Nejlepší byznys v advokacii?

20. září 2007, 16:03 - Hana Boříková
20. září 2007, 16:03

Firma vyhodnocuje tendr na vymáhání pohledávek z nezaplaceného jízdného

Dopravní podnik hlavního města Prahy (DP) vyhlásil soutěž, která by mohla změnit zaběhnutý a médii kritizovaný systém vybírání pokut od černých pasažérů i právní kancelář, jež pro něj tyto služby zajišťovala. „Myslím, že zadávací dokumentace je tak dobře zpracovaná, že podmínky budou výhodné pro dopravní podnik. Určitě se můžeme bavit o tom, že proces vymáhání do budoucna určitě bude levnější. Dopravní podnik bude platit míň, pokud vůbec něco,“ slibuje ředitel DP Martin Dvořák. A černí pasažéři? Zda budou i nadále sloužit jako nezanedbatelný zdroj příjmů advokátů, se brzy uvidí. Hodnotící komise se sejde 26. září a do konce měsíce by měl být vybrán vítěz. Z kolika nabídek bude komise vybírat, dopravní podnik nesdělil. Minimálně jednu ale obdržel – od kanceláře Brož & Sokol & Novák, která pro DP dosud pracovala a které končí smlouva 30. září.

Slušný výdělek.

Spolupráci DP s těmito právníky nehodnotí Martin Dvořák zásadně negativně. Poukazuje na úspěšnost vymáhání pokut, která prý překračuje padesát procent. Ředitelův názor ovšem zdaleka nesdílejí média, která se v minulém roce podrobně věnovala kontraktu podniku s kanceláří Brož & Sokol & Novák. Novináři upozornili, že z více než pětitisícové částky, kterou nakonec zaplatí provinilec, jehož prohřešek skončil u soudu, připadnou tři tisíce korun právníkům za zastupování podniku, sám podnik získá jen 950 korun. „Náklady zastoupení, tedy odměna advokáta, se v průběhu doby měnila, ale principiálně do ní nikomu nic není. Platí ji ten, kdo ve sporu prohrál, a jen byl-li klient zastoupen advokátem. Tedy DP nijak netrpěl, protože fakticky dostal přesně to, nač měl podle zákona nárok. Pokutu a soudní poplatek,“ brání se Tomáš Sokol z kanceláře Brož & Sokol & Novák. Odměny advokátů, které si vydělají za zastupování podniku, nicméně v součtu dosahují desítek milionů korun ročně. „Z odpovědi na mou interpelaci vyplývá, že advokátní kancelář inkasuje platby ročně minimálně z 30 tisíc případů po žalobě či exekuci. Tedy včetně plateb za právní zastoupení jde o příjem v řádu 100 až 150 milionů korun ročně,“ poukazuje na více než solidní výdělky advokátů, kteří s DP spolupracují od roku 1993, zastupitel Jiří Witzany (SNK ED). Přepravní společnost navíc ještě platí kanceláři paušální poplatek za činnosti, které předcházejí soudnímu řízení, například organizování agendy evidence pohledávek vůči neplatičům nebo výpočet mezd revizorům. Mluvčí DP Ondřej Pečený uvádí, že odměna dosahuje osmi milionů korun ročně, podle údajů pražské radnice to v roce 2005 bylo 13,9 milionu korun. Sokol prý přesně neví, kolik kancelář vydělává, ví ale, že zisk úchvatný není: „Nevím, jaká je souborná částka příjmů (a také by byla předmětem advokátní mlčenlivosti), ale bezpečně vím, že na věci pracuje přibližně 40 až 50 administrativních sil a zhruba šestnáct advokátů a koncipientů. Náklady pohltí zhruba 90 až 95 procent zisku, ať už je jakkoliv velký.“ Witzany se domnívá, že probíhající výběrové řízení je příležitostí změnit dlouhodobě nevýhodnou smlouvu na právní zastoupení při vymáhání pokut MHD na smlouvu, která zvýší příjmy města ročně až o sto milionů korun. „K tomu je nutné změnit charakter smlouvy tak, aby takzvané advokátní přísudky a platby za exekuci připadaly městu, které odměňuje příslušnou advokátní kancelář smluvně kombinací paušální a variabilní částky,“ říká. Právní kancelář i dopravní podnik se výtkám v minulosti bránily tím, že právníci jsou odměňováni na základě tarifů, které stanovuje vyhláška ministerstva spravedlnosti. „Náhrada nákladů právního zastoupení není nic, co by mohlo být příjmem klienta, tedy příjmem je, ale na druhé straně mu odpovídá stejně vysoká pohledávka advokáta. Tedy nula od nuly pojde,“ vysvětluje Sokol. Mluvčí České advokátní komory Iva Chaloupková ale tvrdí, že klienta a advokáta nic nenutí postupovat na základě tarifů a mohou uzavřít smluvní odměnu.

Jen pro velké.

Někteří právníci ovšem tendr dopravního podniku napadají. Je prý ušit na míru jen velkým firmám. Přihlásit se do něj mohou pouze společnosti, které mají pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě minimálně ve výši 50 milionů korun pro jednu pojistnou událost a zadávací podmínky obsahují požadavek na seznam minimálně patnácti advokátů nebo koncipientů, kteří musejí být členy sdružení nebo společníky či zaměstnanci uchazečů, čímž předem vyloučily i středně velké kanceláře. „Domníváme se, že zakázka je natolik velká, že by ji jiné než velké společnosti nezvládly. Nikdo ale nebránil menším firmám, aby se do tendru přihlásily nebo aby se spojily v asociaci,“ obhajuje Pečený požadavky na soutěž, která podle některých právníků představuje nejlepší byznys v advokacii.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče