Německo se státním fondům brání

24. ledna 2008, 11:26 - Michal Kučera
24. ledna 2008, 11:26

Kancléřka Merkelová chce zabránit posílení vlivu cizích států na německé hospodářství

Představa polostátních fondů s bilionovým kapitálem vzbuzuje obavy politiků v mnoha zemích. Jedním ze států, které se hodlají proti ekonomické síle těchto institucí pojistit, je Německo. Vláda zamýšlí vydat zákon, který by zabránil možnosti převzetí německých firem zahraničními státními firmami nebo suverénními fondy. Tento předpis by měl být účinnou bariérou proti obrovskému kapitálu ropných států z oblasti Blízkého východu nebo rozvíjejících se ekonomických obrů, jako jsou Čína nebo Rusko. Křesťanskodemokratická kancléřka Angela Merkelová přikázala ministrům vypracovat dokument, který by pomohl ochránit národní ekonomiku především pro případ, že by investoři z ciziny chtěli získat kontrolu v německých firmách, aby tím posílili politický vliv. Za novým zákonem podle německé vlády nestojí snaha omezovat ekonomiku, ale pouze zajišťovat suverenitu a bezpečnost Německa.

Chráněná odvětví.

Návrh se týká pouze investic ze zemí mimo Evropskou unii. Nynější pokus zavést ve Spolkové republice tento zákon je již druhý v řadě. První předloha obsahovala omezení vůči všem zahraničním nabídkám, tedy i těm zevnitř unie. S tím ovšem nesouhlasila Evropská komise, podle níž by zákon odporoval evropským smlouvám zajišťujícím volný pohyb kapitálu a zboží. Podruhé tak německá vláda chce regulovat pouze akvizice ze strany firem mimo sedmadvacítku. Mezi ně ale zřejmě budou zahrnuty také společnosti, které sice mají sídlo v unii, ale jsou ovládány zahraničním kapitálem. Kancléřka při prosazování návrhu argumentuje příkladem Spojených států. Ty mají speciální komisi pro zahraniční investice, která má právo z důvodu národní bezpečnosti prověřovat všechna převzetí amerických firem zahraničními společnostmi.
Spolková republika podobný právní předpis měla několik let. Dosud se ovšem vztahoval pouze na přísně chráněná odvětví velkého bezpečnostního významu, jako jsou zbrojní průmysl nebo vývoj šifrovacích systémů pro armádu a státní správu. Zahraniční společnosti potřebovaly souhlas německé vlády, kdykoli chtěly ve firmě podnikající v tomto odvětví získat podíl větší než 25 procent.
Berlín chce ale zákon výrazně rozšířit. Propříště by mezi „chráněná“ odvětví mělo spadat cokoli, co lze zahrnout pod „veřejný pořádek a bezpečnost“. Tam podle vyjádření německých politiků patří zejména energetika, informační technologie, telekomunikace, letecká doprava, média a banky.

Přílišná regulace?

Toto vymezení ovšem leží v žaludku kritikům vlády, především opozičním politikům a liberálním ekonomům. Ti kabinetu vytýkají vágnost ustanovení a jeho snadnou zneužitelnost. „Pokud politici budou moci tento zákon využívat, budou to dělat pro zvýšení popularity,“ uvedl pro list The Wall Street Journal Thorsten Polleit, ekonom z frankfurtské pobočky banky Barclays Capital. Renomovaný německý týdeník Focus se zase ptá, proč mezi chráněná odvětví nezahrnout i automobilový průmysl, který má v Německu tradičně významné postavení a v němž pracuje každý sedmý Němec.
Negativně se o návrhu vyjádřila také Federace německého průmyslu, podle níž by nový zákon zvýšil právní nejistotu. Vadí jí také to, že zákon přesně nevymezuje konkrétní odvětví, kterých se může týkat. Ekonomové a bankéři zase z principu neradi vidí omezení přístupu jakéhokoli kapitálu na domácí trh. „Zahraniční zdroje příjmů jsou pro národní hospodářství do velké míry nezbytností,“ uvedl Michael Heise, hlavní ekonom pojišťovny Allianz. Podle něj je volný přísun peněz potřebný pro rozvoj jakéhokoli průmyslového odvětví.
Na to Merkelová odpovídá, že vláda plánuje tento zákon použít pouze ve výjimečných případech. Skeptici se ale obávají, že vzhledem k širokému vymezení zákona bude možné zablokovat jakoukoli investici ze strany cizí země nebo suverénního fondu.

Obavy z Ruska.

Německá vláda se zjevně obává rozmachu státních fondů s kapitálem ve výši bilionů dolarů. Podle představitelů kabinetu hrozí riziko, že by tyto společnosti mohly vrátit dříve zprivatizovaný státní majetek opět do rukou státu. Ale jiného. Německý tisk spekuluje především o strachu z Ruska a jeho obřích korporací, jako je energetický moloch Gazprom. V žádné z velkých průmyslových mocností totiž není hranice mezi politikou a hospodářstvím tak jemná a nezřetelná jako právě v Rusku, jež dokáže svých energetických zdrojů mistrně využívat v boji o politický vliv. To se ukázalo v minulých letech hned v několika případech, kdy byl zastaven přísun ruské ropy nebo plynu do jiných států kvůli politickým nebo obchodním rozepřím. Západní politiky však možná ještě více vystrašilo, když koncem roku 2006 ruská banka VTB veřejně uvedla, že nabyla pětiprocentní podíl ve společnosti EADS, která vyrábí letouny Airbus. Přítomnost ruského investora ve strategicky mimořádně významné firmě, která je navíc vnímána jako evropské rodinné stříbro, tehdy německé politiky značně znejistila. Ti si proto stále častěji připouštějí možnost, že obří devizové rezervy a státem kontrolované fondy mohou být pouze jednou z možností, jak v globalizovaném světě posílit politické postavení.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče