Nejsou zadarmo, nejsou nadarmo

03. července 2006, 00:00 - TOMÁŠ STINGL<br />
03. července 2006, 00:00

ZNAČKY A CERTIFIKÁTY Pomohou vám získat veřejnou zakázku nebo kontrakt v zahraničí. Prodáte díky nim víc svých výrobků. Řeč je o prestižních značkách a certifikátech kvality. Ty ale někdy stojí dost peněz. A nedostane je každý. Vaše konkurence se s nimi chlubí a vy je ještě nemáte?

ZNAČKY A CERTIFIKÁTY Pomohou vám získat veřejnou zakázku nebo kontrakt v zahraničí. Prodáte díky nim víc svých výrobků. Řeč je o prestižních značkách a certifikátech kvality. Ty ale někdy stojí dost peněz. A nedostane je každý.

Vaše konkurence se s nimi chlubí a vy je ještě nemáte? Možná je čas získat pro vaše služby nebo výrobky také nějaký ten certifikát kvality. Může vám zvýšit odbyt a získat nové zákazníky. Ovšem pozor, certifikáty obvykle nejsou zadarmo a nemusí vždy vést ke kýženému efektu.

O která ocenění můžete usilovat? Jednak jsou to prestižní značky, které uděluje a podporuje český stát, například Klasa, Czech Made nebo Ekologicky šetrný výrobek. Tyto značky mají dokazovat, že výrobek je připravován ve vysoké české kvalitě nebo ekologickými postupy.

Pokud takové ocenění získáte, můžete jeho logo otisknout na obalu svého výrobku. Mělo by to vést k vyšší prodejnosti. Potvrzuje to Michal Bernát z rodinné firmy Hanácká Kyselka. Minerální vody vyráběné touto společností nesou právě označení Klasa.

„Nejde jenom o to, že českou kvalitu ocení spotřebitel. I mnohé obchodní řetězce pak tyto výrobky upřednostňují,“ říká Bernát. „Například řetězec Ahold Klasu hodně propaguje. Kdybychom toto ocenění neměli, možná bychom se do jejich sortimentu vůbec nedostali,“ dodává podnikatel.

ZA KOLIK?

Jak ale prestižní značku získat? O Klasu zažádejte ministerstvo zemědělství, ekoznačku uděluje ministr životního prostředí, Czech Made zaštiťuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Tyto značky ale samozřejmě nedostane každý. Je potřeba splnit a doložit mnoho kritérií, výrobek jde většinou také na testy do laboratoře. Udělení značky se tak může protáhnout na několik měsíců.

Hlavním problémem pro menší podniky je ale cena. „Z pohledu malé a střední firmy je to skutečně finančně náročné. Za udělení Czech Madu pro tři řady výrobků jsme zaplatili 125 tisíc korun. Značku teď smíme používat dva roky,“ vypráví Jiří Kašpárek ze společnosti Satjam, která produkuje střešní krytiny a další stavební výrobky. Cena za Czech Made se liší podle obratu firmy a počtu výrobkových řad, na kterých chcete značku mít. Za označení Ekologicky šetrný výrobek se platí paušální poplatek 20 tisíc korun na jeden druh výrobků.

Dobrou zprávou je naopak to, že potravinářská Klasa se přiděluje bezplatně. „Jediným nákladem proto bylo ověření kvality v akreditované laboratoři a výdaje spojené s úpravou obalů,“ konstatuje Tomáš Kopřiva ze společnosti Opavia-LU, která získala osvědčení pro svou čokoládovou tyčinku Tatranka. Na jaře se s ním pochlubila v rámci televizní reklamní kampaně. Prodejnost čokotyčinky začala růst.

PŘÍLIŠ MNOHO ZNAČEK Druhým problémem vedle peněz je i to, že povědomí o značkách mezi spotřebiteli není valné. „Těch značek je hrozně moc, své vlastní si třeba zavádějí i některé obchodní řetězce. Problém vidím v tom, že zákazník netuší, co vlastně taková značka garantuje,“ míní ředitel Českého normalizačního institutu Otakar Kunc. „O Klase nic nevíte. A co je Czech Made? V západních zemích je spotřebitel zvyklý kupovat zboží podle takových značek. Ale protože k nim má důvěru, která je dlouhá léta budována,“ upozorňuje Kunc.

Podle Viléma Frčky z tiskového oddělení Státního zemědělského intervenčního fondu se však například zlepšuje povědomí o značce Klasa. Stát ji totiž podpořil masivní reklamní kampaní. „Na počátku letošního roku znaly Klasu již dvě třetiny cílové skupiny, tedy hospodyněk,“ informuje Frčka.

Skromnější je propagace Ekologicky šetrných výrobků. „Samozřejmě, srovnáte-li ji například se značkou Klasa, je podpora ekoznačky méně viditelná. To je ovšem závislé na financích. Ministerstvo zemědělství má řádově vyšší rozpočet než náš úřad,“ upozorňuje mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová.

„Ale nejde přece jenom o státní propagaci. Také hodně záleží na tom, jak s využitím značky pracuje sama firma,“ míní Jaroslav Prachař, ředitel Sdružení pro Cenu České republiky, které se stará o udělování značky Czech Made.

Podobný poznatek připojuje i Šůlová: „Například při desátém výročí existence značky Ekologicky šetrný výrobek v roce 2004 měli výrobci možnost se zdarma prezentovat na výstavě v Národním technickém muzeu. Této příležitosti však téměř nevyužili.“ STÁT MÁ ISO RÁD Státem udělované visačky kvality nemusí být jedinou chloubou zdobící vaše výrobky nebo propagační letáky. Druhou skupinou ocenění jsou certifikáty, které dokladují, že vaše firma splnila požadavky některé mezinárodní normy. Sem spadají například normy řady ISO 9000 o managementu jakosti nebo ISO 14000 zavádějící systém práce šetrný k životnímu prostředí.

„Získali jsme různé certifikáty technického charakteru. Hodně nám pomáhají hlavně při exportu. Zahraničnímu odběrateli stačí jako garance, že výrobek splňuje všechna příslušná kritéria. Už dál nic nezkoumá,“ pochvaluje si Jiří Kašpárek ze společnosti Satjam.

Další výhodu vysvětluje ředitel normalizačního institutu: „Díky splnění těchto norem získáte přístup k mnoha veřejným zakázkám. Pokud příslušnou normu zavedenu nemáte, stát vás naopak automaticky z některých výběrových řízení vyloučí,“ říká Otakar Kunc.

CERTIFIKAČNÍ LOBBY SI BRÁNÍ BYZNYS Normy vaší firmě zavedou zmocněné certifikační společnosti. I tentokrát ale může být problémem cena. „Liší se podle velikosti podniku, ale mluvíme určitě minimálně v řádech desítek tisíců korun. Vysoké náklady jsou velkou překážkou hlavně právě pro malé a střední podniky,“ konstatuje Kunc.

Komplikací je také to, že existuje veliké množství různých certifikátů a spotřebitelé i firmy se v nich přestávají orientovat. Evropská komise chce proto v budoucnu sjednotit všechny certifikáty pod jedinou značku zvanou Key-mark. „Ale zavedení této unifikované značky se brání mocná lobby certifikačních organizací. Ty by totiž přišly o výnosný byznys,“ vysvětluje Kunc. Na jednotnou, všem známou značku kvality, si tak musíme ještě počkat.

Každopádně, pokud již dnes získáte nějakou národní značku kvality nebo certifikát, že jste splnili požadavky náročné normy, je to pro vaši společnost plus. Rozhodně ale tato ocenění nejsou všelékem. Názor mnoha podnikatelů dobře ilustruje zkušenost Jiřího Kašpárka: „Určitě jde o jeden z konkurenčních faktorů. U spotřebitele nebo odběratele ale stejně nakonec rozhoduje cena, podmínky odběru nebo to, odkud bereme materiál na výrobu,“ shrnuje podnikatel.

MALÉ OMYLY S KLASOU Úřady zatím neevidují, že by někdo značky kvality používal neoprávněně nebo dokonce falšoval. Drobné problémy zaznamenal pouze Státní zemědělský intervenční fond, který se stará o projekt Klasa. Šlo ale spíše o nedorozumění. V jednom případě používal výrobce logo značky na svých výrobcích dříve, než k tomu získal oprávnění. Klasa mu proto byla udělena pouze na 1,5 roku (za normálních okolností je propůjčována na tříleté období). „Ve dvou případech jsme se rovněž setkali s neoprávněným používáním značky Klasa na výrobcích distribuovaných pod privátní značkou obchodních řetězců. Výrobce jsme upozornili, že toto logo nesmí používat, jsou-li výrobky distribuovány pod soukromou značkou řetězce. Bezprostředně po našem upozornění byly výrobky staženy z oběhu, respektive logo Klasa z nich bylo odstraněno,“ sdělil Vilém Frček z tiskového oddělení intervenčního fondu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče