Nejstarší lanovka

06. ledna 2012, 06:01 - Robert Šimek
06. ledna 2012, 06:01

První visutá lanová dráha v Československu zahájila provoz v říjnu 1928. Vedla z Janských Lázní na vrchol krkonošské Černé hory a s délkou přes tři kilometry patřila k nejdelším ve střední Evropě.  

Foto: Krkonošské muzeum

Lyžařský areál Černá hora má v současnosti k dispozici dvě lanové dráhy a 11 lyžařských vleků. Zdejší sjezdovky patří k nejdelším v České republice a měří až tři kilometry. Navíc je zde také 3,5 kilometru dlouhá trasa pro sáňkaře. Z Janských Lázní sem od roku 2006 jezdí takzvaný Černohorský express – jedna z nejmodernějších kabinových lanovek u nás. Za hodinu dokáže přepravit až 1 500 osob a výškový rozdíl 566 metrů překoná za 7,4 minuty. Její dvě předchůdkyně tak rychlé ani výkonné nebyly. Ta z roku 1928 přepravila méně než desetinu lidí a cesta jí trvala dvakrát déle. Její vybudování bylo přesto významným mezníkem v historii české dopravy.

Mrazivá dřina

Příprava stavby začala na jaře 1927. V květnu odsouhlasilo projekt ministerstvo železnic a v červnu bylo vydáno stavební povolení. Většina vybraných pozemků patřila hraběti Černínovi a už počátkem srpna 1927 na nich vyrostla pomocná nákladní lanovka, určená k dopravě stavebního materiálu. Pod vedením štábního kapitána Josefa Klicpery ji vybudoval první pardubický železniční pluk a sloužila až do října 1928. Poté byla demontována a vrácena do Pardubic.

V létě 1927 byla zahájena i stavba vlastní kabinové lanovky z Janských Lázní na Černou horu. Podílely se na ní dvě firmy – strojní a ocelové konstrukce dodala strojírna Františka Wiesnera z Chrudimi (pozdější Transporta) a montáž měla na starost brněnská filiálka frankfurtské společnosti Wayss & Freytag. Pracovalo se za jakéhokoli počasí s průměrným počtem 105 dělníků. Upevňování patek podpěr bylo přerušeno pouze při mrazech pod minus 18 stupňů Celsia. Při vyšších teplotách se běžně betonovalo pod přístřešky z chvojí, ve kterých se topilo koksem.

Převinout a zapřáhnout

Ocelová konstrukce podpěr byla v částečně smontovaném stavu dopravována pomocnou lanovkou na příslušné staveniště, kde byla každá podpěra snýtována a pomocí dřevěných nebo ocelových stožárů a ručních rumpálů vztyčena na patky. V budově horní stanice na Černé hoře byl umístěn pohon a strojovna, v dolní stanici přímo v centru Janských Lázní pak napínací zařízení lan.

První nosná lana o váze 42 tun, vyrobená firmou Westfálský drátěný průmysl v německém Hammu, byla dopravena speciálními vagony na nádraží ve Svobodě nad Úpou. Následně musela překonat řeku, a protože most by takovou zátěž neunesl, byla cívka s lanem vyzdvižena na ocelovou kozu a na druhé straně mostu umístěna prázdná cívka. Za pomoci ručních rumpálů bylo pak lano přes most převinuto na druhou stranu. Poté byla na osu cívky s lanem nasazena speciální transportní kola, cívka byla zapřáhnuta za dva mohutné traktory a tažena po silnici až do Janských Lázní. Hliníkové kabiny s mahagonovým obkladem byly vysoce elegantní a vyrobila je firma z České Lípy.

Rozhledy z pilíře

Oficiální zahájení provozu proběhlo 31. října 1928 za účasti tehdejšího ministra železnic Josefa Václava Najmana i zástupců různých úřadů a korporací. Dva třicetimístné vozy vyjížděly na 3 174 metrů dlouhou trať zhruba šestkrát denně, bylo ovšem možné objednat i mimořádné jízdy. Provoz od začátku zajišťovaly Československé státní dráhy, pouze během druhé světové války připadla lanovka říšským drahám a několik let ji spravovala soukromá německá firma.

Za socialismu se do údržby příliš neinvestovalo, počátkem 60. let proto začínalo být zřejmé, že dráha dosluhuje. Vznikl plán na rekonstrukci, roku 1970 bylo ovšem rozhodnuto vybudovat novou lanovku v jiné trase. Stavba začala roku 1976 a k dopravě materiálu na horní stanici byla částečně využívána i původní lanová dráha. Ta byla poté uzavřena a následně rozebrána. Zachován zůstal pouze jeden z devíti pilířů, který byl roku 1998 upraven na rozhlednu. Měří 25,7 metru a je na něm i stanoviště panoramatické kamery, kterou využívá Česká televize.

 Lanová dráha Janské Lázně – Černá hora

Vznikla roku 1928 jako první visutá lanová dráha v Československu. S délkou 3 174 metrů patřila k nejdelším ve střední Evropě a za hodinu dokázala přepravit 120 lidí. Provoz s výjimkou druhé světové války zajišťovaly Československé státní dráhy. Roku 1980 byla původní lanovka nahrazena novou, vedoucí po odlišné trase. Kapacita se zvýšila na 580 osob za hodinu a doba jízdy se zkrátila na 10 minut. Třetí a zatím poslední lanová dráha vznikla na tomtéž místě roku 2006. Dokáže přepravit až 1 500 osob za hodinu a cesta trvá 7,4 minuty. Majitelem je společnost Mega Plus, provoz je celoroční a jedna jízda stojí 100 korun.

Třetí a nejrychlejší

Provoz nové lanovky se čtyřmístnými kabinkami byl zahájen roku 1980. Technologie už ale v době stavby zastarala, roku 1992 proto musela proběhnout částečná rekonstrukce a výměna kabin. Došlo přitom ke zvýšení kapacity na 580 osob za hodinu a doba jízdy se zkrátila na 10 minut.

Po privatizaci roku 1996, kdy se majitelem i provozovatelem stala společnost Mega Plus, došlo k rekonstrukci elektroinstalace. Brzy ale začalo být zřejmé, že původní technologii už není možné dál opravovat. Roku 2006 byla proto i druhá dráha zastavena a rozmontována.

Na jejím místě vznikla ještě tentýž rok třetí lanovka, vybudovaná ve spolupráci s rakouskou firmou Doppelmayer. Vede po stejné trati, používá ale prostornější kabinky pro osm osob a je také výrazně rychlejší. V zimě ji využívají hlavně lyžaři a sáňkaři mířící na jihozápadní stranu Černé hory, v létě turisté.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče