Německý ráj, české naděje

17. ledna 2012, 07:07 - Jaroslav Čech
17. ledna 2012, 07:07

Stalo se už klišé z tvrzení, že hospodářský osud Česka je spjat s vývojem v Německu. Je to však čistá pravda. A sledování německé situace z pražské perspektivy není klišé, nýbrž nutnost.

Foto: Profimedia.cz

Občas se dočteme, že zatímco většina Evropanů má dobrý důvod hledět na dění černě, Němci jsou právem v sedmém nebi. Minulý týden publikované statistiky optimismu přitakaly. V roce 2011 vzrostl HDP Německa o tři procenta.

Na všech semaforech tam svítí zelená. Deficit? Snížil se na méně než 27 miliard eur, což je pouhé jedno procento HDP, hluboko pod unijním tříprocentním limitem. Nezaměstnanost? V prosinci hledalo práci 2,78 milionu Němců, tedy o 231 tisíc méně než před rokem. Za posledních 20 let nebyla situace na pracovním trhu nikdy tak dobrá. Na rozdíl od Ameriky s tím demografie nemá nic společného. Těch 540 tisíc nově vytvořených pracovních míst pro Němce v roce 2011 výrazně převyšuje tempo přílivu nováčků na trh práce. Loni tam poprvé překročil počet pracujících lidí 41 milionů.

Světla a stíny německé práce

Samozřejmě najdeme i stíny, které nelze zmínit jen letmo, natož zcela pominout. Až 100 tisíc nezaměstnaných ve věku nad 58 let, kteří marně hledají zaměstnání, z německých statistik podle zákona automaticky vypadává, a vylepšuje tak skóre. Jen 29 milionů (75 procent) zaměstnaných má řádné sociální pojištění, více než sedm milionů lidí má takzvanou malou práci (mini job), práci nejistou, levnou či na zkrácený úvazek (400 eur nebo méně za měsíc).

Čísla OECD hovoří i o jisté „brazilienizaci“ Německa – o prohlubování sociálních rozdílů. Existuje vážné podezření, že to, co vláda, zaměstnavatelé a zástupci odborů slaví jako úspěch, je výsledkem masivní expanze „odvětví nízkých mezd“.

Nicméně Německo loni zažilo již druhý úspěšný rok, v němž nová pracovní místa vznikala nejen ve službách (360 tisíc), ale tentokrát i v průmyslu (130 tisíc). A to už doopravdy připomíná světlo na konci tunelu.

Výdělečný státní dluh

Země, která vždy provozovala opravdový kult automobilu, nemusí svého plechového boha svrhávat. Na autosalonu v Detroitu byla zveřejněna impozantní čísla: 5,9 milionu vozidel vyjelo v roce 2011 z továren na území Německa a ve stejnou dobu vyprodukovali němečtí výrobci sedm milionů aut v zahraničí.

Vývoz strojů běží na plné obrátky. Loni si vedl nejlépe za posledních pět let (zvýšení o 1,5 procenta). V minulosti jinak vždy opatrní Němci začali více investovat „do cihel“, což v kombinaci s mírnou zimou vedlo k růstu stavebního sektoru o 6,5 procenta (očištěno o inflaci).

Němci nejenže nejsou postiženi krizí eura, ale z této krize dokonce profitují. Jestliže je na tom dobře – na rozdíl od Česka – německé stavebnictví a trh s nemovitostmi jenom kvete, je to také výsledek chování investorů z jižní Evropy. Ti přesunují kapitál do Německa, a tak se chrání před případným rozpadem eurozóny.

Německo se vůbec v tomto směru stalo – vedle Švýcarska – bezpečným úložištěm peněz. Důkaz o tom podal jev zcela neobvyklý: 9. ledna vydělal stát peníze tím, že si na finančních trzích vypůjčil. V zoufalé snaze nakoupit v době nejistoty bezpečné cenné papíry – německé šestiměsíční obligace – totiž investoři přistoupili na to, že Berlín jim nakonec vrátí méně, než mu půjčili.

Po krizi, před krizí

Optimismus Němců ze stavu ekonomiky, o níž ze všech stran slyší, jak je na tom skvěle, má závažné – tentokrát negativní – dopady na celou Evropskou unii. Němečtí politici nemají pocit, že je naléhavě nutné zachraňovat evropské země v nesnázích. Francouzi to nutně vidí jinak, protože v zemi galského kohouta se ani statisticky německý ráj našlehat nedá. Nicolas Sarkozy ani ve snu nemůže říci, co neváhala sdělit Angela Merkelová: „Německo je na tom lépe než před krizí.“ Přesto i kancléřka uznává, že se její země nemůže trvale vyhnout problémům v eurozóně. Že už zase stojíme před krizí.

V tomto ohledu se projevují dva rozdílné přístupy. Němečtí podnikatelé spíše míní, že průmysl – zvláště automobilový – má zakázek dostatek, a nedávají najevo velké obavy. Jejich ekonomové z Německé asociace komor obchodu a průmyslu dokonce spoléhají na to, že v roce 2012 bude vytvořeno 250 tisíc nových pracovních míst. A nikdo v Německu zatím neprorokuje růst nezaměstnanosti, která v Česku mezi listopadem a prosincem již výrazně poskočila.

Odlišné hlasy zaznívají z expertních úst různých ústavů pro ekonomický výzkum. Takřka všichni se shodují, že Německo narazilo na samou hranici možností a dál už může být jenom hůř. HDP ve čtvrtém čtvrtletí již poklesl ve srovnání s předchozími třemi měsíci o čtvrt procenta a žádný z expertů neprognózuje letošní celoroční růst nad jedno procento HDP. Výzkumný institut Deutsche Bank předpovídá v první polovině letošního roku mírnou recesi. A následné oživení pouze v případě, že se stane zázrak a situace v eurozóně se nezhorší.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče