Nejlepší mozky opouštějí USA

24. března 2009, 15:54 - Vivek Wadhwa
24. března 2009, 15:54

Proč se tolik schopných zahraničních pracovníků vrací za lepším natrvalo do vlasti

Diskuse o úloze vysoce kvalifikovaných imigrantů v USA sice nabírají na intenzitě, uniká nám však významná skutečnost. Spojené státy americké už nejsou jedinou zemí, která nabízí uplatnění těmto pracovníkům narozeným v zahraničí. Existuje ještě jiná, stále slibnější destinace, kterou je domovina. Z posledních výzkumů vyplývá, že se do svých rodných zemí vrátilo mnoho imigrantů. Týká se to zejména Číny a Indie, kde si navrátilci mohou užít to, co pokládají za lepší kvalitu života, profesní vyhlídky a blízkost rodiny a přátel.
Tento trend se v posledních letech urychlil také proto, že americkým imigrantům došla trpělivost s čekáním na povolení k trvalému pobytu. V roce 2006 čekalo na povolení k trvalému pobytu více než milion odborníků a jejich rodinných příslušníků. Povolení se však ročně přiděluje pouhým 120 tisícům z nich. Někteří žadatelé již čekají déle než deset let.
Washington ve snaze vytvářet pracovní místa pro Američany situaci pro imigranty dále komplikuje. Dle ustanovení nedávno schváleného stimulačního balíčku je pro firmy obtížnější získat dotace na přijetí zaměstnanců, kteří mají jen přechodné povolení k pobytu, takzvané vízum H-1B.
Proč by nás to mělo zajímat? Protože z dlouhodobého hlediska mají imigranti rozhodující vliv na blahobyt USA. Přestože tvoří pouze dvanáct procent z celkového počtu Američanů, založili 52 procent technologických společností v Silicon Valley a podíleli se na více než 25 procentech celosvětově rozšířených amerických patentů. Z řad imigrantů pochází až 24 procent všech vědeckých a technických pracovníků s bakalářským titulem a 47 procent s doktorátem.
Personalisté v Číně a Indii uvádějí, že z toho, co před deseti lety vypadalo jako pouhá stružka, se nyní stala záplava. (O zpětné migraci neexistují žádné oficiální údaje.) Počet žádostí amerických imigrantů o přijetí do zaměstnání v rodné zemi se během několika posledních let zvýšil desetkrát. Potíže s vízy však hrají roli jen u části žadatelů. Existují další důvody. V rámci výzkumu, jejž loni provedl můj výzkumný tým na Dukově univerzitě společně s AnnaLee Saxenianovou z Kalifornské univerzity v Berkeley a Richardem B. Freemanem z Harvardovy univerzity, jsme oslovili 1203 indických a čínských imigrantů, kteří použili profesní sociální síť LinkedIn a opustili Spojené státy americké, aby se vrátili do rodných zemí.
Zjistili jsme, že většina navrátilců je relativně mladých. Indům bylo v průměru 30 a Číňanům 33 let. Akademické tituly získali v oblasti managementu, technických oborech a přírodních vědách. Z Číňanů mělo 51 procent magisterský titul a 41 procent doktorát. U Indů to bylo 66 a 21 procent. Tyto údaje vypovídají, že navrátilci patřili do nejvzdělanější vrstvy Američanů. Jde o lidi, kteří by mohli nejvíce přispět k inovaci a růstu. Zjistili jsme také, že se nevracejí pouze noví imigranti. Přibližně 30 procent respondentů mělo dlouhodobé povolení k pobytu nebo již získalo americké občanství.
Co je přimělo k návratu? Asi 84 procent Číňanů a 69 procent Indů uvedlo jako důvod k návratu pracovní příležitost. V absolutních číslech sice vydělají méně peněz, většina však poznamenává, že jim plat zajistí „lepší kvalitu životu“, než jakou měli v USA. (Po návratu se v některých případech vyskytl určitý kulturní šok, stížnosti na zácpy v Indii a znečištění v Číně.) Co se týká sociálních faktorů, 67 procent Číňanů a 80 procent Indů uvedlo, že v jejich vlasti jsou lepší „rodinné hodnoty“. Pro většinu oslovených hrála zásadní roli také touha po setkání s rodinou a přáteli. Na dotaz, zda byla důvodem jejich návratu do rodné země „vízová problematika“, odpověděla třetina Indů a pětina Číňanů kladně.
Zdá se, že se většině dobře daří. V jejich rodných zemích roste poptávka po schopných odbornících a naši respondenti zažívají pracovní úspěchy. Asi deset procent oslovených Indů zastávalo v USA pozice ve vrcholném managementu. Tento údaj se po jejich návratu do vlasti zvýšil na 44 procent. U Číňanů narostl z původních devíti procent v USA na 36 procent v Číně.
Imigranti se v USA vždy cítili osamoceně a stýskalo se jim po domově. Obětovali se pro budoucí úspěch svých dětí. Nyní se před nimi otvírá jiná možnost, jak si zajistit lepší život – návrat domů. Dokud bude trvat současná recese, nebudeme patrně tyto pracovníky potřebovat. Budeme je však potřebovat, abychom se z recese dostali. Co je však přivede zpátky? Takové náborové úsilí bude jistě vyžadovat zásadní změny v imigrační politice. Vzhledem k současnému politickému klimatu se taková varianta zdá být nepravděpodobná. Dnes jsou podporována americká pracovní místa za jakoukoli cenu, přestože vynaložené náklady znamenají pro USA pouze dlouhodobé závazky.

Wadhwa je vedoucím vědeckým pracovníkem Programu pro práci a pracovní život na právnické fakultě Harvardovy univerzity a výkonným pomocným profesorem Prattova technologického institutu na Dukově univerzitě.

Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek

Překlad: Edita Jiráková

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče