný přehled aktuální úpravy, platné pro rok 2005. Zatímco pro zaměstnance a zaměstnavatele je placení pojistného povinné, pro osoby samostatně výdělečně činné je dobrovolné. OSVČ také oproti zaměstnancům nemají nárok na některé druhy dávek, poskytovaných z nemocenského pojištění. Jinak jsou ale zásady pro obě skupiny plátců podobné. V současnosti sice vláda připravuje reformu nemocenského pojištění, účinná by však měla být nejdříve od 1. ledna 2006.

OBSAH

1.  Systém nemocenského pojištění

 1. 1. Co se hradí z pojistného

 1. 2. Účast na pojištění u méně obvyklých

forem pracovních vztahů

 1. 3. Pojem nemocenské

2. Výpočet dávky

 2. 1. Denní vyměřovací základ

 2. 2. Odlišnosti při výpočtu vyměřovacího základu u OSVČ

 2. 3. Redukce a procentní sazby

 2. 4. Výpočet dávky nemocenského

 2. 5. Podpůrčí doba

3. Ostatní dávky hrazené z nemocenského pojištění

 3. 1. Podpora při ošetřování člena rodiny

 3. 2. Peněžitá pomoc v mateřství

 3. 3. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

4. Výše odvodů na nemocenské pojištění

5. Souběh několika pojištění

1. Systém nemocenského pojištění

 

Systém nemocenského pojištění je určen pro výdělečně činné osoby, které pro případ krátkodobých sociálních událostí zabezpečuje peněžitými dávkami. Tyto dávky jsou hrazeny z pojistného. Zaměstnavatelé a zaměstnanci ho hradí povinně, osoby samostatně výdělečně činné dobrovolně.

1. 1. Co se hradí z pojistného

Z (povinného) nemocenského pojištění zaměstnanců se poskytují čtyři dávky:

• nemocenské,

• podpora při ošetřování člena rodiny,

• peněžitá pomoc v mateřství,

• vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Z (dobrovolného) nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se poskytují jen dvě dávky:

• nemocenské,

• peněžitá pomoc v mateřství.

1. 2. Účast na pojištění u méně obvyklých forem pracovních vztahů

Ve stejném rozsahu jako zaměstnanci v pracovním poměru jsou pojištěni i některé další skupiny pracovníků, vykonávajících práci v jiné formě pracovněprávního vztahu. Jde zejména o:

• členy družstva (jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni),

• společníky a jednatele společnosti s ručením omezeným,

• komanditisty komanditní společnosti (jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro obchodní společnost práci, za kterou jsou odměňováni),

• osoby pracující na základě dohody o pracovní činnosti.

Naopak dohoda o provedení práce účast na nemocenském pojištění nezakládá. Z nemocenského pojištění jsou rovněž vyňati zaměstnanci, kteří vykonávají pouze příležitostné zaměstnání – tedy nahodilé jednorázové zaměstnání, které podle ujednání nemá trvat a ani netrvalo déle než sedm po sobě jdoucích kalendářních dnů, nebo zaměstnání, v němž započitatelný příjem nedosahuje ani 400 korun za kalendářní měsíc. V případě příležitostného zaměstnání nezáleží, zda jde o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti.

1. 3. Pojem nemocenské

„Nemocenské“ je sociální dávka, která účastníkům nemocenského pojištění nahrazuje ucházející příjem (mzdu, plat, odměnu). Podmínkou je, aby tito účastníci byli uznáni dočasně práce neschopnými z důvodu nemoci či úrazu, nebo aby jim byla nařízena karanténa. Nemocenské náleží i v době ústavní péče nebo komplexní lázeňské péče (tedy péče zdravotní pojišťovnou plně hrazené) a v některých dalších případech.

2. Výpočet dávky

 

2. 1. Denní vyměřovací základ

Nemocenské se stanoví z denního vyměřovacího základu, kterým je v podstatě hrubý příjem připadající na jeden kalendářní den.

Jak se denní vyměřovací základ spočítá u zaměstnanců? Takzvaný započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období se vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Započitatelným příjmem je tedy veškerý hrubý příjem, uváděný také jako vyměřovací základ podléhající odvodu na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Do výše zmíněného rozhodného období se však nezahrnují některé (takzvané vyloučené) kalendářní dny:

• dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, včetně dnů, za které mu bylo poskytováno nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství;

• dny, za které zaměstnanci náleží náhrada příjmu při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby;

• dny po skončení zaměstnání.

Rozhodným obdobím je zásadně doba dvanácti kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost.

Jaké mohou nastat výjimky?

Jestliže pracovní neschopnost vznikla v období, kdy od vstupu zaměstnance do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla.

Jestliže pracovní neschopnost vznikla v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání, je rozhodným obdobím období od vstupu do zaměstnání do konce tohoto kalendářního měsíce.

Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle výše uvedených pravidel započitatelný příjem nebo není-li v rozhodném období žádný kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ, prodlužuje se rozhodné období vždy o tři kalendářní měsíce tak, aby v takto prodlouženém rozhodném období byl započitatelný příjem a alespoň jeden kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ. Toto rozhodné období však může začít nejdříve dnem vstupu zaměstnance do zaměstnání.

Jestliže v rozhodném období nemá zaměstnanec započitatelný příjem nebo není-li v rozhodném období žádný kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ, nemocenské se stanoví ze započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendář
ní den v kalendářním měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla. Takto zjištěný pravděpodobný započitatelný příjem za kalendářní den se považuje za denní vyměřovací základ.

2. 2. Odlišnosti při výpočtu vyměřovacího základu u OSVČ

U osob samostatně výdělečně činných se denní vyměřovací základ zjišťuje obdobným způsobem jako u zaměstnanců. Rozhodným obdobím je zásadně kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikla pracovní neschopnost (případně karanténa nebo jiný důvod pro placení dávek z pojištění).

Denním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je úhrn měsíčních vyměřovacích základů pro stanovení záloh na pojistné na důchodové pojištění, vydělený počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do počtu kalendářních dnů se nezahrnují dny, které připadají na kalendářní měsíce, za které OSVČ neplatí zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Jestliže v rozhodném období není ani jeden kalendářní měsíc, na který OSVČ platí zálohy na pojistné na důchodové pojištění, je rozhodným obdobím doba od 1. ledna kalendářního roku, v němž vznikla pracovní neschopnost, do konce kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž vznikla pracovní neschopnost. Není-li v takto stanoveném rozhodném období ani jeden kalendářní měsíc, na který OSVČ platí zálohy na pojistné na důchodové pojištění, je rozhodným obdobím kalendářní měsíc, v němž vznikla pracovní neschopnost.

2. 3. Redukce a procentní sazby

Zjištěný denní vyměřovací základ (čili zjištěný hrubý příjem připadající na jeden kalendářní den) se však pro stanovení nemocenského nepoužívá celý. Částka denního vyměřovacího základu se upravuje (redukuje) následujícím způsobem:

• za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti se z částky (denního vyměřovacího základu) do 480 korun počítá 90 procent (tedy nejvýše 432 korun), z částky mezi 481 až 690 korunami se počítá 60 procent (tedy nejvýše 126 korun) a k částce nad 690 korun se nepřihlíží,

• od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti se částka do 480 korun počítá v plné výši, z částky od 481 do 690 korunami se počítá 60 procent (tedy nejvýše 126 korun) a k částce nad 690 korun se nepřihlíží.

Částka denního vyměřovacího základu po úpravě podle redukčních hranic se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Dva možné denní vyměřovací základy pro tutéž pracovní neschopnost tedy znamenají, že od 15. dne pracovní neschopnosti dochází k přepočtu nemocenského (a případně i podpory při ošetřování člena rodiny).

Nejvyšší denní vyměřovací základ tak představuje v prvních čtrnácti kalendářních dnech pracovní neschopnosti 558 korun, od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti pak 606 korun.

2. 4. Výpočet dávky nemocenského

Po dobu prvních tří kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti činí nemocenské 25 procent denního vyměřovacího základu (po případné redukci - viz výše). Od čtvrtého dne pak činí 69 procent denního vyměřovacího základu.

Výše nemocenského za kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Maximální denní nemocenská dávka tedy činí:

• za prvé tři dny pracovní neschopnosti 140 korun,

• za čtvrtý až čtrnáctý den pracovní neschopnosti 386 korun,

• od patnáctého dne pracovní neschopnosti 419 korun.

Maximální nemocenské za (prvních) 31 dnů pracovní neschopnosti činí 11 789 korun.

2. 5. Podpůrčí doba

Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny, tedy nejen za dny pracovní, nýbrž i za sobotu, neděli a svátky. Pojištěnec má na něj nárok po takzvanou podpůrčí dobu. Podpůrčí doba činí zásadně nejvýše jeden rok, přičemž se do ní v některých případech započítávají také předchozí období pracovní neschopnosti.

Nemocenské může být poskytováno i po uplynutí podpůrčí doby, jestliže je možno na základě vyjádření okresní správy sociálního zabezpečení očekávat, že pojištěnec v krátké době nabude pracovní schopnosti. Takto je však možno poskytovat nemocenské nejdéle po dobu jednoho roku od uplynutí podpůrčí doby.

Pro výdělečně činné poživatele starobního důchodu a plného invalidního důchodu platí kratší podpůrčí doba. Nemocenské se jim poskytuje nejdéle po dobu 84 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce, a to i při více pracovních neschopnostech během roku. Zmíněná omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

3. Ostatní dávky hrazené z nemocenského pojištění

 

Jak už jsme uvedli, zaměstnanci mají z dávek nemocenského pojištění zaměstnanců vedle nemocenského hrazeno také:

• podporu při ošetřování člena rodiny,

• peněžitou pomoc v mateřství,

• vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Osoby samostatně výdělečně činné mají vedle nemocenské nárok pouze na peněžitou pomoc v mateřství.

Pro účely stanovení výše podpory při ošetřování člena rodiny se denní vyměřovací základ v prvních 14 dnech nároku na tuto dávku redukuje stejným způsobem jako u nemocenského. Částka denního vyměřovacího základu do 480 korun se tedy započte v prvních 14 kalendářních dnech z 90 procent, od 15. kalendářního dne ve stoprocentní výši; částka mezi 480 a 690 korunami se započte vždy ze 60 procent; k částce převyšující 690 korun se nepřihlíží.

U peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se denní vyměřovací základ do částky 480 korun neredukuje, a to ani pro prvních 14 dní nároku na dávku. Částka do 480 korun se tedy započte ze ve stoprocentní výši. Z částky od 480 korun do 690 korun se započte 60 procent a k částce nad 690 korun se nepřihlíží.

3. 1. Podpora při ošetřování člena rodiny

Podpora při ošetřování člena rodiny náleží zaměstnanci (ať muži či ženě), který nemůže pracovat, poněvadž musí ošetřovat nemocného člena rodiny. Jde tedy o nemocné dítě mladší než 10 let nebo i jiného nemocného člena rodiny, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytné ošetřování jinou osobou.

Podporu lze přiznat i při péči o zdravé dítě do 10 let věku z následujících důvodů:

• dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do které chodí, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, nebo

• dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči dětského výchovného zařízení nebo docházet do školy, nebo

• osoba, která jinak o dítě pečuj
e, onemocněla nebo jí byla nařízena karanténa (karanténní opatření), a tak nemůže o dítě pečovat.

Na podporu při ošetřování člena rodiny nemá nárok osoba samostatně výdělečně činná.

Podmínkou pro poskytování podpory při ošetřování člena rodiny je, že dítě nebo nemocný člen rodiny žije se zaměstnancem v domácnosti. Splnění podmínky společné domácnosti se nevyžaduje, jde-li o ošetřování (péči) dítěte mladšího 10 let rodičem.

Podpora při ošetřování člena rodiny se poskytuje zaměstnanci nejvýše po dobu prvních devíti kalendářních dnů, pokud v nich potřeba ošetřování nebo péče trvá. Zaměstnanci, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý, se podpora poskytuje déle, nejvýše však po dobu prvních 16 kalendářních dnů, pokud v nich potřeba ošetřování (péče) trvá. V témž případě ošetřování (péče) náleží podpora jen jednou a jen jednomu oprávněnému.

Výše podpory za kalendářní den činí 69 procent denního vyměřovacího základu. Protože se v prvních 14 dnech nároku na dávku redukuje denní vyměřovací základ stejně jako u nemocenského, u osamělých zaměstnanců, kterým náleží tato dávka až po dobu 16 kalendářních dnů, se denní vyměřovací základ přepočítává (navyšuje) pro stanovení její výše od 15. kalendářního dne. V prvních 14 dnech maximální dávka činí 386 korun a od 15. dne pak 419 korun. Maximální základní podpora (za devět dnů) tak činí 3474 korun a maximální zvýhodněná podpora (za 16 dnů) 6242 korun.

3. 2. Peněžitá pomoc v mateřství

Doba, po kterou se poskytuje peněžitá pomoc v mateřství, odpovídá 28 týdnům mateřské dovolené. Pokud žena porodila zároveň dvě nebo více dětí, prodlužuje se podpůrčí doba na 37 týdnů. Stejně se prodlužuje tato doba pro ženu, jež porodila jedno dítě, pokud je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená, osamělá a nežije-li s druhem.

Nemocenská dávka náleží také ženě, která do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči převzala dítě, jež jí bylo svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu nebo dítě, jehož matka zemřela. Dávka se poskytuje rovněž svobodnému, ovdovělému, rozvedenému nebo z jiných vážných důvodů osamělému zaměstnanci, který nežije s družkou, jestliže pečuje o dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo o dítě, jehož matka zemřela. Nárok na dávku má i muž, který pečuje o dítě, jestliže se jeho manželce neposkytuje peněžitá pomoc v mateřství a sama nemůže nebo nesmí podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění.

Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí 69 procent denního vyměřovacího základu stanoveného stejným způsobem jako u nemocenského od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Denní vyměřovací základ se zjišťuje ke dni nástupu na mateřskou dovolenou. U zaměstnankyně převedené na jinou práci z důvodu těhotenství nebo mateřství se zjišťuje ke dni jejího převedení na jinou práci, pokud je to pro ni výhodnější. Maximální peněžitá pomoc v mateřství za jeden kalendářní den činí 419 korun a maximální měsíční pomoc (za 31 kalendářních dnů) 12 989 korun.

Ženu, která je účastna nemocenského pojištění, ale nebyla jeho účastníkem aspoň 270 dnů v posledních dvou letech před porodem, a proto nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství, uzná lékař v souvislosti s těhotenstvím a porodem práce neschopnou, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu zásadně do uplynutí šestého týdne po porodu. Za tuto dobu bude takové ženě vypláceno nemocenské.

3. 3. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství náleží zaměstnankyni, která konala práci, jež je těhotným ženám zakázána nebo jež podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, a je dočasně převedena na jinou práci, při níž dosahuje bez svého zavinění nižšího příjmu než na pozici dosavadní. Totéž platí pro matku do konce devátého měsíce po porodu.

Touto sociální dávkou se vyrovnává rozdíl mezi mzdou, kterou měla zaměstnankyně před převedením na jinou práci, a mzdou, kterou má po tomto převedení. Nevyrovnává se ovšem pokles příjmu, k němuž došlo v důsledku toho, že žena začala pracovat na kratší pracovní úvazek.

Příspěvek se stanoví jako rozdíl denního vyměřovacího základu zaměstnankyně zjištěného ke dni jejího převedení na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím a průměru jejích započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. Denní vyměřovací základ se stanoví stejným způsobem, jako se stanoví pro nemocenské od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti.

Dávka se vyplácí nejdéle do nástupu ženy na mateřskou dovolenou a po ukončení mateřské dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu.

Na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství nemá nárok žena, podnikající jako osoba samostatně výdělečně činná.

4. Výše odvodů na nemocenské pojištění

 

Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období.

Vyměřovacím základem je:

• u zaměstnance úhrn příjmů zúčtovaných mu organizací nebo malou organizací v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění a příjmy zúčtované mu organizací nebo malou organizací v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění,

• u zaměstnance v pracovním vztahu uzavřeném podle cizího práva úhrn příjmů zúčtovaných mu organizací nebo malou organizací v souvislosti s tímto pracovním vztahem, který mu zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou příjmů, které tomuto pracovníku nahrazují výdaje jím za zaměstnavatele vynaložené v souvislosti s tímto pracovním vztahem nebo škodu vzniklou v souvislosti s tímto pracovním vztahem,

• u organizace a malé organizace částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jejich zaměstnanců,

• u osoby samostatně výdělečně činné částka, kterou si určí, ne však méně než 40 procent příjmu ze samostatné výdělečné činnosti v roce 2004, 45 procent příjmu ze samostatné výdělečné činnosti v roce 2005 a od roku 2006 polovina (tedy 50 procent) příjmu ze samostatné výdělečné činnosti, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.

Zaměstnavatelé platí měsíčně 3,3 procenta z vyměřovacího základu.

Zaměstnanci platí měsíčně 1,1 procenta z vyměřovacího základu.

Osoby samostatně výdělečně činné jsou nemocenského pojištění účastné dobrovolně, v tom případě platí měsíčně 4,4 procenta z vyměřovacího základu.

5. Souběh několika pojištění

 

Kdo vykonává několik činností zakládajících pojištění, je pojištěn z každé z nich. Může jí
t např. o souběh pojištění z hlavního a vedlejšího pracovního poměru, pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti či eventuálně samostatné výdělečné činnosti apod. Ze samostatné výdělečné činnosti je však osoba samostatně výdělečně činná nemocensky pojištěna jen jednou, i když vykonává několik samostatných výdělečných činností, popřípadě spolupracuje při výkonu těchto činností nebo současně vykonává samostatnou výdělečnou činnost a spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti.

6. Uplatňování nároku na dávky

 

Nárok na dávky nemocenského pojištění se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař. Žádost o dávku podávají zaměstnanci u svého zaměstnavatele. Osoby samostatně výdělečně činné u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

Žena, která do své trvalé péče nahrazující péči mateřskou převzala dítě, uplatňuje nárok na peněžitou pomoc v mateřství předložením své písemné žádosti.

Právní úprava nemocenského pojištění

• zákon č.54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, v platném znění,

• zákon č.88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, v platném znění

• vyhláška č.165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, v platném znění,

•  vyhláška č.143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, v platném znění,

•  zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení (upravuje nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných), v platném znění

•  vyhláška č.141/1958 Ú. l. o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení odsouzených, v platném znění

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče