Někteří výrobci potravin budou žádat o ochranu zeměpisného původu

16. června 2003, 00:00 - Vít Smrčka
16. června 2003, 00:00

Značka původu potravinářských výrobků bude mít na společném evropském trhu stále větší váhu.

Udržet se na trhu i po vstupu Česka do EU bude pro mnohé producenty těžké. Kdo však vyrábí něco jedinečného, nemusí se bát. Krajové speciality jsou v Unii vítány.

Evropská unie je u krajových specialit ochotna tolerovat tradiční, od běžné výroby odlišnou výrobní praxi, jen aby se tyto krajové speciality udržely na trhu. „Je stále více výrobců, kteří se zaměřují na výrobu specialit,“ upozorňuje například Edwar Hopkin, generální ředitel Mezinárodní mlékařské federace na praxi v EU. Podle odborníků si spotřebitelé v západní Evropě začínají mnohem více všímat vedle místa původu také způsobu výroby, uplatnění tradičních metod, dodržení zvláštních výrobních postupů. Právě jedinečnost v záplavě sériové tovární výroby může malým výrobcům pomoci udržet se na trhu. Platí to zejména o mlékárenství, pivovarnictví i některých dalších potravinářských oborech.

Uspět mohou všechny firmy

Šanci uspět na mezinárodních trzích mají podle generálního ředitele vládní agentury na podporu obchodu CzechTrade Martina Tlapy všechny české firmy. Podmínkou je vstoupit do EU s vlastní značkou nebo pod značkou prodejního řetězce. „Řada středních a malých podniků chce však dodávat pro maloobchodní řetězce pod svou značkou,“ uvedla podle agentury ČTK Hana Machková, která vyučuje na Vysoké škole ekonomické v Praze marketing. Dodavatel by totiž jinak nemohl ovlivnit prodej svých produktů. České značky musejí požádat Evropskou komisi o chráněné označení zeměpisného původu pro evropské trhy. To zatím získalo jen Českobudějovické a Budějovické pivo, i když některé ostatní značky o to budou usilovat. Evropská komise návrhy firem zveřejní a výrobci ve všech zemích Unie budou mít půl roku na to, aby se k nim vyjádřili. Pokud nikdo jiný nebude moci prokázat nárok na označení, komise zeměpisnou ochranu přizná.

S trubičkami na společný trh

Mezi zájemci o uplatnění značky původu na společném evropském trhu budou například výrobci proslulých Hořických trubiček z Hořic na Jičínsku. Ze vstupu České republiky do EU nemají obavy, ale šanci prorazit na evropském trhu vidí spíše skepticky. „Hořické trubičky jsou specifickým výrobkem pro český trh a v cizině nejsou známé. Prosadit se v zahraničí proto bude problém,“ řekl ČTK Luděk Dlouhý, jehož firma Strix patří mezi největší výrobce této cukrovinky v Hořicích. Více si slibuje od uplatnění na evropském trhu druhý velký výrobce trubiček Vladimír Brádle: “ Naše produkce zatím směřuje výhradně na český trh, ale se vstupem do Unie bychom se mohli v budoucnu prosadit i na evropském trhu,“ říká. Hořické trubičky zatím nemají chráněné označení svého zeměpisného původu. Podobně jsou na tom například olomoucké tvarůžky či karlovarské oplatky. O ochranu budou muset požádat až po vstupu do Unie. „Této možnosti určitě budeme chtít využít,“ vyjádřil se za hořické výrobce Brádle. Sedm hořických výrobců se vloni spojilo a založilo Hořické sdružení výrobců Hořických trubiček. Prostřednictvím sdružení se také budou ucházet o registraci pro Evropskou unii. Případnou registraci by mohl podle Dlouhého zkomplikovat fakt, že existuje ještě jedno sdružení výrobců trubiček. „Pokud by nedošlo k dohodě a vytvoření jednoho sdružení, mohla by být registrace značky problém,“ řekl Dlouhý.

Prosazuje se tradiční výroba

Úsilí výrobců o uznání značky původu je v případě Hořických trubiček podloženo tradičním způsobem výroby, který je svázán s místem produkce. Trubičky stočené ze dvou sladkých oplatek se specifickou skořicovou chutí mají tradici téměř dvě století. Podle legendy se recept do Hořic dostal v roce 1812 od kuchaře Napoleonovy armády, která se vracela z tažení do Ruska. O proslulost trubiček se postaral na přelomu 19. a 20. století podnikavý cukrář Karel Kofránek. Výrobu trubiček zdokonalil a pronikl s nimi do celého světa. Prodával je v Anglii, Německu, USA i Šanghaji. K novému rozvoji výroby trubiček došlo po roce 1989.

Okurkářům pomáhá značka

Jedině proslulost značky původu dává šanci na udržení výroby okurek na Znojemsku. Produkce okurek by podle některých odborníků patrně na Znojemsku zanikla, kdyby neexistovaly ochranné známky Znojemské okurky a Znojmia. Někdejší výrobce okurek Fruta Znojmo je předlužen a hrozí mu konkurz. Ve výrobě známých znojemských okurek chce ale ještě letos pokračovat konzervárenský podnik Hamé Babice. Tato firma v loňském roce odkoupila pohledávku od Komerční banky ve výši 56 milionů korun a je největším věřitelem Fruty. V rámci umoření části pohledávek získalo Hamé ochranné známky, včetně receptury na výrobu okurek. „Máme zájem na zachování provozu ve Frutě, což by umožnilo splatit zbytek dluhu. Pokud na Frutu nebude prohlášen konkurz a bude existovat dobrá cenová nabídka pro spolupráci, jsme ochotni zahájit společnou výrobu. Okurky ale můžeme zpracovávat i jinde,“ vyjádřil se generální ředitel Hamé Leoš Novotný k budoucnosti výroby znojemských okurek. Hamé bude produkovat okurky pod dvěma značkami, pod prémiovou známkou Znojmia to budou jen nejkvalitěnjší okurky ze Znojemska. Ostatní okurky z České republiky, Maďarska a Polska budou pod značkou Hamé. “ Znojemské okurky budou dražší vzhledem k jejich vyšší kvalitě a výkupní ceně,“ řekl Novotný. Surovinu má Hamé zajištěnu. Podepsalo již smlouvy se třemi největšími dodavateli a se dvěma třetinami sběren okurek pro drobné dodavatele. Letos plánuje Hamé zpracování 35 000 tun zeleninových výrobků, z nichž 15 000 tun budou tvořit okurky. Chystá také reklamní podporu značky Znojmia.

Chráněni budou kapři, pivo i sýry

Získání ochranných známek pro označení původu se snaží i celá potravinářská odvětví. Například Rybářské sdružení České republiky chce prosadit na evropském trhu registrovanou ochrannou známku „Český kapr“. Jedním z argumentů pro uplatnění této značky na trhu má být fakt, že čeští kapři jsou chováni extenzivně na přirozené potravě. Nejedná se o rychlovýkrm. A to je podle odborníků na jejich kvalitě znát. Některé obory budou mít s uplatněním označení původu problémy, protože chybí krajové speciality. Je to problém například českého sýrařství, které těžko může nabídnout výrobek splňující kritéria zeměpisného původu. Za krajové speciality českého sýrařství mohou být považovány podle odborníků asi jen olomoucké tvarůžky nebo Niva zrající ve skalních prostorách u Českého Krumlova. O označení původu „České pivo“ bude usilovat Český svaz pivovarů a sladoven, který tuto otázku projednával minulý týden na valné hromadě v Českých Budějovicích. K posilování ochrany původu výrobků od českých producentů přispěje pravděpodobně vznik marketingové agentury, kterou by mělo v příštím roce založit ministerstvo zemědělství. Součástí propagace českých potravin mý být udělování zvláštní známky. “ Podpora potravinářských a zemědělských komodit je v Evropské unii běžná,“ připomněl náměstek ministra zemědělství Rudolf Jánský. Národní značka bude přidělována tuzemským výrobkům nadstandardní kvality, převážně z tuzemských surovin. Další důležitou podmínkou bude vyrábět zboží na území České republiky.

Boj Budvaru s Anheuserem

Největší a také nejznámější spor o obchodní značku vede z českých výrobců Budějovický Budvar s americkým gigantem Anheuser-Bush (AB). Obhájit ochrannou známku Bud se mu letos podařilo například ve Švýcarsku a stejného úspěchu dosáhl předtím ve Velké Británii. Ta je po Německu pro Budějovický Budvar druhým největším exportním trhem. S AB se Budvar v Británii soudil již od roku 1979, původně o značku Budweiser. V roce 1984 soud rozhodl, že práva ke značce Budweiser patří oběma pivovarům. Budějovický Budvar, který exportuje pivo do 60 zemí, má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. S americkou společností AB vede přes 40 soudních sporů a stejný počet správních řízení před patentovými soudy. Zeměpisná označení původu Budějovické pivo, Českobudějovické pivo a Budějovický měšťanský var budou na základě schválení EU požívat ochrany iz hlediska evropského práva.

Co je předmětem ochrany původu výrobků

Podle právní úpravy je označním původu výrobků označení určité zeměpisné oblasti, například země, oblasti nebo místa. Toto označení se stalo obecné známé jako údaj o místě odkud pochází výrobek. Ten má tomuto místu vděčit za svou jakost nebo znaky, které jsou dány výlučně nebo podstatně zeměpisným prostředím. Nerozhoduje, zda díky činitelům lidských nebo přírodním, je možná i kombinace obou. Do této ochrany spadají výrobky průmyslové, řemeslné nebo zemědělské. U označení „Jablonecká bižutérie“ se projevuje vliv lidí, především návrhářů a výrobců. Naproti tomu u označení „Žatecký chmel“ převládají přírodní vlivy. Při označení místa původu piva dochází zpravidla ke kombinací přírodních a lidských vlivů, vedle výrobních poznatků rozhoduje například kvalita vody nebo sklepů. Označení pro původ výrobků nelze zaměňovat s ochranou „made in…“, které se používá v exportu všeho zboží pocházejícího z daného státu. Toto zboží přitom není charakterizováno určitými vlastnostmi vyplývajícími ze zeměpisného prostředí. Označení původu vzniká nejdříve neformální cestou, to znamená vžitostí, obecným povědomím o zeměpisném původu výrobku. Pak teprve může dojít k formálnímu způsobu ochrany, to znamená k zápisu do rejstříku označení původu.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče