Nejvíce krachují třicátníci

13. září 2010, 19:03 - Petra Pelantová
13. září 2010, 19:03

Počet osobních insolvencí dosáhl přes léto na nový rekord

Od ledna 2008, kdy zákon umožňuje fyzickým osobám vyhlásit osobní bankrot, zkrachovalo už přes sedm tisíc Čechů. Více než polovina těchto insolvencí přitom patří do letošního roku. Od ledna do srpna totiž „zbankrotovalo“ 3778 lidí. Vyplývá to z nejnovějších dat společnosti Czech Credit Bureau (CCB), jež tyto statistiky sleduje. „Jestliže v roce 2008 připadlo v průměru na jeden měsíc 61 osobních bankrotů, o rok později dosáhl měsíční průměr 210 bankrotů a za prvních osm měsíců letošního roku již 472 bankrotů,“ popisuje zhoršující se trend Věra Kameníčková, analytička CCB. Jenom v srpnu povolily tuzemské soudy 561 osobních insolvencí, což je u nás vůbec nejvíce v historii. Je to zároveň o 29 více než v červenci a více než dvojnásobek počtu bankrotů fyzických osob nepodnikatelů oproti srpnu 2009. Nejnovější čísla však také ukazují, že počet návrhů na bankrot, které vyhlášení musejí předcházet, mírně přibrzdil. Zatímco v červnu jich bylo 908, v červenci 893 a v srpnu „jen“ 849. „To naznačuje, že období velmi rychlých přírůstků osobních bankrotů by už mohlo skončit. Lze předpokládat, že se sice bude i nadále zvyšovat, ale tempo růstu bude víceméně stabilní,“ domnívá se Kameníčková. Někteří ekonomové však tvrdí, že nové rekordy v počtu českých bankrotářů, ale i v tempu růstu, vůbec nejsou nepravděpodobné.

Náctiletí zkrachovalci

„Vzhledem k tomu, jaké úspory spojené i s propouštěním se plánují například ve státní správě, bude hodně záležet na tom, jaké dopady budou mít tato opatření na trh práce. Pokud propuštěné neabsorbuje soukromý sektor, tak samozřejmě i státní zaměstnanci mají hypotéky či spotřebitelské úvěry a mohli by se dostat do problémů se splácením, což by následně mohlo posunout statistiky osobních bankrotů opět nahoru,“ upozorňuje hlavní ekonom společnosti Patria Finance David Marek.
Data CCB rovněž ukazují, že v Praze lidé na rozdíl od firem bankrotují nejméně. V porovnání s firemními bankroty totiž metropole drží opačné prvenství. Při srovnání počtu osobních bankrotů za osm měsíců roku 2009 a 2010 lze vidět, že nejrychleji se jejich počet zvýšil v Královéhradeckém kraji – téměř na trojnásobek – a více než dvojnásobně ve Středočeském a Zlínském kraji. Pouze v jediném kraji se počet osobních bankrotů meziročně snížil, a to v Praze, kde pokles dosáhl tří procent. „Ve srovnání s ostatními kraji se počet osobních bankrotů zvýšil relativně málo v kraji Olomouckém a překvapivě i v Ústeckém,“ doplnila Kameníčková.
Do finančních potíží se nejčastěji dostávají lidé s nižším vzděláním, a tudíž i s nízkou finanční gramotností. Statistiky CCB tuto charakteristiku doplňují o fakt, že těmto lidem je velmi často mezi třiceti až čtyřiceti lety. Právě třicátníci vyhlásili zatím nejvíce bankrotů – 1859, hned za nimi se „umístili“ s počtem 1701 osobních insolvencí čtyřicátníci. Ve statistikách se objevují i tři osobní bankroty Čechů mladších dvaceti let a jeden u občana, jehož věk přesahuje osmdesátku.

Nejen kvůli krizi

Hlavní příčinou rekordních bankrotů je dle ekonomů jednoznačně finanční krize, jež způsobila, že tisíce lidí skončily kvůli úsporným opatřením jejich zaměstnavatelů bez práce, a proto nemohly splácet své závazky. Nejde ovšem o jedinou příčinu. Lidé si zvykli na život na dluh, což souvisí s nízkou finanční gramotností. Svůj díl „viny“ má rovněž dostupnost půjček. Přestože banky a některé splátkové společnosti kvůli finanční krizi a růstu nesplácených půjček podstatně zpřísnily pravidla pro přidělování úvěrů, stále existuje velké množství nebankovních poskytovatelů úvěrů, kteří poskytují půjčku komukoli a téměř na počkání. „Právě tyto pochybné firmy se o varovné statistiky velmi výrazně zasloužily,“ domnívá se ekonom Raiffaisenbank Aleš Michl.
Nesplácené úvěry s osobními bankroty velmi těsně souvisí. Téměř bez výjimky totiž na počátku každého osobního bankrotu stojí potíže se splácením půjček. Statistiky delikventních úvěrů se přitom nevyvíjejí nijak lichotivě. Podíl takzvaných úvěrů v selhání, tedy půjček nesplácených devadesát a více dní, na celkovém objemu bankovních úvěrů dál nezadržitelně roste. Z údajů České národní banky vyplývá, že v červenci jich bylo 6,11 procenta, o sedm setin procentního bodu více než předchozí měsíc. Ještě na konci loňského roku to bylo 5,2 procenta a o rok dříve činil podíl špatných úvěrů jen necelých 3,2 procenta. Dluhy českých domácností u bank a finančních institucí se jenom během července zvýšily o pět a půl miliardy korun na 1,017 bilionu korun. Za poslední rok domácnosti zvýšily své zadlužení o 74 miliard korun.

Poradny mají na pilno

Statistiky CCB sice ukazují, že úvěrová delikvence je nejčastější u třicátníků a čtyřicátníků, jenže banky nebo i někteří nebankovní poskytovatelé trvají na tom, že nejrizikovější skupina jsou lidé do třiceti let, tedy mladí dlužníci. U nich totiž rostou nesplácené půjčky velmi rychle. „V současné době odmítáme až třicet procent žadatelů o půjčku. Toto číslo se speciálně u mladých může navýšit až na padesát procent,“ uvedl mluvčí společnosti Provident Financial Ondřej Holoubek.
Trend rizikového zadlužování mladých potvrzují i občanské poradny, jež poskytují služby v souvislosti s poradenstvím lidem ve finanční tísni. Zatímco za letošní první pololetí žádalo v poradnách o radu více než tři tisíce lidí, za celý rok 2009 to bylo 3800 Čechů. Podle zástupkyně šéfa Asociace občanských poraden Kateřiny Plhákové přibývá lidí, kteří vyhlásili osobní bankrot, soud jim nařídil měsíční splátky, jež však nezvládají splácet.

* BOX
Co je osobní bankrot Osobní bankrot, nebo také institut oddlužení, znamená zbavit se veškerých závazků. Je určen pro fyzické osoby, jež nejsou podnikateli, mají více věřitelů a nejsou schopny splácet své závazky. Zbavit se závazků lze dvěma způsoby. Buď dlužník prodá majetek nebo splácí dluh podle splátkového kalendáře. Pokud soud schválí oddlužení formou splátkového kalendáře, uloží dlužníkovi, aby po dobu pěti let posílal věřitelům splátky vždy k prvnímu dni v měsíci. Na splátky se v poměru k výši jednotlivých pohledávek rozdělí všechny příjmy dlužníka nad zákonem stanovené životní minimum. Do příjmů se počítají i dary či dědictví. Aby soud schválil oddlužení, musí být splněna podmínka, že pohledávka všech věřitelů bude uspokojena minimálně ze 30 procent. Výjimkou může být případ, že by věřitel písemně souhlasil, že to bude méně. *

GRAF1
Bankrotují i důchodci Kolik osobních bankrotů připadá na konkrétní věkové skupiny
20 a méně*3
20–29*742
30–39*1859
40–49*1701
50–59*1220
60–69*662
70–79*63
80–85*1
Pramen: CCB

GRAF2
Rekordní srpen Kolik lidí vyhlásilo osobní bankrot v jednotlivých měsících
2009/01*81
2009/02*120
2009/03*150
2009/04*146
2009/05*176
2009/06*211
2009/07*220
2009/08*225
2009/09*293
2009/10*297
2009/11*282
2009/12*313
2010/01*319
2010/02*335
2010/03*514
2010/04*480
2010/05*487
2010/06*550
2010/07*532
2010/08*561
Pramen: CCB

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče