Evropské peníze
Čeští vyjednavači otevírají pavučinami opředené šampaňské. Po takřka roce odkladů totiž z Bruselu vezou pro změnu i dobré zprávy. První tři úspěšně schválené operační programy rozdělí mezi podnikatele a veřejný sektor více než sto miliard korun. Už teď je ale jasné, že v řadě jiných oblastí si žadatelé naopak počkají až do příštího roku.
V počtu schválených programů sice Česká republika spolehlivě jistí poslední příčku žebříčku evropských zemí, i tady se ale ledovce začaly pohybovat. Schvalovací razítko totiž od minulého týdne usychá na operačním programu Vzdělání pro konkurenceschopnost, operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost a programu Praha Adaptabilita. Samotné schválení těchto dokumentů však ještě neznamená, že odpovědné úřady začnou zítra vybírat žádosti a rozdělovat peníze – byrokracie si i zde dopřeje několik měsíců.
Na druhou stranu, zbývající čas je darem z nebes pro podnikatele, kterých se dotační šílenství zatím příliš nedotklo. Ti mají v následujících dvou či třech měsících jedinečnou šanci promyslet a vypracovat kvalitní projekt, případně svůj byznys připravit na možnou šťavnatou finanční injekci.
Česko na cestě k evropským penězům
• Česko má zatím schváleny tři programy
– OP Praha Adaptabilita, OP Vzdělání pro konkurenceschopnost a OP Lidské zdroje a zaměstnanost.
• Dobré vyhlídky má podnikatelský OP Podnikání a inovace, OP Doprava a zelený OP Životní prostředí, stejně jako druhý pražský OP Praha konkurenceschopnost. Na schválení čeká i sedm Regionálních operačních programů.
• Pro letošek už nejspíše nelze počítat s OP Výzkum a vývoj pro inovace, s Integrovaným operačním programem a s programem Technická pomoc. Programy mezinárodní spolupráce ještě do Bruselu neodešly.
Neplaťte, co můžete mít zadarmo
Všechny tři schválené programy podporují takzvané měkké, tedy neinvestiční projekty, zaměřené na oblast vzdělávání a zaměstnanosti. Těm se řada podnikatelů vyhýbá, zjevně však ke své vlastní škodě. „Mnohdy si totiž neuvědomují, že ve svých podnicích právě na výcvik a školení lidských zdrojů vynakládají nemalé prostředky, které by mohly být těmito fondy pokryty,“ zdůrazňuje Petra Podroužková, analytička poradenské firmy Raven EU Advisory. Trojka dotačních nástrojů by navíc měla být prakticky povinným čtením i pro množící se soukromé školicí a vzdělávací agentury různých zaměření.
„A co je důležité zdůraznit, specifikem všech těchto programů jsou nestandardně nízké požadavky na finanční spoluúčast žadatele, stejně jako možnost financování projektů formou zálohových plateb. Takže zatímco u tvrdých investičních projektů dostane podnikatel peníze až po ukončení realizace, tady mu přitékají už v jejím průběhu,“ doplňuje Podroužková.
Management i dělníci
Čerstvě schválené české programy
OP Vzdělání pro konkurenceschopnost
• Vyčleněno je na něj asi 59 miliard korun,
z 85 procent jde o peníze EU, zbytek jsou zdroje ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
• Určen veřejné i soukromé sféře.
• Nabízí prostředky pro projekty modernizace systému vzdělávání, podporu celoživotního učení a zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji.
• První výzvy lze očekávat koncem roku.
• Bližší informace www.msmt.cz/eu/esf
OP Lidské zdroje a zaměstnanost
• Vyčleněno necelých 60 miliard korun, i zde v poměru 85:15 zdroje EU a ministerstva práce a sociálních věcí.
• Určen veřejné i soukromé sféře.
• Dotuje programy aktivní politiky trhu práce, profesního vzdělávání, začleňování vyloučených obyvatel do společnosti či zvyšování kvality veřejné správy.
• První výzvy koncem roku budou směřovány na kraje, individuální a grantové projekty budou
na řadě začátkem příštího roku.
• Bližší informace www.esfcr.cz
OP Praha Adaptabilita
• Program disponuje asi třemi a půl miliardami korun, 85 % jsou prostředky EU, zbytek je z domácích zdrojů.
• Určen veřejné i soukromé sféře, projekty musí být cíleny na Prahu.
• Podpora bude směřována neinvestičním projektům v oblasti vzdělávání, sociální integrace, podporu zaměstnanosti a lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji.
• První výzvu lze očekávat v prosinci, trvat by měla do poloviny února. Může se zkomplikovat v souvislosti se schvalováním OP Praha Konkurenceschopnost.
• Bližší informace http://magistrat.praha-mesto.cz/ Dotace-a-granty/EU
Hned u prvního operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, administrovaného ministerstvem práce a sociálních věcí, nepřekvapí obsah plně odpovídající názvu. Šanci na úspěch zde mají žádosti v oblasti zvyšování zaměstnanosti, hlavně prostřednictvím zkvalitňování a rozvoje lidských zdrojů. Typicky například formou různých školení a seminářů.
„To je i případ podnikatelů, kteří mohou peníze získat jak na vzdělávání managementu, tak i dělnických profesí. Dobrou perspektivu mají také projekty podpory systémů rozvoje a řízení lidských zdrojů, zavádění pružných forem organizace práce a podobně. A velmi příznivě bude pohlíženo i na výuku cizích jazyků,“ vypočítává Petra Podroužková. Konkrétní inspiraci mohou podnikatelé hledat třeba u celulózky Biocel Paskov, která získala přes dva a půl milionu korun na interní školicí kurzy pro více než 60 procent zaměstnanců dělnických profesí.
Bohužel, na rozdíl od minulého programovacího období už z tohoto programu podnikatelům nepotečou peníze na vytváření nových pracovních míst pro ohrožené skupiny osob. Tedy na nízkokvalifikované zaměstnance, osoby nad padesát let či ženy po mateřské dovolené. Administrativním bodíkem k dobru bude naopak nový systém rozdělování peněz přímo přes jednotlivé úřady práce. K dotacím se tím otevře přístup nevyžadující zpracovávání dalekosáhlých projektových žádostí.
Druhý ze schválené trojice, Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, už sféru byznysu zasáhne jen okrajově. Převážná část prostředků z něj totiž poputuje do rezortu školství, základními školami počínaje a celoživotním vzděláváním konče. Na své by si měly přijít i vědecké a výzkumné ústavy, hlavně formou podpory lidského potenciálu, o podporu mohou žádat i projekty rozvíjející spolupráci mezi veřejným, soukromým a vědecko-výzkumným sektorem.
„Pro podnikatele se tady nabízí hlavně možnost zapojit se do systému dalšího vzdělávání, hlavně formou různých doplňkových kurzů pro dospělé. Možná je pochopitelně i spolupráce se školami nebo podobnými institucemi. Zajímavé může být také partnerské zapojení do projektů realizovaných veřejným sektorem, kupříkladu poskytováním stáží pro studenty nebo lektorskou činností s důrazem na praxi,“ shrnuje analytička Podroužková.
Praha jede sólo
Občasné mírné zmatení bývá spojováno s názvem posledního ze schválených pro- gramů, operační program Praha Adaptabilita. Na rozdíl od obecného povědomí totiž tento nástroj není vyhrazen pouze firmám se sídlem v hlavním městě, šanci má celá republika.
Třeba vzdělávací kurz může poskytovat klidně brněnská společnost, samotní klienti však už z Prahy být opravdu musí. „Malí a střední podnikatelé by se zde měli zaměřit na největší část Adaptability, nazývanou Podpora rozvoje znalostní ekonomiky. Čerpat je tu možné hlavně na rozvoj a vzdělávání vlastních zaměstnanců. Takže například na výuku cizích řečí, proškolování obsluhy různých strojů a tak dále,“ říká vedoucí oddělení Evropského sociálního fondu pražského magistrátu Jiří Kinský.
„Například v minulém období bylo zajímavým podnikatelským projektem školení pracovníků v cestovním ruchu. Tam nešlo jen o jazyky, ale i o různé sociální znalosti a návyky. Aby když přijde klient třeba z východoasijských zemí, aby ten dotyčný pracovník věděl, která gesta nebo výjádření mohou být urážlivá nebo která se chápou u nich doma jinak,“ doplňuje Kinský. Ani jeho dotační svěřenec tedy nijak nevybočuje z řady schválených evropských nástrojů, specifické je jen jeho zaměření na hlavní město. To je totiž díky svému relativnímu bohatství z nabídky ostatních programů vyloučeno.
Výzvy možná pod stromeček
A kdy tedy budou moci žadatelé předkládat do schválených programů první žádosti? Dříve než na konci tohoto roku rozhodně ne. „První předpokládané výzvy budou vyhlášeny na individuální projekty, které jsou plánovány na více let a počítají s velkým objemem finančních prostředků. Výzvy pro předkládání grantových projektů budou vyhlášeny v prvním čtvrtletí roku 2008,“ vymezuje harmonogram programu Lidské zdroje a zaměstnanost mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský. Drobné podnikatelské projekty si tak budou muset počkat na nový rok.
Důvodem, proč vyhlášení výzev nenásleduje bezprostředně po schválení operačních programů, je stejně jako u programu Vzdělání pro konkurenceschopnost zdržení při přípravě monitorovacího systému. „Ta situace je zřejmá. Pokud si každé ministerstvo vytváří vlastní dotační žádosti a vůbec je celý systém evropské pomoci u nás roztříštěn do mnoha programů, tak zprovoznit jednotný monitorovací systém je velmi složité,“ konstatuje Martin Krištof, projektový ředitel společnosti Raven EU Advisory. Jinak řečeno, každý úřad si sice vydupal vlastní operační program a řídí si jej podle svého, výsledkem jsou pak ale obtíže s vyřešením jednotné kontroly jejich práce.
V případě Prahy je situace mírně odlišná. „My bychom rádi startovali v prosinci, ale rozhodli jsme se zatím počkat i na schválení druhého programu hlavního města, tedy Praha Konkurenceschopnost. Snažíme se totiž zamezit různým zmatkům a omylům, které by mohly z dvojích termínů vzniknout,“ vysvětluje strategii magistrátu Jiří Kinský. „Pokud by se ale v Bruselu schvalování druhého programu prodlužovalo, museli bychom zvážit, zda čekat, nebo spustit Prahu Adaptabilitu samostatně,“ uzavírá úředník.
K bujarým oslavám ještě daleko
První tři programy tedy mají schvalovací proces za sebou, dalších čtrnáct však stále ještě leží na stole bruselských úředníků, sedm do Bruselu ještě vůbec neodešlo. Právě kvůli tomuto dramatickému nepoměru si Česká republika vysloužila nelichotivé zařazení až na úplný chvost členských zemí. Což je navzdory chlácholivým prohlášením zodpovědných politiků pro řadu podnikatelů zásadní problém.
Vidět to bylo například na tristní situaci šumperské firmy SAN-JV, které jsme se podrobně věnovali v čísle 42/2007. Té totiž neustálé odklady při schvalování dotací brání nákupu nezbytného strojního vybavení. Jiným příkladem může být skupina středočeských firem z oblasti automobilového průmyslu, které by rády využily unijní podpory pro založení klastru. Projektovou žádost už odevzdaly a chybějící prostředky na manažera a nezbytný personál jim teď celou iniciativu vážně ohrožují. „Naším cílem není čerpat evropské peníze, ale potřebujeme je pro začátek,“ konstatuje jeden ze zakladatelů skupiny a majitel drobné rodinné firmy Pavel Šebek.
V každém případě by další velký balík programů podle všeho měli unijní úředníci schválit v letošním listopadu nebo prosinci. V této várce by se navíc k úlevě celého českého byznysu měl nacházet i podnikatelsky nejvýznamnější program Podnikání a inovace. Optimisticky jsou hodnoceny také šance regionálních programů, řízených samotnými kraji.
Naopak palec dolů nejspíš letos uvidí program Výzkum a vývoj pro inovace, za který byla umyta hlava exministryni Daně Kuchtové. Špatné jsou také šance Integrovaného operačního programu, který se zabývá vším a ničím a byl vytvořen hlavně proto, aby i ministerstvo pro místní rozvoj mělo v dotační hře svého zástupce. Peníze také letos nejspíš nepřitečou ani z OP Technická pomoc, což paradoxně ohrožuje čerpání europeněz jako celku. Jeho sedm miliard korun totiž mělo směřovat k úředníkům a expertům, kteří evropské dotace v Česku administrují a řídí. Aktuálně diskutovaným řešením tohoto problému je zajištění programu z domácích peněz. A úplně na konec, do Bruselu zatím vůbec nezamířilo sedm programů mezinárodní spolupráce. Měřeno nezaujatým pohledem, situace Česka není ani tak tragická, jako spíše hloupá. Jednotlivé operační programy samozřejmě dříve nebo později schváleny budou a peníze se k zájemcům nakonec nějak dostanou. Nekompetentnost zodpovědných úředníků a politiků však už teď přináší své shnilé ovoce, neboť neustálé odklady trpce komplikují život dávno připraveným žadatelům. A to se teprve na europeníze chystáme, pravý cirkus začne, až se k nám povalí proudem.
OPERAČNÍ PROGRAMY V NOVÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍCH stát počet schválených programů/
celkový počet programů Bulharsko 3/7 Česko 3/24 Estonsko 3/3 Kypr 1/2 Litva 3/4 Lotyšsko 1/3 Maďarsko 15/15 Malta 2/2 Polsko 19/21 Rumunsko 5/7 Slovensko 4/11 Slovinsko 2/3
ČLÁNKY DO MAILU