Německo má asi plán B

26. května 2010, 15:55 - Vladimír Pikora
26. května 2010, 15:55

Eurozóna

Pokus o záchranu eurozóny se dostal během května do dalšího dějství. Pokud se někdo domníval, že se vytvoří fond ve výši přesahující 700 miliard eur a eurozóna bude zachráněna, mýlil se. Boj o přežití pokračuje a evidentně ještě nějaký čas bude. Zdá se, že Německo chystá pro měnovou unii plán B. To byl nejspíš důvod, proč své partnery v EU překvapilo a nečekaně oznámilo zákaz takzvaných nekrytých krátkých prodejů některých cenných papírů.

Zavřená ústa O co jde? Krátký prodej znamená zjednodušeně řečeno sázku na pád ceny aktiva. Jinými slovy, Německo zakázalo trhům spekulovat na pokles. Skoro to vypadá, že když trhy nechtějí růst samy, dáme jim to příkazem. Tak triviální to ale není. Problém je hlubší. V Německu pravděpodobně existují obavy z možnosti zhroucení trhu se státními dluhopisy některých zemí eurozóny, protože kromě centrální banky nebudou žádní kupci. To je vážná hrozba.
Zákaz spekulací musí trh vykolejit. Německo jeho prostřednictvím zavřelo spekulantům pusu. Proč to ale učinilo nyní? Asi se něco chystá. Nevíme co, ale zřejmě půjde o krok, který se trhu nebude líbit. Nemohou se regulátoři bát zhoršení ratingu Německa? Země se nyní zavázala půjčit obří balík jihu Evropy. Možná ale někoho napadlo, že slibovaná částka 750 miliard eur je jen fikcí, protože pokud by o pomoc zažádala jedna země, je jasné, že se už rozjelo domino. A Španělsko či Itálie v takovém případě do společného fondu asi těžko přispějí. To tedy znamená, že zhruba třetina eurozóny do fondu nedá nic a zbytek se bude zdráhat. Jak si za této situace bude Německo půjčovat? Kohoutky na finančních trzích se uzavřou pro všechny evropské vlády. A když se tak stane, musejí reagovat ratingové agentury. Dost možná snížením německého hodnocení. Obavy o německý rating tedy nejsou úplně neracionální.

Rozhoduje Berlín Rozhodnutí Německa je ale krátkozraké. Vše se dá obejít. Pokud je něco zakázané v Německu, bude se to dělat jinde. Pokud tedy chtějí politici zkrotit trhy, musejí držet basu a zakázat prodeje nejen po celé eurozóně, ale po celém světě. Nejsme k tomu ale již na nejlepší cestě?
Německá kancléřka Angela Merkelová nedávno vyzvala EU, aby zrychlila práci na systému celoevropského dohledu nad finančními trhy a uvalila na ně novou daň. Číše trpělivosti politiků s trhy tímto přetekla. Politici již nesnesou, aby je finanční trhy omezovaly v zadlužování. Vše jde ale dál. Merkelová také uvedla, že eurozóna potřebuje mít možnost řízené platební neschopnosti členských zemí. Znamená to, že se vytváří půda, aby v případě potřeby nemuselo být Řecku pomoženo? Znamená to, že plán A ve smyslu využití záchranného fondu půjde k ledu? Veřejnost zatím plánu A věří. A v tom je jeho síla. Dokud se mu bude věřit, bude perfektně fungovat.
Pro Německo je nyní evidentně plán A levnější než plán B, který zatím nepředstavilo. Rozdíl ve výnosech řeckých a německých dluhopisů poklesl a je šance, že si Řecko po první části pomoci z eurozóny již pomůže samo a německé banky tolik neutrpí špatnými úvěry Řecku.
Tlaku Německa na reformy vnitřních pravidel eurozóny se ale nevyhneme. Bez nich měnová unie dlouhodobě fungovat nebude. To znamená, že zde opravdu vznikne jeden velký stát s jedním mocným rozpočtem. Mnozí se tomu nyní brání. Je to ale vlastně zbytečné. Záchrana Řecka ukazuje, že ekonomická síla válcuje všechny smlouvy a pravidla. V době krize se o Evropě rozhoduje v Berlíně.

Ošklivé vyhlídky Finanční trhy překvapivě na zprávy z Německa dlouho nereagovaly. Euro oslabilo na čtyřleté minimum k dolaru, ale brzy se otřepalo. Část spekulantů se totiž začala bát, že bude intervenovat Evropská centrální banka (ECB). To není úplně nereálné. ECB při vzniku záchranného fondu ukázala, jak je s politiky semknutá, když je ochotna vykupovat téměř bezcenné dluhopisy i za cenu rizika inflačních tlaků. Je to vlastně logické. ECB má stejný zájem jako politici. Pokud ti eurozónu nezachrání, teplá místa v jejím sídle ve Frankfurtu zmizí. ECB tedy ve vlastním zájmu půjde politikům na ruku. Intervence přitom budou politickým rozhodnutím. Evropští lídři totiž chápou sílu měny ne jako tržní veličinu, ale jako otázku národní cti, takže raději potopí export, jen aby euro zůstalo silné. Jenomže to nebude fungovat. Všichni budou spekulovat proti společné měně. Trhy časem prokouknou, že plán A je fikce, a plán B se jim evidentně líbit nebude, protože jinak by jim nebylo nutné zavřít násilně ústa. Eurozónu tedy nejspíš čeká něco ošklivého, co ještě hodně oslabí její kurz k dolaru.

Graf:

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče