Nelpět na naplňování vize

10. dubna 2009, 17:13 - Mgr. Pavel Pokorný
10. dubna 2009, 17:13

Americký prezident chce svět bez nukleárních zbraní. Zní to dobře. Ale je to reálné?

USA nejsou dobrým vůdcem. Jsou pouze jednou z mnoha zemí světa a v budoucnu už nebudou jednat jednostranně. Spojené státy americké ti už, Evropo, nepomohou, budeš-li to potřebovat. Nemáme na to peníze – biliony dolarů, které jsme prošustrovali na zbrojení a války, teď půjdou na „sociální programy“, abychom se o své Američany postarali stejně jako vy, Evropané. A především! Nikde nezasáhneme bez povolení a dohody s evropskými vládami a s přímou účastí jejich armád. Odzbrojíme! Pro mír, který chcete. Jste v tom sami! USA mají svých starostí dost. Že tohle Barack Obama během návštěvy Evropy neřekl? Přímo nikoli. Přesto nedávné Obamovo turné vyslalo signál, z něhož lze usuzovat, že s jeho vládou se zavedené globální pořádky možná začnou měnit. S Obamou přichází dialog, který Evropa žádá – společné rozhodování, společná odpovědnost (to se už všem nelíbí). Dosud jasně unilaterální pozice USA ve světě již v blízké budoucnosti nemusí platit.
Americký prezident se při první zámořské cestě snažil dohodnout na několika – pro něho – zásadních věcech. Jak pochodil? Pomozte nám v Afghánistánu, žádal zdvořile evropské spojence. Uspěl jen minimálně. Přijměte nějaké vězně z Guantánama, když už jsem tu zpropadenou věznici dal uzavřít. A opět se setkal jen s vlažnou reakcí Evropanů. Na americkou podporu vstupu Turecka do EU se někteří lídři tvářili vyloženě odmítavě. Jak vidno, dohody se rodí obtížně. Čím tedy Obama evropské davy i některé politiky oslnil alespoň trochu – kromě příjemného vystupování?

IDEÁLNÍ SVĚT Vizí světa bez jaderných zbraní. Idealisticky krásnou, obtížně proveditelnou. Obama rád slibuje nesplnitelné. „Studená válka zmizela, ale tisíce jaderných zbraní nikoli. Podivnou ironií dějin se hrozba atomové války snížila, ale riziko jaderného útoku se zvýšilo,“ přiblížil současnou situaci v pražském projevu. Nastínil i první kroky, jak dosáhnout snížení jaderné hrozby. „Začneme pracovat na snížení arzenálů, počtu jaderných hlavic v silech, budeme usilovat ještě letos o novou dohodu s Ruskem. Já a prezident Medveděv jsme začali tento proces a dohodli jsme se, že uzavřeme dohodu (o snížení jaderných zbraní) do konce roku,“ prohlásil Obama. Dobrý začátek, uvědomíme-li si, že Rusko a USA mají ve svých skladech 97 procent světových jaderných zbraní. Plánovaná smlouva by měla nahradit současnou dohodu START 1, jejíž platnost skončí letos 5. prosince. Jak podotýká Stephen Sestanovich, bývalý zvláštní poradce amerického ministra zahraničí, jde o krok správným směrem, i když vyjednávání nebudou jednoduchá: „Rusko a USA mohou zjistit, že na budoucnost jaderných zbraní mají rozdílný názor. Mnoho ruských expertů i politiků žádá, aby země – v zájmu větší bezpečnosti – počet jaderných hlavic naopak zvýšila,“ říká Sestanovich.
„Nový START“ má snížit počet jaderných hlavic „pod úroveň“ dojednanou v takzvané moskevské smlouvě (SORT). Podepsali ji prezidenti George Bush a Vladimir Putin v květnu 2002 (dle ní měly Rusko a USA snížit svůj jaderný arzenál na 1700 až 2200 hlavic z šesti až sedmi tisíc do roku 2012).
Dalším zásadním krokem Obamovy protijaderné strategie je ratifikace Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT). Ta zakazuje všechny druhy zkoušek jaderných zbraní a zároveň má ztížit jejich další vývoj (smlouva však jaderným mocnostem dovoluje jejich vlastnictví a vývoj). V případě ratifikace CTBT musejí opět USA začít u sebe. Smlouvu sice jejich zástupci v září 1996 na Valném shromáždění OSN podepsali, v říjnu 1999 ji však americký Senát odmítl schválit. To se teď má změnit.
Jak ještě hodlá Obama bojovat s jadernou hrozbou? „Budeme se společně s Ruskem snažit zrušit černý trh s tímto materiálem,“ řekl v Praze. S tím, že cílem je „dosáhnout toho během čtyř let na celém světě“. Součástí americké strategie bude i prosazování civilní spolupráce v jaderné oblasi – zřízení mezinárodního skladu jaderného paliva, který by přispěl k mírovému využití jádra bez nebezpečí šíření atomových zbraní.
Z popsaného je patrné, že cesta k cíli bude dlouhá, ne-li nekonečná. Pro optimisty to je však dobrý začátek. Co vlastně Obamovo prohlášení o světě bez jaderných zbraní v praxi znamená? Z hlediska USA asi následující. Omezí arzenál, jehož strategický význam klesá, zastaví (snad) výrobu štěpného materiálu, protože pro další desetiletí jej mají nadbytek ze starých rozebraných náloží, a jaderné zkoušky nahradí simulace na superpočítačích. Vývoj jaderných zbraní se přitom nezastaví.

PROBER SE, OBAMO Obamova vzletná slova zazněla paradoxně téměř ve stejnou chvíli, kdy Severní Korea odpálila skutečnou raketu (byť neúspěšně) a kdy je komunistický režim Kim Čong-ila, stejně jako íránský jaderný program považován za opravdovou hrozbu. Vlády těchto zemí se Obamy ani OSN nebojí a pokračují ve snaze vyrábět vlastní jaderný arzenál – i když Írán to vehementně odmítá – a zařadit se v tomto smyslu vedle USA.
Diktátorským režimům, jako je Severní Korea, musí připadat, že se USA zbláznily. Už nechtějí být světovým četníkem? Pro nás je to dobrá zpráva. Otestujme si, co se bude dít, říkal si zřejmě Kim, když dával příkaz k odpálení rakety. A zabodoval. Nestalo se totiž nic. Rada bezpečnosti OSN se neshodla na jednoznačném odsouzení, na žádné rezoluci. Proti jsou Rusko a Čína. Odpověď prezidenta Obamy z Prahy asi Kima též nepostrašila. „Pravidla musejí být závazná. Porušování musí být potrestáno. Slova musejí něco znamenat.“ Není však nějaká rezoluce proti KLDR jen shlukem slov, která nic neznamenají? Západ vede rozhovory se Severní Koreou patnáct let, ale ta s vývojem jaderných zbraní ne a ne přestat. S Íránem deset let a – opět nic. Bude se dál jednat, padnou další sankce. Kdo věří tomu, že se Washington a další s Teheránem (Pchjongjang asi nepřichází v úvahu) dohodnou? Neslaná nemastná reakce Obamy – a koneckonců celá jeho evropská cesta – vyprovokovala komentátora deníku The Wall Street Journal ke kritické výzvě: „Vnímej realitu. Nalej si ,čistého vína‘ v případě KLDR, OSN, NATO, kontroly zbrojení, Ruska, globálního finančního systému a všech dalších ,hlavních bodů‘ nereálného turné po Evropě,“ doporučuje Obamovi.
Ještě méně si bere servítky vlivný republikán, kongresman Newt Gingrich, který prezidentovu reakci na pokus KLDR považuje za „jasnou demonstraci slabosti americké zahraniční politiky“. V diskusi se čtenáři serveru POLITICO Gingrich označil Obamův plán jaderného odzbrojení za „nebezpečnou, nesmírně riskantní fantazii“. „Od dob Jimmyho Cartera jsme neměli administrativu, která by se natolik míjela s realitou,“ míní kongresman. Nová strategie americké vlády je prý součástí výměny „slov za myšlenky a přeludů za skutky“. „Dnes už nevedeme ,válku proti terorismu‘,“ říká Gingrich. „Máme ,výjimečné zámořské operace‘. Nyní se už nepáchají ,teroristické útoky“, ale ,umělé katastrofy“. Zdá se, že nikdo z našich nepřátel se nový jazyk učit nebude.“

NEŠÍŘENÍ FUNGUJE Vize Baracka Obamy není převratnou novinkou. Je jen dotažením americké politiky trvající přes 40 let do úplného konce. Svět bez jaderných hlavic si přál Ronald Reagan a na omezení arzenálu se koneckonců domlouval i George Bush. Ten však nemluvil o jaderném odzbrojení prý jen proto, že mu dělalo problém správně říct slovo „nuclear“. USA byly v roce 1968 jedním z prvních signatářů Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), základní dohody, která má zabraňovat jejich šíření do států, jež je nevlastní. A ti, co přistoupili ke smlouvě, se zavázali „vyjednat v dobré víře“ svět bez jaderných zbraní. Takže, Obamo, to není nic nového! Když 5. března 1970 NPT vstoupila v platnost, do jaderného klubu patřilo pět států – USA, Velká Británie, Francie, Čína a Sovětský svaz. V průběhu 40 let se připojily čtyři další: Indie, Pákistán, Izrael (neoficiálně) a Severní Korea. To je docela dobré skóre, uvědomíme-li si, že základní technologie na sestavení jaderné bomby je všeobecně známá a přístupná. Jedním ze základů úspěchu smlouvy NPT je, že země, jež toužily po jaderných raketách – Brazílie, Argentina, Jižní Afrika, Libye a další – pochopily, že bez nich budou více v bezpečí a více prosperovat. Díky těm, kdo jaderné zbraně vlastní. To je páka, která udržuje smlouvu NPT i svět při životě, bez jaderných válek.
Vize mívají reálný základ, ale na jejich naplnění nelpěme. Je zřejmé, že USA ani ostatní jaderné mocnosti se úplně svých jaderných arzenálů nikdy nezbaví. Narušilo by to stabilitu a možná by se začaly naplňovat vize jiné.

***

BOX
Co má Obama v plánu
– Vyjednat letos s Ruskem novou smlouvu o snížení stavu strategických zbraní – Prosadit ratifikaci Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT)
– Posílit smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT) – Zvýšit mezinárodní inspekce a zajistit sankce za porušování dohod – Vybudovat nový systém civilní atomové spolupráce

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče