Německo začíná dávat zelenou GMO

24. března 2003, 00:00 - Petr Havel, nezávislý publicista, petr44@centrum.cz
24. března 2003, 00:00

Řada tvrzení Greenpeace o škodlivosti geneticky upravovaných rostlin a plodin začíná brát "zasvé". K ukončení diskriminace biotechnologií a zejména geneticky modifikovaných organizmů (GMO) vyzývá v poslední době stále více vědeckých kapacit.

Geneticky manipulovaná kukuřice dostala velkou šanci v Česku

Řada tvrzení Greenpeace o škodlivosti geneticky upravovaných rostlin a plodin začíná brát „zasvé“.

K ukončení diskriminace biotechnologií a zejména geneticky modifikovaných organizmů (GMO) vyzývá v poslední době stále více vědeckých kapacit. Počátkem letošního roku se navíc k jejich hlasům přidali i zástupci podnikatelů, a to dokonce v tak ortodoxně „zelené“ zemi, jako je Německo (spolková ministryně zemědělství Renate Künastová je blízká ekologickým organizacím). Není divu: ekonomická, ale iekologická a dokonce zdravotní pozitiva při produkci a konzumaci výrobků s obsahem GMO jednoznačně převažují nad negativy. Respektive - nad teoretickými negativy, neboť reálné škodlivé účinky GMO ani na přírodu, ani na člověka dosud nikdo neprokázal.

Německo oficiálně mění postoj ke GMO

Zejména z těchto důvodů vydalo 17. února letošního roku dvanáct organizací představujících kompletní německý potravinový zásobovací řetězec společné prohlášení podporující biotechnologie. Podle tohoto prohlášení by vědecké důkazy a mezinárodní zkušenost „mohly potvrdit, že zemědělská biotechnologie je hodnotná a prospěšná metoda, která nepředstavuje vedlejší, nekontrolovatelná rizika.“ Prohlášení přitom podepsaly všechny producentské složky, od prvovýroby po obchod, konkrétně od Federální asociace německých šlechtitelů rostlin přes Federaci potravinářského zákona a potravinářské vědy, Národní asociaci pro německý potravinářský průmysl až k Národní asociaci německých velkoobchodníků, dále importní a exportní firmy a Federace německých družstev. Nenápadná zpráva zcela opominutá tuzemskými médii je ve skutečnosti významným průlomem, především z pohledu psychologického. Především obchodníci se k pozitivům GMO doposud nehlásili, protože evropský spotřebitel je zmanipulován ochránci přírody a lidského zdraví ke strachu z GMO a jakékoli spojení s výrobou či prodejem takových produktů může představovat pro potravinářský podnik či obchodníka riziko odmítnutí nabízených výrobků.

ČR: Dosud šlo používat pouze upravenou sóju

Ve světle postupujícího vědeckého poznání a celosvětovému růstu ploch a produkce GMO organizmů všeho druhu je téměř neuvěřitelné, že do letošního roku bylo v ČR uděleno pouze jedno povolení k uvedení GMO organizmů do oběhu, a to v případě sóji a pouze formou využití této suroviny na další zpracování. To vše v zásadě pod tlakem světového i evropského trhu s touto komoditou, neboť drtivá produkce sóji je geneticky modifikovaná, což je zvláště pikantní v souvislosti s konzumací potravin obsahující tuto surovinu, typickou zejména pro spotřebitele deklarující ochranu přírody, přirozené přírodní procesy atd.

Sója jako královna z Brazílie

Právě sója ale představuje komoditu číslo jedna co do podílu biotechnologiemi vyšlechtěné rostliny z celkové světové produkce. Podle oficiálních statistik se nemodifikovaná sója pěstuje především v Brazílii, kde tvoří asi 80 % produkce. Zahraniční média však již přinesla teze o tom, že skutečný poměr brazilské produkce sóji je zcela obrácený - 80 % tvoří právě GMO sója, respektive v 80 procentech brazilské produkce lze GMO surovinu detekovat. Každopádně jen v loňském roce se ve světě zkrmilo kolem 300 milionů tun modifikované sóji bez jakýchkoli negativních vlivů na hospodářská zvířata a lidi.

Na scéně je Bt-kukuřice

Druhou nejvýznamnější plodinou vyšlechtěnou a v praxi produkovanou pomocí biotechnologií je kukuřice, konkrétně takzvaná Bt-kukuřice, která je díky vloženému genu odolná proti škůdcům. Dobrou zprávou pro zemědělce a v zásadě pro celou českou veřejnost je to, že jedna z forem této komodity, konkrétně insekt-rezistentní kukuřice MON810, byla v těchto dnech po doporučení České komise pro nakládání s GMO schválena pro uvedení do oběhu také v ČR. Ze závěru komise přitom vyplývá, že geneticky modifikovaná kukuřice MON810 s vloženým transgenem Cry 1A(b) z Bacillus thuringiensis (to je původce zkratky Bt-kukuřice) „nepřináší - ať již přímo či nepřímo zvýšené - riziko ohrožení zdraví člověka, zvířat, narušení ekosystémů či biologické rozmanitosti. Nejsou rovněž známy žádné jiné okolnosti, které by bránily uvedení daného produktu do oběhu s tím, že doba nakládání by měla být omezena na pět let“. Ledy tedy tají také v podmínkách ČR.

Ekonomické a ekologické přínosy GMO kukuřice

Legalizace využití modifikované kukuřice v ČR má dosud nedoceňovaná ekonomická, ale i ekologická pozitiva. Podle předsedy České komise pro nakládání s GMO Miloše Ondřeje znamená pěstování takové kukuřice především snížení nákladů na chemické ošetřování této komodity. „Roční světové náklady na insekticidy na ošetření stojí zemědělství 8,1 miliardy dolarů, ztráty způsobené škůdci dosahují ročně 48 miliard dolarů,“ konstatoval Ondřej na posledním jednání komise. Kukuřice odolná proti housenkám zavíječe kukuřičného je navíc výrazně odolnější proti houbovým chorobám (odborně fusariózám), které jsou nebezpečné lidskému organizmu. Podle Karla Říhy z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně je prokázáno, že při napadení kukuřice zavíječem je v 80 % kukuřice napadena i houbovými chorobami. Tyto choroby produkují v kukuřici jedovaté mykotoxiny, které výrazně snižují přírůstky takovou kukuřicí krmených hospodářských zvířat a dokonce ničí plody v tělech matek těchto zvířat. Modifikovaná kukuřice tedy na rozdíl od tvrzení organizací typu Greenpeace znamená pozitiva pro životní prostředí (výrazně omezuje použití chemie na ošetření porostů) a také pozitiva pro zvířata i lidi. Mimochodem - expanze zavíječe na území ČR v posledních letech dramaticky roste - zatímco ještě před několika lety bojovali s tímto škůdcem zemědělci jen v oblasti jižní Moravy, v loňském roce jím již byly napadeny porosty v oblasti střední Moravy a území východočeského, středočeského a jihočeského kraje. A navíc: metoda vloženého genu je při ochraně kukuřice ekologičtější než likvidace zavíječe pomocí přirozeného nepřítele, parazitické vosičky Trichogramma. Ta totiž vedle housenek zavíječe ničí podle Jaroslava Drobníka ze sdružení Biotrin také vajíčka neškodných motýlů a můr, zatímco vliv modifikované kukuřice a jejího pylu na další organizmy nebyl (na rozdíl od tvrzení Greenpeace) prokázán.

Mýty šířené mezi laickou veřejností

Právě negativní vliv pylu modifikované kukuřice na housenky motýla rodu Monarcha byl v minulosti jedním z argumentů Greenpeace, od něhož rozvíjeli teorii strachu před využitím GMO organizmů v praktickém zemědělství. V přírodě ovšem z uvedeného důvodu neuhynul ve skutečnosti jediný motýl. Několik housenek monarchy uhynulo pouze v laboratořích, kde byly pylem z GMO kukuřice uměle předávkovány. V ČR povolená kukuřice MON810 má navíc o jeden řád pylu méně než obsahovala kukuřice, kterou straší Greenpeace. V souvislosti se scestnou argumentací této veřejností manipulující organizace by možná bylo z pohledu spotřebitele žádoucí uvést na pravou míru další, nedávno medializovanou nepravdu o riziku konzumace čokolády s obsahem modifikované bílkoviny ze sóji. Ona „riziková“ modifikovaná bílkovina je ve skutečnosti produkt vloženého genu bakterie rodu Agrobacterium, která je běžně přítomná v půdě v řádu milionů buněk na gram a buňky této bakterie běžně konzumujeme ve stravě, v jednom gramu zhruba 100 000. Je vhodné vědět, že Agrobakterium je přítomná zejména v květáku, brokolici či zelí, tedy ve zdravé zelenině. A také že ji dýcháme s prachem. Přesto lidstvo nevymřelo, ačkoli tuto bakterii v potravinách konzumuje odjakživa.

Přínosem geneticky upravované kukuřice, ale i dalších komodit, je menší náročnost na škodlivé chemické ošetřování polí.

FOTO: ARCHIV

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče