Nejsem otrokem své image,

13. dubna 2004, 00:00 - NIKOLETA ALIVOJVODIČ, alivojvodic@profit.cz
13. dubna 2004, 00:00

JANĚ ZACHAROVÉ BY MOHLA ZÁVIDĚT SPOUSTA ŽEN. JIŽ TÉMĚŘ DESET LET PODNIKÁ V OBORU VIZÁŽISTIKY, STYLU A MÓDY. NAVÍC SE SVÝM ŽIVOTNÍM PARTNEREM, MANŽELEM MICHALEM ZACHAREM, VYTVÁŘÍ I PODNIKATELSKÝ TANDEM, COŽ ZNAMENÁ LEPŠÍ ORGANIZACI PRACOVNÍHO I RODINNÉHO ŽIVOTA.

říká Jana Zacharová, podnikatelka v oblasti image a módy

Povoláním jste učitelka na základní škole, pracovala jste i jako lektorka cizího jazyka a tlumočnice-překladatelka. Teď podnikáte v oboru ne zrovna blízkém vašemu původnímu povolání. Co vás motivovalo? Odmalička jsem byla kreativní. Malovala jsem, kreslila, pletla, háčkovala, šila. Práce tlumočnice-překladatelky v hotelu Don Giovanni v Praze byla naopak stereotypní a brzy mě přestala uspokojovat. Hledala jsem více kreativity a volnosti. Od roku 1994 jsem se začala věnovat získávání informací a studiu v oboru vizážistiky a módy. Absolvovala jsem rekvalifikační kurz a řadu dalších seminářů z oblasti komunikace, marketingu, neverbální komunikace a psychologie. Jen minimum podnikatelských „rozjezdů“ je snadných. Jaký byl ten váš? Začátky nebyly jednoduché. Obor, kterému se věnuji, je poměrně mladý, nemá tradici jako např. kadeřnické služby. Navíc v počáteční době byly obě naše děti ještě malé a vyžadovaly péči. Vše začínalo velmi nesměle, bez pomoci mého partnera, který byl vytížen v zaměstnání. Musela jsem skloubit podnikání s rolí matky, úplně jinak organizovat všechny své aktivity. Na druhou stranu mě motivovala možnost určité volnosti a plánování vlastního času, a to is ohledem na děti. Ale teď už podnikáte společně s manželem.

Zahájení podnikání mého muže bylo velkým předělem v mé kariéře. Práce v tandemu nám umožnila lepší organizaci podnikání i chodu rodiny. Privátní klientela nám začala přibývat. Díky tomuto nárůstu a zájmu klientů z celé republiky jsme pak založili profesní sdružení „PEI-Vaše inspirace“.

Jak vypadá váš pracovní den? Obvykle začíná už o půl sedmé ráno s dětmi a jejich přípravou do školy. Samotná pracovní náplň je různorodá: poradenské služby a péče o klientelu, školicí činnost jako šéflektorka Make up Academy, image poradenství ve firmách v rámci projektu Imageaudit. Některé dny jsou zcela „v terénu“. Občas je pracovní také víkend či večer, např. při přípravě módních přehlídek. Kolegové vědí, že se k nám dá telefonovat až do nočních hodin. To je pravda, i mně jste do telefonu řekla, že „fungujete“ do půlnoci. Copak nemáte nikdy chuť vypnout mobil v šest odpoledne a věnovat se jen sama sobě a rodině? Tu chuť občas mám, takže občas předám službu někomu z kolegů. Je potřeba relaxovat a nabírat nové síly. Když už jsme u toho, jak odpočíváte?

Kdysi jsem se aktivně věnovala hře na klavír, ale teď už hudbu jen poslouchám. Ráda čtu, jenže většinou u toho únavou usínám. Zajímá mě také umění a sport. Náš syn hraje fotbal, a tak ho podporujeme a jezdíme na utkání fandit. Také jsem se začala učit anglicky, což považuji za relax. Úplně nejraději jsem s rodinou v přírodě nebo na chalupě, klidně stranou od ostatních lidí.

Prosím, neurazte se, ale říká se, že kovářova kobyla chodí bosa. Jak jste na tom vy a image? Se svou image pracuji, ale nejsem jejím otrokem. Dbám na to, abych byla upravená, nalíčená, stylizovaná k příležitosti. Jsem spíš elegantní a klasická, nepotrpím si na módní výstřelky a extravaganci, u svých klientek s ní však také pracuji. Jistou výhodou je pro mě můj muž, vizážista a stylista, se kterým můžu cokoliv konzultovat. Není spíše na obtíž mít doma odborníka na krásu? Neklade to na vás větší nároky být stále perfektní? Některé moje klientky i kolegyně mi tak trochu závidí, že mám doma vizážistu, který mě může nalíčit i poradit. Praxe je ale odlišná, většinou je natolik vytížen, že to nestíhá. Jsme spolu již 16 let, náš vztah je velmi tolerantní a já z jeho strany necítím žádný nátlak. Oba jsme zastánci hledání kompromisů. Osobně mám pocit, že když se řekne „image“, představí si velká část lidí Leoše Mareše v kožichu nebo Lenku Kořínkovou s každou botou jinou. Ale k čemu je image například majitelce účetní firmy o dvou zaměstnancích?

Je potřeba odlišit kreativní oblast šoubyznysu a pracovní prostředí v konzervativní sféře. Každá oblast má jiný cíl a účel. Také majitelka účetní firmy má nárok a hlavně možnost pracovat se svou image. Prezentuje sebe a svoji firmu a pokud chce uspět a prosperovat, musí ukázat, že zvládne pracovat i sama na sobě. Druhou věcí je také to, že se dobře a pohodlně cítím, že jsem i vnitřně spokojená a také sebevědomá. Pak teprve mohu pracovat s více lidmi a oni mě budou respektovat.

A nezdá se vám, že slovo „image“ působí na lidi spíše odstrašujícím dojmem?

Asi ano. Je to tím, že čeština nemá pro toto slovo dokonalý překlad. Dalším důvodem, proč se ho někteří obávají, je to, že není nijak jednoduché vytvořit si vlastní image. Stojí to čas, energii, peníze. Jednodušší je kopírovat módní trendy.

Já si spíš myslím, že si pod pojmem „image“ lidi představují něco vyumělkovaného. Něco, co stylista pro ně vybere a oni vlastně ani pořádně neví proč.

To je také jeden z názorů. Obecná představa je taková, že přijde vizážista a začne zakazovat a nařizovat, co smíte, nesmíte a co musíte. Tímto způsobem se nedá pracovat. Naše práce je o komunikaci a o poradenství. Je to náročnější cesta, ale pokud klient ví proč, tak to také chápe a používá.

Řekla byste, že zájem o poradenství v oblasti vizáže spíše roste, či klesá?

Zájem určitě stoupá, a to nás moc těší, obzvlášť pokud se jedná o poradenství pro firmy, protože je to velmi zajímavá koncepční práce. Dokonce si myslím, že zájem ještě poroste. Jednak proto, že lidé chtějí být osobití a originální, což jim diktát trendů neumožňuje, ale také proto, že nabídka produktů v oblasti kosmetiky, odívání a módy stále roste a lidé se v ní přestávají orientovat. Potřebují poradce, který jim vybere vše „na míru“.

Čekají vaši klienti, že jim změníte život od základu?

To je velmi individuální. S některými klienty spolupracujeme trvale na základě důvěrného vztahu a jsme při tom, když uzavírají manželství, zakládají rodinu, postupují ve firmách na vyšší posty. Někteří přijdou jen jednou a dost.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče