Nejhůře se shánějí strojaři

26. června 2006, 00:00 - admin
26. června 2006, 00:00

VLASTIMIL FOUNĚ, BUZULUK KOMÁROV: „Za naše problémy s hledáním pracovní síly může špatný systém školství,“ říká Vlastimil Founě ze strojírenské firmy Buzuluk Komárov. Tato společnost je součástí České gumárenské společnosti a v současné době zaměstnává téměř 800 pracovníků.

VLASTIMIL FOUNĚ, BUZULUK KOMÁROV: „Za naše problémy s hledáním pracovní síly může špatný systém školství,“ říká Vlastimil Founě ze strojírenské firmy Buzuluk Komárov. Tato společnost je součástí České gumárenské společnosti a v současné době zaměstnává téměř 800 pracovníků. Na nedostatek kvalifikovaných lidí upozorňujete již delší dobu. Jaký je výsledek vašich snah? Upozorňujeme na to na různých místech prakticky neustále. Proběhlo mnoho jednání jak na místní úrovni, tak na úrovni krajské. Situaci jsme diskutovali mnohokrát také ve Svazu průmyslu a ve Svazu automobilového průmyslu, jejichž jsme členy. Tato jednání byla vedena s cílem udržet a pokud možno rozvinout učňovské školství v našem regionu, především se zaměřením na strojírenství. Výsledky nejsou valné. V celém zdejším regionu je pouze jedno strojírenské učiliště, které každý rok stěží naplní jednu třídu učňů o zhruba dvaceti žácích. Z důvodu nenaplnění kapacit je pak otevírán vždy pouze jediný učební obor. O kvalitě absolventů raději ani nehovořím. Jaká je nyní situace ve vaší firmě? Roční fluktuace dosahuje 17 procent. Naše firma se dostává do generačního problému, do starobního důchodu odchází ročně v průměru 12 kvalifikovaných pracovníků dělnických profesí (obráběči kovů, soustružníci, frézaři, nástrojaři) a 10 technických pracovníků (konstruktéři, technologové, vývojoví pracovníci). Všechny uvedené profese se hledají obtížně.  Je práce ve strojírenství náročnější než v jiných oborech?

Ve strojírenství je nutné, aby pracovník byl nejenom dobrým, manuálně šikovným řemeslníkem, ale aby zvládal obsluhu moderních číslicově řízených strojů a obráběcích center.

V okolí vašeho podniku je téměř dalších 15 továren. Jak si firma v takové konkurenci udržuje zaměstnance?

Pochopitelně v takovémto konkurenčním prostředí je neustálý tlak a firmy si zaměstnance přetahují poměrně často, zejména vyučené pracovníky a specialisty. Vzhledem k celkové situaci v regionu a ve školství, jak jsme o tom již hovořili, se tomu nelze ani divit.

Neuvažujete o „importu“ zaměstnanců z jiných regionů nebo ze Slovenska?

Formou agenturního zaměstnání v naší firmě již pracovníci ze Slovenské republiky pracují. Díky bohu za ně, ale začíná se projevovat příchod nových automobilek na Slovensko, a tak i tam začíná být velká poptávka po kvalifikovaných pracovnících.

Podařilo se nám získat několik pracovníků z Bulharska, ti jsou našimi kmenovými zaměstnanci. Je ovšem velice obtížné získat pro tyto pracovníky pracovní povolení a pracovní vízum, především to je značně náročné časově. Stát dělá vše možné i nemožné pro to, aby příchod cizích pracovníků znesnadnil, ale současně neudělal za 16 let nic pro zvýšení prestiže našeho odborného školství. A poukaz na naši osmiprocentní nezaměstnanost je k smíchu, protože nezaměstnaným je dobře na sociálních dávkách a pracovat ve strojírenství je rozhodně neláká.

Co způsobilo akutní nedostatek lidí ve strojírenství?

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve strojírenství je podle mého názoru odrazem situace ve školství, které produkuje mnoho absolventů rozmanitých oborů, avšak bez ohledu na skutečnou potřebu. V současné době dosluhují a odcházejí do důchodu předchozí generace řemeslníků, kvalifikovaných dělníků a techniků a není, kdo by je nahradil. Ukazuje se, že proti původním předpokladům z devadesátých let, to bude nadále průmyslová výroba a zejména strojírenství, co žene hospodářství kupředu a poptávka po kvalifikovaných pracovnících tak stále roste. Na straně nabídky je ovšem nula, a můžeme do nekonečna diskutovat, kdo to zavinil.

Zástupci postižených firem tvrdí, že o problému se jen teoretizuje. Pokoušeli jste se kontaktovat také politiky?

Pokud byla příležitost, hovořili jsme i s různými politiky. Pro ně je to ale spíše politická záležitost a tak trochu okrajová. Jde o to, kdo bude mít dostatek síly či odvahy nastavit podmínky ve školství tak, aby plnilo svoji úlohu v hospodářství, aby neprodukovalo dále nezaměstnatelné absolventy nebo zaměstnatelné pouze po další dlouhé rekvalifikaci.

**Rýsuje se už aspoň nějaké řešení?

V současné době nám nezbývá než přijímat do zaměstnání pracovníky vyučené v jiných profesích s tím, že budou moci obsluhovat jednodušší zařízení. Toto zapracování provádíme ve spolupráci s učilištěm, kde je učíme základy strojírenské výroby. Obsluha složitějších obráběcích strojů se však již tímto způsobem zapracovat nedá. To je záležitost mnohem složitější a dlouhodobější rekvalifikace, na kterou nemáme čas ani prostředky. V minulosti jsme s Úřadem práce Beroun vytvořili několik absolventských míst.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče