Německá média: Vítězem summitu v Minsku je Putin, ne Merkelová

12. února 2015, 21:33 - čtk
12. února 2015, 21:33

Výsledek minského summitu o situaci na Ukrajině znamená pro německou kancléřku Angelu Merkelovou dosud největší porážku, napsal ve svém komentáři zpravodajský web časopisu Der Spiegel. Úsilí o zachování míru v Evropě a o vítězství rozumu bylo prý zbytečné. Za vítěze se naopak může považovat Vladimir Putin.

Podle listu Die Welt pomohla Merkelová Rusku krizi na Ukrajině „zamrazit“. Podle Frankfurter Allgemeine Zeitung se jí a francouzskému prezidentovi Hollandeovi ale podařilo dosáhnout všeho, co bylo možné. Skepse je však na místě.

Přestože kancléřka po jednáních v Minsku hovořila o „záblesku naděje“, vystihuje současnou situaci na Ukrajině jen jediné slovo: beznaděj, píše Der Spiegel. Ukrajinská politika Merkelové dneškem ztroskotala. Málokdy přecenila své síly tak jako během této krize. Merkelová nedokázala totiž donutit Američany ani Rusy, aby se vzdali své „kořisti“, a výsledkem je rozdělená země. Zodpovědnost ale prý nesou i sami Ukrajinci.

Nebezpečným poučením z ukrajinské krize je, že ani v Evropě nejsou hranice věčné, píše dál Der Spiegel v komentáři. Ukrajina se už nebude moci dál rozhodovat, zda bude směřovat na východ nebo na západ; rozhodnutí právě dnes padlo. Západ Ukrajiny se stane „americkým protektorátem“, její východní část ruským. Jít zlatou střední cestou, tedy vzdát se vyhlídky členství v Evropské unii a NATO, před časem odmítli sami Ukrajinci.

Za jednoznačného vítěze minských jednání lze podle Spiegelu považovat ruského prezidenta Vladimira Putina. Strach o mír v Evropě ale zdaleka nekončí. Pokud Rusko či separatisté na východě Ukrajiny dohody poruší, zbývají Západu již jen dvě možnosti: podvolit se Putinovi nebo přitvrdit, uvádí Der Spiegel.

Frankfurter Allgemeine Zeitung: I když se dosáhlo dohody na úkor Kyjeva, zaslouží vše, co povede k uklidnění situace, uznání

Podle komentáře uveřejněném na webu listu Die Welt spočívá kancléřčina slabina v tom, že má tendenci „uložit konflikty k ledu“ a přeceňuje „léčivou schopnost času“. V Minsku Merkelová fungovala jako policejní psycholožka při pokusu o záchranu rukojmí. Rusko, které se zbraní v ruce pomyslná rukojmí drželo, nechtěla zahnat do kouta. Tím ale Moskvě umožnila získat alespoň část Ukrajiny zpět do své sféry vlivu a ostatní povzbudila, aby podobným způsobem vyvolávali konflikty a v pro sebe výhodném okamžiku je „zmrazili“.

Také noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) hovoří o „zmrazeném konfliktu“. Za opatrný optimismus, který minský summit přinesl, ale nasazení Angely Merkelové stálo. I když se dosáhlo dohody na úkor Kyjeva, zaslouží vše, co povede k uklidnění situace, uznání. Není to sice konečná mírová dohoda, co Merkelová a Hollande z Minska přináší, ale je to dobrý začátek, uzavírá komentář FAZ.

Francouzská média hodnotí minskou dohodu jako nejistou a vratkou

„Dohoda o Ukrajině, urvaná v bolestech ve čtvrtek 12. února v Minsku, je nevyhnutelně nedokonalá a křehká. Ale bez její existence byl další vývoj znám již v předstihu. Pokračování téměř rok trvající skryté války, vedené Ruskem na Ukrajině, s jejími důsledky v podobě každodenních tragédií: stále početnějších civilních obětí, zbořených měst a neustávajícího toku uprchlíků,“ napsal na svém serveru deník Le Monde.

„V tomto kontextu otázkou tolik nebylo, zda bylo možné dosáhnout 'spravedlivého' míru, ale načrtnout způsob, jak omezit krveprolití. Ruský prezident Vladimir Putin udělal jen minimum: zavázal se, že bude usilovat o vytvoření příměří na východní Ukrajině od neděle 15 února,“ poznamenává list.

Deník Libération uvádí, že dohoda „otevírá cestu k míru, ale neodstraňuje všechny překážky“. „Zabránilo se nejhoršímu, tedy naprostému neúspěchu, který by znamenal okamžitou eskalaci války na Ukrajině,“ uvádí se v textu. Jde ale podle něj o vratkou dohodu. Libération připomíná precedens v podobě dohody o příměří mezi Ruskem a Gruzií po válce z roku 2008, která nebyla splněna celá, protože Tbilisi stále nemá kontrolu nad čtvrtinou gruzínského území.

Dohoda je jen oddechový čas

Podle týdeníku Le Point je dohoda jen získáním oddechového času. „Příměří pro separatistický východ Ukrajiny nabízí pouze odklad pro válčící strany, aniž by skutečně vyřešil vražedný konflikt, využívaný Ruskem k vytváření nátlaku na prozápadní vládu v Kyjevu,“ uvádí týdeník na své internetové stránce. „Rovnováha je velmi křehká a vývoj závisí na tom, co se stane jako první: ohromná ekonomická a politická krize na Ukrajině, nebo oslabení Ruska kvůli sankcím,“ cituje Le Point nezávislého ruského politologa Nikolaje Petrova.

Týdeník Le Nouvel Observateur si všímá nepříliš výrazné poznámky na okraj smlouvy, která na rozdíl od zmiňované decentralizace země fakticky přiznává separatistům na východě Ukrajiny obrovskou autonomii: oblasti pod jejich kontrolou si budou mimo jiné moci vybrat ruštinu za úřední jazyk, budovat vlastní ozbrojené složky a mít přímý dohled nad justicí.

V blogové rubrice časopisu L'Express se objevuje přirovnání francouzského prezidenta Françoise Hollandea, který se zúčastnil jednání v Minsku, k bývalému francouzskému premiérovi Édouardu Daladierovi. Ten v roce 1938 podepsal Mnichovskou dohodu, umožňující odtržení Sudet od tehdejšího Československa. Hollande s německou kancléřkou Angelou Merkelovou podle komentáře získali čas, alespoň na papíře, že „už nepoteče krev. Ale na jak dlouho?“


Čtěte také:

Porošenko: Příměří mohlo začít platit okamžitě, Putin to ale odmítl

Začal summit EU, přitvrzení protiruských sankcí není tématem

Minská dohoda výrazně pomohla ruským akciím. Rublu jen dočasně

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Obtěžují vás nevyžádané telefonáty? Návod, jak se jim vyhnout
O 20 % víc než loni: ceny bytů opět rostou
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Auta
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým štítem. Taková věc tu ale byla už dávno
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Kouzlo bohaté sklizně: Zkusili jsme, jak se řídí moderní kombajn
Jeden Velorex 16/250 se dostal až do Chicaga. Teď je po renovaci a stojí přes 300 tisíc
Technologie
Tento týden podcast Cnews FM nebude
Co přinese Intel Coffee Lake do lowendu? Máme parametry Pentií, takt až 3,9 GHz
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Intel už má 15W čtyřjádra pro notebooky v ceníku i s parametry, vydání je blízko
Na počítače míří nový Skype. Nebude to taková divočina jako mobilní verze
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít