Němci nechtějí Němce, ale naše řemeslníky

24. dubna 2006, 00:00 - Milan Dědek
24. dubna 2006, 00:00

PSALI JSME PŘED 15 LETY Nové územní uspořádání spolkových zemí ve Spolkové republice Německo mělo rozbít staré organizační struktury a ukázat, že jde o jediný národ. Přesto ale v bývalé NDR říkají Němcům ze západu opovržlivě „Wessis“ a ti z druhé strany zase východním posměšně „Honekrs“.

PSALI JSME PŘED 15 LETY

Nové územní uspořádání spolkových zemí ve Spolkové republice Německo mělo rozbít staré organizační struktury a ukázat, že jde o jediný národ. Přesto ale v bývalé NDR říkají Němcům ze západu opovržlivě „Wessis“ a ti z druhé strany zase východním posměšně „Honekrs“. Po pracovní invazi Turků a dalších národů se v minulém roce do Německa vydali Češi (a sem tam i Slováci) a nyní nastala invaze Poláků.

V jednotlivých spolkových zemích se situace výrazně neliší, pokud jde o vzestup nezaměstnanosti. Jen v bývalé NDR je podstatně vyšší. Spolkové země chrání své pracovní příležitosti, a tak přes proklamovanou podporu změnám ve východoevropských zemích, nemají zájem o příliv zahraniční pracovní síly.

TISÍCE NAŠICH VENKU?

Československá vláda v tomto smyslu učinila řadu pokusů, ale v zásadě zůstaly neúspěšné. Formálně bylo sice dohodnuto, že do SRN může přijít pracovat kolem 40 000 našich občanů, fakticky je to téměř nemožné. Německý zaměstnavatel totiž musí nejprve napsat, že takového občana přijme, k tomu zdůvodnit, že na toto místo nelze vzít Němce, neboť v dané kvalifikaci neexistuje. Rozhodnutí dávají ústřední orgány a je omezeno na tři měsíce, aby našinec nezískal nárok na důchod, nemocenskou a některé další výhody, které patří občanům SRN.

Poněkud jiná situace je v Bavorsku, které jako jediná spolková země uzavřelo dohodu o malém pohraničním styku a pracovních příležitostech. Podle úmluvy může náš občan trvale žijící do 15 kilometrů od hranic s Bavorskem být přijat na práci. Ale nejvýše dva dny v týdnu a nesmí zde přespávat (s určenou výjimkou). NECHCEME HONEKRS Mezi podnikateli v Bavorsku je současný kancléř Helmuth Kohl nejméně oblíbeným kancléřem v poválečné historii. Pro někdejší východní Němce je však stejně populární jako kdysi Willy Brandt. Podnikatelé mu nemohou zapomenout zavedení 7,5procentní daně ze všech příjmů, která je odváděna ve prospěch nových spolkových zemí. Jde o příjmy všech občanů. Stejně negativně hodnotí jeho iniciativu v mezinárodním měřítku. Třeba pro vedení války s Irákem Německo poskytlo 5,5 miliardy dolarů. Bavoři vzpomínají na F. J. Strausse, který dával přednost domácí ekonomice.

Bavoři prosazují, aby na úkor Bavorska nebyla podporována bývalá NDR, ale nechtějí ani přednosti pro pracovníky z těchto spolkových zemí. Zájem mají o dělníky z Československa, přestože zde většinou pracují načerno, proti spolkovým zákonům. Důvod je čistě hmotný. Zatímco průměrně kvalifikovaný dělník z „NDR“ stojí podnikatele za hodinu kolem 20 až 30 DEM, pracovník z ČSFR přijde i s podnikovou režií na 10 až 15 DEM. Podnikaví Bavoři také odsuzují, že občané nových spolkových zemí, kteří při sloučení obou států dostali poměrně slušné prostředky v západoněmeckých markách, je použili k nákupu spotřebního zboží a k cestování namísto rozumných investic. V tom se prý „Honekrs“ odlišují i od Čechů.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče