Nejpružnější pracovní trh mají Slováci

25. července 2005, 00:00 - PETR GOLA
25. července 2005, 00:00

POROVNÁNÍ ZEMÍ Z evropských zemí mají nejpružnější pracovní trh Slováci, Dánové a Švýcaři. Česko se v tomto ohledu podle údajů Světové banky umístilo na sedmém místě. Na opačném konci žebříčku je Španělsko.

POROVNÁNÍ ZEMÍ Z evropských zemí mají nejpružnější pracovní trh Slováci, Dánové a Švýcaři. Česko se v tomto ohledu podle údajů Světové banky umístilo na sedmém místě. Na opačném konci žebříčku je Španělsko. Téměř v žádné jiné oblasti nevidíme tak propastný rozdíl mezi Spojenými státy a Evropskou unií jako právě ve fungování trhu práce. O jeho pružnosti vypovídá takzvaná míra rigidity pracovní síly, která je zároveň důležitým ukazatelem pro zahraniční investory. Čím je nižší, tím lépe může zaměstnavatel přizpůsobovat počet zaměstnanců svým aktuálním potřebám a má menší náklady spojené s jejich přijímáním a propouštěním. Míra rigidity pracovní síly v sobě zahrnuje hodnocení legislativní úpravy pracovněprávních vztahů, rychlost získání nového pracovníka či možnost snadného propouštění. Důležitá je také administrativní složitost zaměstnávání pracovníků, možnost využívání nestandardních pracovních smluv, síla odborů v zemi, rozsah zákonné pracovní doby či délka výpovědní lhůty. Česko na tom v evropském srovnání kupodivu není špatně - umístilo se na sedmém místě. Z nových členských zemích ho předstihlo pouze Slovensko, které je dokonce unijní jedničkou. USA VERSUS EVROPA Odbory mají v Evropské unii mnohem vyšší úlohu než v USA. Američané jsou zvyklí postarat se sami o sebe a nespoléhat na někoho jiného. Na druhou stranu jsou v Evropě právě díky odborům neustále vylepšovány pracovní podmínky pro zaměstnance. Základním rozdílem mezi USA a Unií však je evropské zvýhodňování zaměstnance oproti zaměstnavateli. Výpovědní lhůty jsou v Evropě poměrně dlouhé, takže pro zaměstnavatele je velice obtížné „optimalizovat“ počet pracovníků podle zakázek a momentálních potřeb. Proto mnoho zaměstnavatelů v období, kdy jsou zakázky na vzestupu a firma prosperuje, váhá s přijímáním dalších zaměstnanců - v období úbytku zakázek by totiž firma musela propuštěným zaměstnancům vyplácet mzdu i během několikaměsíční výpovědní lhůty. Právě legislativní strnulost trhu práce a přílišné sociální výhody zaměstnanců jsou mnoha experty považovány za jeden z hlavních důvodů, proč jsou Spojené státy ekonomicky vyspělejší než Evropská unie. Pro americké zaměstnavatele není problém ani snadno propustit zaměstnance, ani v případě potřeby rychle a bez obav přijmout nové pracovníky. V EVROPĚ SE PRACUJE MÉNĚ

Evropští zaměstnanci pracují mnohem nižší počet hodin než v ostatních vyspělých zemích světa. Ve více než dvou třetinách členských zemí Evropské unie lidé pracují v průměru méně než 40 hodin týdně (bez započtení přestávek na oběd a podobně). Ke snížení rozsahu pracovní doby došlo během posledních let téměř ve všech členských zemích. Francie se umístila na konci žebříčku mimo jiné i proto, že průměrná týdenní pracovní doba tam činí pouze 35,2 hodiny.

Jen něco přes 10 procent lidí v Evropské unii chodí do práce i nejméně každou druhou neděli -týká se to především oblasti služeb. To je podstatně méně než v Japonsku či USA. Zejména v asijských zemích pracují zaměstnanci všeobecně mnohem usilovněji a déle než v Evropě. Práce v neděli je zde téměř samozřejmostí, zejména pro ženy. Kdo má dobře placenou práci, ten si ji chce udržet za každou cenu.

V unijních zemích je práce v neděli nejvíce rozšířena v Dánsku, Lotyšsku a Rakousku. Naopak nejmenší chuť pracovat o víkendu mají v jižních členských zemích - Itálii, Španělsku, Portugalsku, Řecku či Francii, kde je tradičně dodržována nepracovní neděle. Mnoho Evropanů upřednostňuje pravidelnou pracovní dobu před vyšší mzdou, při níž by však museli pracovat nepravidelně a často chodit na noční či víkendové směny. Zatímco na Slovensku či ve Velké Británii pracuje v noci každý dvacátý zaměstnanec, na Kypru či v Nizozemí je to každý stý.

Důležitým faktorem je také délka výpovědních lhůt - tedy doby, po kterou ještě musí firma platit propouštěnému zaměstnanci jeho průměrnou mzdu. Nejkratší ji mají ve Velké Británii (jeden až 12 týdnů podle délky dosavadního zaměstnání) a Irsku (jeden až osm týdnů). Nejdelší je naopak v Dánsku, Finsku, Švédsku, Německu a Řecku (všude záleží na délce zaměstnání - po deseti odpracovaných letech činí nejméně čtyři měsíce).

PROTI PRÁCI NAČERNO

Právě malá pružnost pracovního trhu často vede zaměstnavatele k přijímání pracovníků „načerno“, v případě Česka například formou takzvaného švarcsystému. Řešením může být nejen větší uvolnění trhu, ale třeba také častější používání zkrácených pracovních úvazků a systematičtější práce firem s lidskými zdroji.

Státy EU se nyní snaží omezovat podpory v nezaměstnanosti a následné sociální dávky, protože pobírání těchto podpor je pro zaměstnance s nejnižšími příjmy mnohdy atraktivnější variantou. Jednotlivé země proto snižují přímé zdanění a odvody, zejména u nejméně vydělávajících zaměstnanců. Tím by se pro obě strany pracovního vztahu měla omezit atraktivita práce „načerno“.

RIGIDITA PRACOVNÍ SÍLY

 USA3
 Slovensko10 
 Dánsko17 
 Švýcarsko17 
 Rakousko17 
 Belgie20 
 Velká Británie20 
 ČESKO28 
 Irsko29 
 Norsko30 
 Polsko34 
 Maďarsko40 
 Litva41 
 Nizozemí43 
 Švédsko43 
 Estonsko44 
 Finsko 44 
 Lotyšsko49 
 Itálie50 
 Slovinsko53 
 Německo55 
 Portugalsko58 
 Francie66 
 Řecko66 
 Španělsko69 

Poznámka: Čím je číslo nižší, tím je trh pružnější. Pramen: Světová banka - Doing Business, údaje za rok 2004 

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče