Některým firmám podraží úvěry

02. ledna 2007, 00:00 - MARTINA MARTINOVIČOVÁ
02. ledna 2007, 00:00

JIŘÍ KUNERT, PREZIDENT ČESKÉ BANKOVNÍ ASOCIACE A GENERÁLNÍ ŘEDITEL ŽIVNOSTENSKÉ BANKY:Nová pravidla hodnocení rizikovosti firem Basel II nezačnou platit od letošního ledna. Kvůli pomalé práci sněmovny se jejich zavedení zpozdí o tři měsíce. Pak budou na žadatele o půjčku kladeny jasnější požadavky.

JIŘÍ KUNERT, PREZIDENT ČESKÉ BANKOVNÍ ASOCIACE A GENERÁLNÍ ŘEDITEL ŽIVNOSTENSKÉ BANKY: Nová pravidla hodnocení rizikovosti firem Basel II nezačnou platit od letošního ledna. Kvůli pomalé práci sněmovny se jejich zavedení zpozdí o tři měsíce. Pak budou na žadatele o půjčku kladeny jasnější požadavky. „Pokud automatizovaný hodnotící systém banky neoznačí firmu jako dobrou, podnik dostane úvěr za vyšší cenu,“ vysvětluje Jiří Kunert. Česká bankovní asociace byla dříve vidět při bitvách o zákony. Za loňský rok se ale myslím hodně zviditelnila bojováním za přijetí pravidel Basel II. Přinese jejich implementace změny v dostupnosti a ceně úvěrů pro firmy?

Nelze jednoznačně říci, že Basel II zpřístupní firmám úvěry. Pro řadu firem bude na základě Basel II přístup k úvěrům snazší a úvěry budou možná i levnější, pro jiné firmy to bude naopak. Tento systém by měl především sjednotit pravidla, podle nichž banky přistupují k riziku a k hodnocení rizikovosti firem.

Všichni počítali s tím, že nová pravidla začnou platit od letošního ledna, nicméně ve sněmovně se zákon nepodařilo včas projednat. Odkdy by tedy měl začít platit?

Projednávání se bohužel trochu zpozdilo, parlament nepracoval ze známých důvodů tak, jak by měl. Zákon tedy začne platit zhruba o tři měsíce později, zřejmě od 1. dubna. Ale nevidím to nijak dramaticky. Problém to není pro klienty, ale spíš pro banky, protože většinou mají zahraniční vlastníky, a těm již musí vykazovat hodnocení úvěrů podle nových pravidel Basel II, zatímco České národní bance ještě podle starých pravidel Basel I.

Co je podle vás hlavním přínosem nových pravidel? V každém případě přinesou vyšší transparentnost vůči klientům při rozhodování o ceně úvěrů, posílí kapitálovou vybavenost bank i firem. Na druhou stranu je to ale proces poměrně technologicky náročný, který zvýší investice bank do výpočetní techniky. ŠPATNÉ SKÓRE? DRAHÝ ÚVĚR!

Jak byste vysvětlil nová pravidla běžnému podnikateli? Tvrzení, že nová pravidla zlevní úvěry firmám s dobrým hospodařením a zdraží se špatným, je asi pravdivé, ale nic konkrétního nevysvětluje. Jde o jasně stanovené nové požadavky na kapitálovou vybavenost firmy, na její finanční ukazatele. Zpřehlední cenovou politiku bank, protože ke klientům budou muset přistupovat všechny banky podobně. Pokud se firma v počítačovém systému banky - ve scoringu - ukáže jako nedobrá, poskytne jí banka úvěr za vyšší marži, tedy s vyšším úrokem. Jde vlastně o automatizovaný proces hodnocení rizikovosti klienta. Lze tedy říci, že zčásti bude klientovi jedno, která banka mu úvěr poskytne, protože podle automatizovaného scoringu mu vlastně všechny banky nabídnou úvěr za zhruba stejnou cenu? Jen částečně. Každá banka bude mít samozřejmě svoji obchodní politiku, ale banky by se neměly výrazně lišit v přístupu k hodnocení rizik. Všechny banky by klientovi měly vysvětlit, jak došly k ceně úvěru pro jeho firmu, případně proč mu úvěr neposkytnou. Jak hledíte na inzeráty, kde specializované firmy nabízejí připravit podnik na nová pravidla Basel II? To se budou snažit „upravit“ její finanční ukazatele tak, aby scoringem prošla? Nebál bych se toho. Spíš chtějí firmám vysvětlit, co po nich banky budou požadovat, jaké finanční ukazatele a podle jaké metodiky mají zpracovat výkazy. Všechny banky již koncem minulého tisíciletí tvrdily, že se chtějí soustředit na malé a střední firmy. Tehdy to byla pouze deklarace, v posledních letech se však stala skutečností. Nehrozí ale firmám příliš vysoké zadlužení? Zadlužení domácností a ani malých a středních firem není tak vysoké, aby vyvolávalo velké obavy. Jde spíše o výši příjmů těchto segmentů jako zdroje splácení úvěrů. I tyto příjmy porostou. Navíc banky se zajišťují proti riziku, vytvářejí rezervy. Samozřejmě vědí, že vývoj ekonomiky je cyklický a dnešní vysoký růst nebude trvat věčně. Banky chtějí nyní malé a střední podniky úvěrovat více než například před několika lety, na druhou stranu je ale více informací o firmách, jsou již například poměrně dobře zpracovány cenové mapy nemovitostí, je tady nějaká historie podnikání. Nebojím se, že by hrozilo nějaké velké riziko přeúvěrování segmentu malých a středních firem. POD JEDNOU STŘECHOU UNICREDIT BANK DO KONCE ROKU

Pojďme se teď zastavit u Živnostenské banky. Letošní rok pro ni bude především rokem fúze s HVB Bank. Jak by měla probíhat? Vytvořili jsme integrační tým, který už několik měsíců pracuje na nové obchodní strategii pro novou UniCredit Bank, připravuje produktovou nabídku, finalizujeme práce na nové organizační struktuře a personálním obsazení v jednotlivých manažerských liniích. Dokončujeme také přípravu všech právních náležitostí, které je potřeba předložit centrální bance a dalším regulatorním orgánům, chystáme nový marketing a uvedení jména nové banky na trh. Počítáme s tím, že k legálnímu spojení dojde někdy ve druhé polovině roku, ale přesný termín musíme ještě definitivně potvrdit. Jaká bude nová podoba banky? Jaká bude její strategie na trhu, kde bude čtvrtou největší? Chceme, aby nová UniCredit Bank představovala to nejlepší, co Živnostenská banka a HVB Bank na českém trhu klientům nabízely. Získali jsme díky HVB Bank pro novou banku mandát na distribuci dotací z fondů Evropské unie a slibujeme si od toho, že se nám touto cestou podaří získat další klienty a máme ambici být na trhu korporátního financování do několika let lídrem. Chceme dál rozvíjet financování developerských projektů. Na druhou stranu jsme si vědomi toho, že v drobném bankovnictví je trh už rozdělen a rozhodně nechceme s velkou trojkou soutěžit ve všem. Chceme být dále jedním z lídrů v privátním bankovnictví a silní v segmentu movitější klientely, u svobodných povolání, z produktů v hypotékách, investičních fondech a kreditních kartách. Velký potenciál vidíme také ve financování malých firem a živnostníků. Co chystáte pro podnikatele?

Myslíme si, že segment malých a středních firem je jedním z mála, kde se dá ještě růst. Chystáme nějaké produktové novinky, ale to může být jen krátkodobá výhoda. Chceme malým a středním firmám nabídnout především kvalitní, skutečně osobní servis, individuální péči a vysokou kvalitu poradenství. Nový produkt rychle zavede i vaše konkurence, a tak ten náskok zase rychle ztratíte. Ale kvalitního firemního poradce vám hned tak nikdo nenahradí.

Počátkem roku jste se stal již potřetí prezidentem bankovní asociace. Co se od jejího vzniku změnilo?

Asociace prošla obdobným vývojem jako celý bankovní sektor. Nejdříve to bylo spíše volné zájmové sdružení bank. Ale protože každá banka začala mít svoje vlastní, poněkud odlišné starosti a zájmy, tak asociace projednávala jen záležitosti, které měly banky společné. A následně za ně třeba lobbovala u centrální banky nebo byla odborným oponentním místem v rámci legislativního procesu.

Především poslední rok se ale o ní na veřejnosti poměrně dost hovoří, a má myslím už i jasné cíle. Ano. Postupem času se Česká bankovní asociace začala utvářet tak, že měla a má jasné zaměření. Stala se sdružením, které zastupuje banky, má jasně daná společná témata a samozřejmě se vyhýbá těm, která by zasahovala do konkurenčního boje mezi bankami. Jejími členy je prakticky devadesát osm procent všech bank působících v České republice, funguje na dobrovolné bázi. Je podle vás bankovní asociace již uznávanou institucí? Myslíme si, že se dnes již jasně vyprofilovala, ve svém vývoji jde dopředu. Má svoji roli a státní instituce, včetně České národní banky, ji uznávají jako profesionální uskupení. Jak by měli asociaci vnímat klienti bank? S klienty bank asociace příliš nekomunikuje, protože zastupuje ty zájmy bank, které si nekonkurují. A samozřejmě každý přístup banky ke klientovi je určitá konkurence, protože mu banka prodává svoje produkty a snaží se to dělat co nejlépe, ale nicméně každá trochu jinak - aby ho získala pro sebe. V tomto směru asociace působí na klienty nepřímo. Například se snaží vyjednat v daňové oblasti takové podmínky, aby bankám pomohly poskytovat dobré služby. PŘÍLIŠ MNOHO KODEXŮ?

Tolik diskutovaná samoregulace bankovní asociace tedy pro vás není tím správným slovem? Nesnažíme se bankám nic vnucovat. Spíš chceme sjednotit některé věci tak, abychom tím bankovnímu sektoru pomohli. Například vytváříme pro banky kodex chování mezi sebou navzájem i směrem ke klientům. Ale nejsme donucovací organizací. Naším cílem je vytvořit i kodex pro celý finanční sektor, včetně pojišťoven, investičních společností či leasingových společností. Mělo by to být takové desatero, které by zahrnovalo základní body, jak být transparentní, jak přistupovat ke klientům. K tomu pak přiložíme dílčí kodexy pro jednotlivé části trhu. Všechny činnosti finančního sektoru nelze shrnout pod jedna pravidla, to by byla nadlidská práce, která by navíc neměla ani smysl. Vytvoříte i kodex, který se bude přímo týkat poskytování služeb pro malé a střední firmy? Například už jsme sestavili kodex týkající se hypotečních obchodů. Nicméně, abychom to zase nepřeháněli a neměli nakonec vlastní kodex pro malé firmy, pro střední firmy, pro ty velké či pro privátní klienty. Důležité je dát základní pravidla pro vztah mezi bankou a klientem, více podporovat informační povinnost bank vůči klientům. Myslím, že loňská diskuze mezi ministerstvem financí a bankami o výši bankovních poplatků nepřinesla žádné velké změny. Některé peněžní domy zrušily poplatek za příchozí platby, ale to je téměř vše. Přitom podle podkladů ministerstva například ve Španělsku musí bankám sazebníky schválit centrální banka. Ano, ve Španělsku banky předkládají sazebníky regulátorovi, ale i proto, aby nedocházelo k nekalé konkurenci, aby se nepodbízely nulovými poplatky. Ale rozhodně tam regulátor neurčuje, jak mají být poplatky vysoké. V Česku tedy nelze čekat regulaci v oblasti cen bankovních služeb? Ne. Nepůjdeme touto cestou. Ale ono jde spíš o míru produktové nabídky. Ve světě je běžné, že banky nabízejí výrazně více produktů, než tomu je zatím u nás. Klienti tak využívají více produktů, a to se samozřejmě odráží v cenách základních bankovních služeb. Vždyť také porevoluční vývoj bankovního sektoru běží teprve patnáctým rokem. Myslím si ale, že poplatky za ty opravdu základní služby se budou postupně snižovat nebo mizet. Ing. JIŘÍ KUNERT**

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor finance a úvěr. Kariéru zahájil jako dealer v Československé obchodní bance. V letech 1982 až 1986 pracoval v londýnské pobočce Živnostenské banky, od roku 1983 jako náměstek ředitele. Po dvouletém působení na federálním ministerstvu financí se v roce 1988 vrátil do Živnostenské banky, kde byl od roku 1993 do roku 2001 generálním ředitelem a předsedou představenstva. V roce 2001 přijal nabídku UniCredit na řízení slovenské UniBanky. Po vstupu UniCredit do Živnostenské banky v roce 2003 se stal znovu jejím generálním ředitelem a předsedou představenstva. V červenci 2006 byl jmenován předsedou představenstva a generálním ředitelem banky, která vznikne spojením Živnostenské banky a HVB Bank. V letech 1996-2002 byl prezidentem České bankovní asociace, od letošního ledna se jím stává znovu. Je také předsedou Mezinárodní obchodní komory v České republice.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče